Zatímco v oblasti neživotního pojištění kvůli častějším živelním katastrofám souvisejícím s klimatickými změnami hrozí, že se budou jednotlivé produkty zdražovat, v rámci „životka“ ceny pojištění nijak dramaticky neovlivnila ani pandemie koronaviru. „Na začátku pandemie jsme si vytvořili rezervy na případná plnění. Nakonec jsme ale byli v oblasti pojištění pro případ smrti schopni pokrýt všechno stávajícími kapacitami. A tedy o zdražování z důvodu covidu nemůže být řeč,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Komerční pojišťovny Gaël Loaëc. Aby v tomto směru došlo k výraznějšímu dopadu na trh, musela by prý přijít pandemie mnohem větších rozměrů, která by stála život daleko více lidí.
HN: Produkty životního pojištění měly v minulosti špatnou pověst, a to zejména kvůli často neprůhledným podmínkám, výjimkám z plnění a také kvůli tomu, že v případě těch investičních řada lidí o své peníze přišla. Změnila se tato situace nějak a jak je tomu dnes?
Přiznám se, že si nejsem úplně jist, jak to bylo dříve v Česku, protože tu působím teprve od roku 2018. Ale globálně to tak bylo. Například ve Francii šlo před řadou let o to, že klienti u spořicích produktů životního pojištění platili z pojistného dopředu nákladné provize a poté, co si chtěli vybrat peníze, měli naspořeno málo peněz. Museli by ty produkty mít mnoho let, aby se jim to vyplatilo. Nicméně v rámci celé Evropy, ať už ten konkrétní problém byl v rámci jednotlivých zemí jakýkoliv, měly produkty životního pojištění špatnou reputaci. Dnešní situace, a to už mohu mluvit za český trh, je taková, že podobně vysoké provize, jako byly v minulosti běžné v jiných evropských státech, zde neexistují. Platí to u nás a domnívám se, že je to tak i u našich konkurentů. Produkty životního pojištění jsou dnes mnohem více průhledné a transparentní.
HN: Lidé si často stěžovali, že produktům vlastně nerozumí, protože jim je nikdo v pojišťovnách dostatečně nevysvětlil. A neupozornil je například na různé výjimky ve smlouvách. Změnilo se i toto? Mají smlouvy stále velké množství informací na desítkách stran?
Ne, mám za to, že na trhu se v tomto směru udělalo také výrazné zlepšení. Ve smlouvách už nejsou žádné malé věty pod čarou, které ani nedokážete přečíst. Základní podmínky každé smlouvy jsou jasně dané a jednoznačně z nich vyplývá, co je a co není garantováno, včetně výjimek z pojištění. A já myslím, že to kopíruje očekávání samotných klientů, kteří transparentnější přístup pochopitelně vyžadují. Tomu navíc pomáhá i to, že se produkty dělají více digitálně a on-line, protože nás to nutí je dělat trochu jednodušeji a průhledněji.
HN: Co se týče předepsaného pojistného, jste v rámci životních pojišťoven trojkou na trhu. Máte ambice stát se třeba dvojkou či jedničkou a jak toho chcete docílit?
Upřímně, na to, kolikátí jsme svou velikostí na trhu, se nedíváme. Data o tom, jak si na tom finančně stojíme, připravujeme zejména pro naše představenstvo a dozorčí radu. Ale v našich strategiích se díváme úplně na něco jiného. Samozřejmě že je důležité neustále růst a dělat velký byznys, ale jestli jsme první nebo třetí, je mi celkem jedno. Důležité je, abychom dělali dobré a kvalitní produkty, se kterými jsou naši zákazníci spokojení, a byli profitabilní.
HN: Když mluvíte o růstu, jak se společnost zvětšila od té doby, co jste byl před třemi lety zvolen generálním ředitelem a předsedou představenstva?
Já jsem především rád, jak se nám dařilo růst, co se týče předepsaného pojištění v rizikovém životním pojištění a také v neživotním pojištění, protože v těchto segmentech nejsme tak velcí. Tento mix zvyšuje naši odolnost, protože zejména riziková a neživotní pojištění nejsou tak citlivá na finanční trhy. A to je pro nás nesmírně důležité.
