Ceny elektřiny: co je ovlivní do budoucna a proč nám mohou obnovitelné zdroje pomoct

Vysoké ceny elektřiny dominují titulkům. Jejich hlavními tahouny jsou plyn a emisní povolenka. Větší vliv na ni nyní mají vysoké ceny plynu. Po klimatické konferenci COP26 v Glasgow a po oznámení cílů nové německé vlády však vyskočila i povolenka. Rozhodně ale za vysoké ceny elektřiny na burzách nemohou obnovitelné zdroje. Právě ty budou v budoucnu ceny elektřiny tlačit dolů.

Obnovitelné zdroje a ceny

Z podstaty fungování velkoobchodních trhů je vyloučeno, aby burzovní cena elektřiny rostla kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. Cenu elektřiny stanovuje pro každou hodinu jedna elektrárna: jednotlivé zdroje se seřadí podle nabídkové ceny a ten poslední, který je ještě zapotřebí pro uspokojení poptávky, určí cenu pro všechny. Jednotlivé zdroje přitom nabízejí elektřinu za své provozní náklady. Ty jsou pro obnovitelné zdroje (OZE) blízké nule a dostávají se tak před všechny ostatní zdroje. Růst obnovitelných zdrojů tak vede k poklesu velkoobchodní ceny elektřiny. Ve středoevropském regionu klesá cena kvůli růstu OZE v Německu o jedno až dvě eura za megawatthodinu ročně (při zachování stejných ostatních podmínek).

Česko a obnovitelné zdroje

Často je bohužel celá česká debata o nových zdrojích v energetice redukována na jádro. Připravovaný jaderný zdroj v Dukovanech nahradí jen polovinu stávající kapacity této elektrárny. Pokud chceme nahradit také uhlí a zachovat si alespoň částečnou energetickou nezávislost, tak se neobejdeme bez velkého množství nových OZE (zejména solárních elektráren).

Občas můžeme číst, že pro OZE máme horší podmínky než okolní státy, a proto je nemáme stavět. Je v tom logická díra, že by jí projela lokomotiva. Jednak jsou podmínky pro výrobu u nás i u našich sousedů, například ve fotovoltaice, srovnatelné, ale také přece nejde o to, kolik stojí OZE u sousedů, nýbrž o to, jaké možnosti máme tady u nás v Česku a kolik stojí alternativy. Ve většině diskusí se navíc naprosto pomíjí, jak moc OZE technologie zlevnily – a zvláště fotovoltaika. Stojí jednu osminu oproti roku 2008. Fotovoltaika je dnes nejlevnější nový zdroj elektřiny a má smysl ji přidat do energetického mixu. Nemůže pokrýt 100 procent spotřeby, ale 10 až 20 procent docela snadno.

Co do roku 2030

Současné vysoké ceny elektřiny jsou krátkodobě výhodné pro uhelné elektrárny. Ale opravdu jen krátkodobě. Forwardová cena na rok 2024 (což je v energetice hodně blízko) je přes 80 eur/MWh, uhelná elektrárna má náklady na povolenku kolem 70 EUR/MWh. Zbude tak 10 eur na nákup uhlí, zaměstnance, údržbu a případné investice. To je samozřejmě dlouhodobě neúnosné, a proto uhelné elektrárny postupně skončí a my je musíme nahradit. V teplárenství v první vlně zejména plynem, v elektřině hlavně fotovoltaikou.

Green Deal

Články o Green Dealu v Česku často doporučují jeho odmítnutí. To je chybné formálně i věcně.

Formálně proto, že samotný Green Deal je především proklamace, že chceme dosáhnout emisní neutrality do roku 2050. Konkrétní požadavky přináší až legislativa navržená v legislativním balíčku Fit for 55. Věcně proto, že Fit for 55 bude v Evropské unii projednán buď s Českem, nebo i bez Česka. Když budeme řešit „jestli“, zatímco ostatní „jak“, těžko prosadíme nastavení veledůležitých detailů. Na konci se pak budeme jen divit, co to na nás spadlo.

Energetické úspory

Hlavním ekonomickým rizikem balíčku Fit for 55 pro Česko není téma zelené elektřiny, ale energetických úspor. Náklady na splnění tohoto cíle jsou obrovské. Tvrzení „Nejlevnější energie je ta nevyrobená“ je jen marketingový slogan. I energetické úspory mají svou nákladovou křivku od efektivních až po nesmyslné. Například zateplit starý panelák nebo vyměnit staré žárovky za nové LED je účelné, izolovat letní chatu nebo měnit starší LED zdroje za novější a ještě účinnější nikoli.