O dopadu koronavirové pandemie na různá odvětví už toho bylo napsáno mnoho. Některé obory pandemii ustály na jedničku, dokonce z této situace profitovaly, na jiných se pandemie bohužel podepsala negativně, mnohdy až fatálně. To ovšem naštěstí není problém bank, které působí na českém trhu a které souhrnně spravují 6144 miliard korun ve formě vkladů obyvatelstva a firem.

Během pandemie byly banky vystaveny bezprecedentní globální krizi, která prověřila jejich stabilitu, flexibilitu, kvalitu jejich vztahů se zákazníky, ale také odolnost jejich zaměstnanců, a potvrdila, že český bankovní sektor patří v celoevropském kontextu již řadu let mezi ty nejstabilnější, solidně kapitalizované a nadprůměrně ziskové. A přestože po nárazu několika vln pandemie a rozsáhlých opakovaných uzávěrách řady oborů české ekonomiky panovaly obavy, zda nedojde k výraznému oslabení schopnosti klientů bank z řad firem i obyvatelstva splácet svoje závazky a k „zamrznutí“ likvidity, naštěstí se tyto obavy nepotvrdily.

Úvěrová portfolia tuzemských bank patří k těm nejzdravějším v Evropě s velmi nízkým podílem nevýkonných úvěrů, který je jeden z nejnižších mezi členskými zeměmi Evropské unie, zatímco míra krytí nevýkonných úvěrů opravnými položkami je nadprůměrná. Jen pro srovnání – v druhém čtvrtletí 2021 představoval podle Evropského bankovního orgánu podíl nevýkonných úvěrů v evropském průměru 2,3 procenta, v Česku to bylo ve stejném období pouhých 1,4 procenta.

Právě vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky. Srpnová statistika České národní banky potvrzuje již několik měsíců v řadě trend poklesu podílu těchto úvěrů, a to u domácností, v případě firem pak ustálení na úrovni pohybující se v rozmezí 4,2–4,3 procenta. To je velmi dobrá zpráva, která dokládá, že zafungoval jak obezřetný přístup samotných bank, tak opatření České národní banky či další podpůrné stabilizační kroky ze strany vlády. Svou roli ale sehrálo i zodpovědné chování samotných klientů bank.

V následujících měsících však budeme pozorně sledovat, jak a zda se do kvality úvěrového portfolia promítnou poruchy v globálním dodavatelské řetězci, jež postihly hlavně automobilový průmysl, a také citelný nárůst cen energií dopadající na firmy i domácnosti.

Stabilitu a kapitálovou sílu bank navíc pravidelně prověřuje i Česká národní banka, která je dvakrát do roka podrobuje náročným zátěžovým testům. Ty zkoumají odolnost sektoru jako celku i jednotlivých institucí na základě scénářů, jež jsou mimochodem nastaveny z hlediska dopadových parametrů přísněji, než jaké na unijní úrovni používá Evropský orgán pro bankovnictví.

Nepříznivý scénář, se kterým Česká národní banka pracuje, simuluje situaci, že by se v Česku kvůli pandemii opakovaly další uzavírky ekonomiky, rostla by nezaměstnanost a hospodářství by naopak pokleslo. I přes tento ne zcela pravděpodobný scénář by testované banky (15 bank reprezentujících 90 procent trhu) obstály. Mimo jiné i proto, že souhrnná kapitalizace českého bankovního sektoru trvale překračuje předepsané kapitálové požadavky a celkový kapitálový poměr bank je vysoko nad regulatorními požadavky. Tak vysoko, že i kdyby při nepříznivém scénáři klesl celkový kapitálový poměr bank na 18 procent, zůstal by hodně nad regulatorním osmiprocentním minimem.

Kapitálová pozice domácího bankovního sektoru tedy zůstává i po pandemii díky kapitálovým rezervám a přebytku kapitálu robustní, což je dobrá zpráva, protože jsou to právě banky, které sehrají klíčovou roli při rozjezdu naší ekonomiky.