Až do svých 38 let působil rodák z Francie jako pojistný matematik. Žil v Paříži, Íránu, Maroku, na Pobřeží slonoviny a také v Chorvatsku, kde stál v roce 2012 u zrodu pojišťovací společnosti skupiny Société Générale. Od roku 2018 působí jako generální ředitel a předseda představenstva Komerční pojišťovny. Vystudoval pojistnou matematiku a titul z ekonomie má z pařížské Sorbonny.
Pro Komerční pojišťovnu, které šéfuje, je primárním byznysem zejména oblast životního pojištění, ve které v loňském roce držela 12procentní podíl na českém trhu. Celkové hrubé předepsané pojistné činilo dle výroční zprávy za loňský rok 7,5 miliardy korun. Letos finanční dům získal prvenství mezi životními pojišťovnami v rámci ankety Hospodářských novin Nejlepší banka a pojišťovna.
HN: Jste orientovaní zejména na životní pojištění, ale nyní mluvíte o růstu v neživotním. V jakých konkrétních segmentech jste v něm nejvíce zainteresovaní?
V posledním roce jsme se hodně rozvinuli zejména v oblasti cestovního pojištění nebo pojištění majetku. A v rámci životka také ve všem, co souvisí s ochranou lidí, jako je pojištění v případě smrti, invalidity nebo ztráty zaměstnání.
HN: V segmentu neživotního pojištění je velkým tématem změna klimatu, ostatně jako v celé společnosti. Generální ředitel Generali České pojišťovny Roman Juráš v rozhovoru pro HN hovořil o tom, že právě globální oteplování, se kterým souvisí častější živelní katastrofy, bude znamenat, že se pojištění možná bude muset zdražit.
Ano, to je problém. Škodních událostí přibývá, příkladem za všechny je samozřejmě letošní tornádo. Ale kromě něho bylo spoustu dalších silných větrů, které způsobovaly škody, byť ne v takové míře jako v případě událostí na jižní Moravě. Do budoucna to skutečně může znamenat, že se pojištění klientům kvůli tomu prodraží. Byť u nás jsme zatím do ceníků nezasahovali, protože jsme škody dokázali pokrýt bez nutnosti nějakého zdražování. A to není jen otázka pojišťoven v Česku, pochopitelně se to řeší na globální úrovni.
HN: Existuje něco podobného i v oblasti životního pojištění? Že by se například z důvodu covidové pandemie zdražovalo pojistné u těchto produktů?
Na začátku pandemie jsme si vytvořili rezervy na případná plnění. Nakonec jsme ale byli například v oblasti pojištění pro případ smrti schopni pokrýt všechno stávajícími kapacitami. A tedy o zdražování z důvodu covidu nemůže být řeč. Kdyby ovšem přišla pandemie mnohem větších rozměrů, při které by umíralo daleko více lidí a peněžní ústavy by to stálo velké náklady, pak by mohlo pojištění zdražit. V čem přinesl změny covid, byl větší prodej on-line pro lidi, kteří nechtěli moc vycházet ze svých domovů.
HN: Změnila se tím pádem i práce na vašich pobočkách a v centrále pojišťovny?
Co se týká zaměstnanců centrály, tak tam jsme se jako pojišťovna rozhodli v následujícím období přesunout permanentně na takzvaný flexi office, a to konkrétně do ústředí Komerční banky v pražských Stodůlkách. To znamená, že v kancelářích nebudou mít naši zaměstnanci svoje osobní pracovní stoly, ale lidově řečeno vezmou místo, které je zrovna k dispozici. Do svých skříněk si budou dávat jen osobní věci, které si chtějí odložit. Současně s námi se na stejné místo stěhují některé další společnosti z naší skupiny, a to proto, aby se ušetřily nejen náklady, ale aby také vznikla větší synergie. Když jsme blízko Modré pyramidě anebo Komerční bance, dělá se byznys snáze. Důležité ale je, že se snažíme nacházet nové cesty, jak pracovat s našimi zaměstnanci.
HN: Co to znamená?
Každý zaměstnanec může pracovat z domova až tři dny v týdnu. Výjimkou jsou situace, kdy celý tým vyžaduje, aby byli všichni jeho členové v práci, pak se musí jednotlivec přizpůsobit. Jde zejména o situace, kdy se řeší nějaký komplexnější úkol, strategie nebo nové produkty. Zkrátka něco, co vyžaduje brainstorming a diskusi mezi jednotlivými pracovníky. Věříme, že v takových případech by měli být lidé v osobním kontaktu, protože se vytváří nějaká přidaná hodnota.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist