Češi testují vratné obaly pro přepravu banánů. Už teď zachrání před vykácením miliony stromů

Světoví producenti banánů hledají cesty, jak jednorázové lepenkové krabice nahradit bedýnkami pro opakované užití. Na novém řešení s nimi úzce spolupracuje česká firma Well Pack, která patří k lídrům světového trhu v mytí vratných obalů. „Největším oříškem je správné naskládání banánů do beden, aby byl co nejlépe využit jejich prostor a zároveň bylo zboží doručeno ve vynikající kondici,“ říká Jaromír Opatrný, jeden ze spoluzakladatelů Well Packu.

Podaří‑li se zavést použití vratných bedýnek masově, Češi přispějí k záchraně milionů stromů ročně. Firma zatím ve zkušebním režimu přepravila banány z Kostariky do Finska a z Guatemaly do Texasu, na konci října spustila zkušební balení v Ekvádoru. Chystá se postupně testovat v dalších zemích a s odlišnými odrůdami banánů.

„Kvůli výrobě papíru se každý rok pokácí čtyři miliardy stromů. To je jedno procento amazonského pralesa každý rok. Od července proto testujeme přímo v jednotlivých zemích Latinské Ameriky a hledáme cesty, jak jednorázové krabice nahradit těmi opakovaně použitelnými,“ uvádí Opatrný.

Češi přitom úzce spolupracují s hlavními světovými značkami jako Chiquita, Delmonte či Dole. Že si velcí světoví exportéři vybrali právě Well Pack, není náhoda. Firma je v celosvětovém měřítku druhým největším hráčem na trhu a ročně umyje 300 milionů kusů vratných obalů. Na špici se drží díky vlastnímu inovačnímu centru, které vyvíjí nové technologie a postupy. V případě balení banánů jde však hlavně o způsob jejich uložení do přepravek. Při tom je třeba sledovat řadu kritérií, počínaje správnou hmotností naplněné bedýnky až po uchování čerstvosti zboží během přepravy.

K odběratelům, pro něž Well Pack vratné obaly testuje, patří britský maloobchodní řetězec Waitrose, rakouský Hofer, švýcarský Migros Swiss či finský SOK. Spolupráci rozjíždí s dalšími. „Při zavádění novinek je vždy potřeba vypořádat se především s předsudky lidí, kteří dlouhá léta něco dělali zavedeným způsobem. K lídrům v udržitelnosti na latinskoamerickém kontinentě patří Kostarika, proto jsme s testováním vratných bedýnek začali právě tady,“ říká Luis Salazar, logistický expert z Kostariky, který se podílí na hledání optimálního řešení.

Jannis Samaras: Udržitelnost mi otevřela oči, zelená byrokracie mě ale spíš děsí. Nenaštvou se lidi?

31. 10. 2021 ▪ 21 min. čtení

„Odběratelé nejvíce žádají takový způsob plnění bedýnky, aby se do ní vešly banány o celkové váze 18,5 kilogramu. Tak dokážeme nejlépe vytížit lodní kontejnery,“ konstatuje Jaromír Opatrný a dodává: „Zároveň je důležité ohlídat, aby nedošlo k poškození banánů. V případě lepenkových krabic se totiž používá i horní díl jako víko, zatímco plastové bedýnky jsou jednodílné a skládají se přímo na sebe. I díky tomu spotřebováváme méně hmoty.“

Po úspěšném testování plastových bedýnek pro přepravu banánů z Kostariky a Guatemaly se na podzim zkušební režim přesunul do Ekvádoru a během prosince se spustí na ostrově Tenerife. Zatímco průměrná délka prémiových banánů v Ekvádoru je 25 centimetrů, banány pěstované na Kanárských ostrovech jsou spíše menší. Každý trh si proto vyžaduje svůj postup.

Udržitelná společnost

Stáhněte si přílohu v PDF

„Prémiové banány se tradičně balí do krabic ve třech řadách, zatímco trsy menších odrůd se do beden skládají ve čtyřech řadách. Při testování optimálního využití bedýnek mimo jiné zkoušíme také kombinovat do jedné bedny banány různých velikostí,“ podotýká Luis Salazar.

Kostarický manažer je přesvědčen, že jakmile jeden z producentů zavede sériové využití vratných obalů, ostatní firmy z oboru ho budou následovat. Tradiční karton, který světoví exportéři využívají desítky let, je sice měkký a pevný zároveň, jako jednorázový obal však už dnes neobstojí. Zatímco kartonový obal se hned po prvním použití stává odpadem, vratné bedýnky lze pro přepravu použít až 120krát.

„Naším záměrem je zvýšit udržitelnost v přepravě čerstvých potravin na velké vzdálenosti. Z jednoho stromu lze vyrobit zhruba 152 kartonových krabic. Při našem současném obratu 300 milionů vyčištěných beden ročně to znamená, že před poražením zachráníme téměř dva miliony stromů každý rok,“ uzavírá Opatrný.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.