Hra o Rusnokova nástupce. Zeman může zařídit prudkou změnu i stabilizaci ČNB

Guvernér České národní banky by neměl být v bankovní radě jako pověstný kůl v plotě. Měl by mít alespoň dva spolupracovníky, kteří přibližně sdílejí jeho názory, aby mohl funkci guvernéra vykonávat s jistým týlovým zabezpečením, prohlásil před necelými šesti lety prezident Miloš Zeman, když do vedení ČNB jmenoval Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého. Blížilo se tehdy „přesednutí“ Jiřího Rusnoka z židle „řadového“ radního do guvernérského křesla, což mu Zeman podle všeho přislíbil už v době, kdy z něj udělal předsedu „prezidentské vlády“. Silná vazba mezi Zemanem a Rusnokem přispěla k tomu, že si nový šéf centrální banky mohl bankovní radu z většiny dotvořit podle svého. Guvernérova pozice se stala naprosto neotřesitelnou poté, co Zeman na začátku roku 2017 jmenoval do bankovní rady Marka Moru, který byl před dávnými lety Rusnokovým poradcem. Takto utvořená většina umožnila guvernérovi prosadit i tak radikální obrat, jakým bylo prudké zvýšení sazeb v posledním půlroce.

S koncem Rusnokova mandátu v polovině letošního roku se tato konstelace rozpadá. O to důležitější bude, koho Zeman za guvernéra vybere a zda mu vyjde vstříc tak jako svému dlouholetému politickému spojenci Rusnokovi. Pokud se novou hlavou ČNB stane respektovaná postava, bude to současně potvrzení dlouholeté zkušenosti, že extrémně silná pravomoc českého prezidenta, co se týče vedení centrální banky, nepředstavuje v praxi zásadní riziko.