Práce ve státním sektoru se mnohdy označuje za špatně placenou či nudnou a úředníci bývají osočováni z toho, že mají na všechno dost času a příliš se nepředřou. Stereotypů, které jsou ve společnosti spojené s veřejnou sférou, je mnoho.

"Do jisté míry jsem je měla také, když jsem přicházela na ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedním z nich je, že tempo je tu nízké a lidé mají možnost se tak trochu schovat. Velmi rychle jsem ale zjistila, že nic není vzdálenějšího pravdě," říká Linda Sokačová, zastupující ředitelka odboru rodinné politiky a ochrany dětí. "Zvenku to může často vypadat, že je všechno pomalé. Ale když do toho vplujete, zjistíte, že je potřeba udělat mnoho dílčích věcí, na něž máte hodně málo času. Zároveň všechno musíte mít schválené, nestačí jen příslib," doplňuje.

Sokačová se na ministerstvo dostala z neziskového sektoru. Vedla organizaci Alternativa 50+, která se zaměřuje na věkovou diverzitu, diskriminaci a mezigenerační dialog. Byla také předsedkyní organizace proFem, zabývající se problematikou domácího násilí. Mimo neziskového také spolupracovala se soukromým sektorem, kde prováděla různé analýzy a sociologické výzkumy pro společnosti a organizace. Podle svých slov působila jako takový externí konzultant.

"Nyní se už neziskovému sektoru nevěnuji. Organizace Alternativa 50+, kterou jsem založila, stále působí na dobrovolné bázi. Už to bohužel nejde skloubit časově a i z pohledu služebního zákona tam jsou jisté limity a hranice. Rozhodla jsem se zkusit novou výzvu a přijmout nabídku, kterou jsem dostala z ministerstva," popisuje Linda Sokačová.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co je demotivující na práci ve státním sektoru?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se