Google, Amazon či Facebook mají platit minimálně 15procentní daň ze svých zisků, dohodla se skupina zemí G7

Země skupiny G7 v sobotu dosáhly historické dohody. Sedm nejvyspělejších zemí světa se  dohodlo na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní.

Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil Scholz. „Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20,“ dodal.

Bohaté země se po léta snažily dohodnout na způsobu, jak zvýšit příjem z velkých nadnárodních společností, jako jsou Google, Amazon či Facebook, které často převádí své zisky do zemí, kde platí buď malé, nebo žádné daně. Tomu by nová dohoda měla zabránit.

V Evropě tak mají nadnárodních korporace a velké technologické podniky centrály například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval „výchozím bodem“ a slíbil, že bude bojovat za její další zvýšení. „Je to výchozí bod a v dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší,“ napsal Le Maire na Twitteru.

Globální korporátní daň by měla být alespoň 15 procent, navrhuje americká ministryně financí Yellenová

22. 5. 2021 ▪ 3 min. čtení

Ministři se také dohodli, že přimějí globální společnosti jasněji uveřejňovat jejich dopady na životní prostředí, a to v takové standardizované podobě, aby se podle toho investoři mohli rozhodovat, zda do nich dát své peníze.

Dohoda má podle agentury AP dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.

Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.

Na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem typu Facebook či Google, se bohaté země snažily bez úspěchu dohodnout řadu let. Nynější dohoda byla uzavřena v Londýně na setkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii. Ministři se osobně setkali v Londýně poprvé od začátku pandemie covidu-19.

„Je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky,“ reagovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

 Patnáctiprocentní globální korporátní daň odpovídá tomu, co koncem května navrhla americká ministryně financí Janet Yellenová. Už tehdy ale jasně řekla, že se jedná o spodní hranici a daň může být i vyšší. Sazba by se podle ní klidně mohla vyšplhat i téměř na dvojnásobek.

„Diskuse by měla být ambicióznější a tlačit sazbu výš,“ prohlásila tehdy Yellenová, bývalá guvernérka americké centrální banky Fed. Americké společnosti nyní platí daň ve výši 21 procent, prezident Joe Biden nicméně plánuje sazbu zvýšit na 28 procent a vyšší daně pro nadnárodní korporace by uvítal i ve zbytku světa.

Nadnárodní společnosti, kterých se nová daň týká, se proti ní nijak výrazně nevymezují. „Facebook dlouho žádal reformu globálních daňových pravidel a vítáme toto důležité rozhodnutí skupiny G7,“ reagoval Nick Clegg, vedoucí globálních záležitostí Facebooku.

A například Google přes svého mluvčího uvedl, že tato společnost silně podporuje snahu o změnu pravidel mezinárodních daní.

O digitální daň se snaží i Česko

Evropská komise představila návrh na změny ve zdanění digitálních firem už v březnu 2018, zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (asi 20 miliard korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,25 miliardy korun). Ministrům financí členských zemí EU se ale nepodařilo najít shodu o možné podobě digitální daně, proti se postavily například Irsko, Švédsko nebo Dánsko.

Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Některé země se již rozhodly postupovat samostatně. Například Francie v červenci 2019 schválila tříprocentní digitální daň, což vyvolalo nevoli v USA. Loni v lednu se však Paříž s Washingtonem dohodla na příměří - odložila výběr daně a USA slíbily, že nezavedou plánovaná odvetná cla. Digitální daň přijali například i v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku. Jedná se však většinou o sazbu několika málo procent. 

O digitální daň se snaží i Česko. Sněmovna v polovině května pustila do závěrečného čtení vládní návrh na její zavedení. Daň ve výši pěti procent se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. České ministerstvo financí ale už dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je ČR připravena daň na národní úrovni zrušit.

Otázka zdanění globálních firem je nyní na pořadu jednání OECD, která sdružuje zhruba čtyři desítky ekonomicky velmi rozvinutých států světa včetně USA a většiny členů EU. Rozhovory dlouho blokoval bývalý americký prezident Donald Trump. Změnu přinesl příchod Joea Bidena do Bílého domu začátkem letošního roku.

Dalším krokem po schválené dohodě členů skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 bude právě prodiskutování této dohody s ostatními zeměmi v OECD a ve skupině největších světových ekonomik G20.

Studie organizace EU Tax Observatory zveřejněná tento týden uvádí, že by Evropská unie mohla od nadnárodních společností získat ročně na těchto daních kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) navíc, pokud se OECD shodne na sazbě ve výši 15 procent. Studie upozorňuje, že k účinnosti minimální daně není ani nezbytné její přijetí všemi zeměmi. "Pokud bude výraznou minimální daň uplatňovat řada mateřských zemí, daňové ráje už nebudou moci lákat nabídkou nízkých sazeb," uvádí studie.