Veřejné finance budou potřebovat radikální ozdravnou kúru. A co daňová spravedlnost?

Náklady na překonání pandemie ve většině vyspělých zemí nesl na svých bedrech v míře větší než udržitelné erár. Ten se v uplynulém roce a půl skokově drasticky zadlužil a počínaje první vteřinou po překonání pandemie bude vyžadovat radikální ozdravnou kúru. O potřebě postavit veřejné finance na nohy tak, aby mohly naplňovat svoji legitimní roli, nepochybuje snad nikdo soudný v celé šíři názorového spektra.

V rámci tohoto spektra však dochází ke konfrontaci názorů, zda středobodem této fiskální konsolidace má být redefinice toho, co má veřejný sektor zajišťovat, a v jejím důsledku též významná úspora prostředků na výdajové straně. Realisté dodávají, že zvláště ve státech blahobytu toto půjde ztuha a že pro konečný úspěch operace je nutné zapojit též příjmovou stranu rozpočtu. Přitom stoupenci opatření na příjmové straně se dělí na ty, kteří by přistoupili k paušálnímu zvýšení sazeb u stávajících daní, a hotovo, případně zavedli i daně nové a spolu s tím provedli zásadnější daňovou reformu.