Do státní pokladny může ročně přibýt až 18 miliard. Stačí, když se zlepší vzdělávání „slabších“ žáků

Kde by se dalo ještě v rozpočtu škrtat, řeší nová vláda. Ta si dala za cíl ušetřit 80 miliard korun. Byť mají úspory najít všechna ministerstva, podle odborníků by minimálně do školství mělo jít naopak peněz ještě více. Data totiž ukazují, že právě investice do vzdělávání se státu v budoucnosti výrazně vrátí. Zatímco člověk, který dokončí střední školu, odvede za svůj život státu na daních a podobně v průměru necelé čtyři miliony korun, lidé, kteří mají jen základní vzdělání, přispějí v průměru necelou třetinu.

V současnosti nedokončí základní školu zhruba procento lidí. Dalších více než šest procent studentů pak nedodělá či ani nenastoupí na střední školu nebo učiliště. Důvodů je několik. Dětem často chybí ke studiu motivace, nemají podporu ze strany své rodiny. Roli také hraje zastaralá podoba látky, kterou se mají studenti naučit. Což se týká hlavně učilišť, kde jsou obory bez maturity. „Na nich často končí i žáci z ‚nouze‘, i když vzdělávací potenciál mají,“ říká analytik Václav Korbel ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research. I tito studenti s vyšším potenciálem, kteří se třeba jen nedostali na školu, kam původně chtěli jít, však učiliště nemusí dodělat. Třeba proto, že je studium nebaví. Pak však mají problém najít si práci.