Mrháme energií, až 75 procent již vyrobené se promarní. Naučme se ji šetřit

Ekologie a ekonomický zisk nemusí jít proti sobě. Ba naopak, mohou jít ruku v ruce. Díky přechodu na zelené energie a na úspornost životního stylu mohou jednotlivé státy ještě vydělat. Švýcarský vizionář, psychiatr a vědec Bertrand Piccard, který poskytl Hospodářským novinám exkluzivní rozhovor, byl jedním z prvních, kteří se na ekologii podívali z pohledu ziskovosti.

V roce 2016 na letounu Solar Impulse, poháněném jen energií ze slunce, jako první obletěl svět bez jediné kapky paliva. Jeho let se stal příkladem toho, že přechod na obnovitelné zdroje energie není zátěží nebo nepříjemnou povinností, kterou musí státy plnit kvůli nařízení EU. Naopak je příležitostí, jak posunout ekonomické i existenční možnosti současné společnosti.

HN: Jak jste na tom se solární energií ve Švýcarsku? Mají Švýcaři zájem o instalaci solárních panelů?

Zrovna ve Švýcarsku není solární energie nijak v popředí, Švýcarsko je velmi zaměřené na vodní elektrárny. Celkem 60 procent švýcarské elektřiny pochází z vody a 40 procent činí jaderná energie. Ale je potřeba si uvědomit, že elektřina tvoří jen 20 procent spotřebovaných energií. 80 procent je palivo pro auta, pro vytápění, pro průmysl a pro zemědělství. A proto potřebujeme zapracovat nejen na obnovitelné elektřině, ale také na energetické hospodárnosti jako takové. Opravdu bych rád zdůraznil, že první, na co bychom se měli zaměřit, není, jak instalovat více solárních elektráren, ale jak ušetřit energii, kterou už máme. Svět mrhá energií naprosto nepochopitelným způsobem. Víte například, že 75 procent světově vyrobené energie se promarní?

HN: V jakém ohledu se promarní?

Například starší motory aut mají maximální účinnost 27 procent. To znamená, že když do auta nalijete 100 litrů benzinu, 73 litrů se tratí kvůli neefektivnosti motoru. Další energetické ztráty způsobuje špatná tepelná izolace budov. Teplo uniká skrze zdi, střechy, okna a tak dále. O to více energie je pak pro vytopení domu zapotřebí. Stejně tak se to děje v průmyslových procesech v továrnách. Často jedou na starých motorech a technologiích a kvůli tomu dochází k obrovskému plýtvání energií, vodou i přírodními zdroji. Takže úplně první reakce, kterou bychom měli nyní mít, je efektivně šetřit energií.

HN: Jenže jak šetřit palivo třeba ve starším autě?

Například už jen tím, že pojedete pomaleji a plynuleji. Stejně tak ve starších domech nepotřebujeme přece topit tak moc. Když v zimě vytopíte dům na 25 stupňů místo na 20, až 40 procent energie jednoduše ztrácíte úniky tepla. Ale 20 stupňů na pohodlný pobyt v domě úplně stačí, stejně jako stačí jet v autě o trochu pomaleji. Šetřit lze i tak, že se víc zamyslíme, co kupujeme a co jíme. Udělat nákup a polovinu pak vyhodit přece není cesta. Stejně tak není cesta nakupovat ovoce z Austrálie, když žijeme uprostřed Evropy. Takže já říkám: ano, zaměřit se na obnovitelné zdroje je důležité, ale stejně tak je důležité žít více úsporně.

HN: Když jste zmínil auta, právě zažíváme velký boom elektromobility, která v mnoha ohledech budí diskuse. Máte elektromobil?

Ano, mám. Miluji elektrická auta. Nejen proto, že jsou čistší, ale mají také lepší jízdní vlastnosti, například zrychlení. Jsou také tichá a nerachotí to v nich. Když brzdíte, dobíjíte tím baterii. Účinnost dnešních elektrických motorů se šplhá až k 97 procentům. Co je ale důležité, že musíme elektromobily přizpůsobit současné elektrické síti. Musíme vymyslet chytrý způsob, jak elektroauta dobíjet, a to v době, kdy není síť tak moc vytížená, například v noci.

Program Nová zelená úsporám nabídne 27 miliard. Na zateplování domů i solární panely

21. 10. 2015 ▪ 3 min. čtení

HN: A co váš dům, využíváte v něm solární systémy?

Můj dům je na úplné samotě, není napojený na veřejné sítě. Fungují na něm solární články, které dodávají energii systému topení pomocí tepelného čerpadla, a zároveň vyrábějí elektřinu pro dům. Je to velmi dobrý a soběstačný mikrosystém. Když jsem ten dům koupil, energeticky fungoval na naftový pohon. Nechal jsem to předělat na solární systémy a ročně ušetřím opravdu hodně.

HN: O solární energii přitom panuje například v Česku představa, že instalace vlastních solárních panelů je drahá a složitá. Proč tomu tak podle vás je?

Protože před dvaceti lety skutečně solární energie byla čtyřicetkrát dražší než z konvenčních zdrojů. A právě proto před dvaceti lety potřebovaly menší solární elektrárny velkou dotační podporu. Mnoho lidí ten systém zneužilo a získalo z něj hodně peněz. Kvůli tomu mají soláry dodneška poněkud špatnou pověst. Ale dnes už výroba solárních panelů, především v Číně, je tak masová, že cena šla výrazně dolů. Banky navíc začaly poskytovat na instalaci solárních panelů speciální půjčky.

Bertrand Piccard obletěl v letounu Solar Impulse svět jako první bez jediné kapky paliva.

Foto: archiv Bertranda Piccarda

HN: Co říkáte na rozšířený argument, že vyrobit solární panel stojí víc energie, než kolik ten panel za svou životnost dokáže ušetřit?

Otázky, jako je tato, je velmi důležité zodpovídat. Jde o absolutně mylný argument. Samozřejmě záleží na zemi, kde ten panel vyrobíte a kde jej instalujete. Pokud jej instalujete například v jižní Francii, kde hodně svítí slunce, energie vynaložená na jeho výrobu se vrátí každých šest měsíců. Pochopitelné je, že čím víc jdete na sever, tím se ta návratnost prodlužuje, pak je to třeba každých dvanáct měsíců. A ve zcela severních zemích to může být i rok a půl. Ale pořád je návratnost velmi zajímavá. Tyhle bludy o energetické náročnosti výroby solárních systémů šíří lidé zainteresovaní v byznysu s ropou. Kritizují soláry stejně jako lidé, kteří potřebují prodávat spalovací motory, kritizují elektromobily.

HN: Má solární energie také nějaké nevýhody?

Hlavní nevýhodou je nestálost solární produkce. Slunce jednoduše nesvítí pořád. To znamená, že musíte uložit energii, kterou jste vyrobili během dne, a použít ji v noci. Přesně tak jsme to udělali v letounu Solar Impulse, energii jsme uchovali v bateriích. A je naprostá pravda, že pokud chcete využívat super levnou energii z obnovitelných zdrojů, musíte se naučit ji skladovat pro doby, kdy nebude foukat vítr a svítit slunce. A přesně tenhle fakt zvyšuje cenu energie z obnovitelných zdrojů. Proto je také důležité obnovitelné zdroje kombinovat a dosáhnout mixu energie ze slunce, větru, vody nebo třeba z biomasy. Tím se stane mnohem stabilnější.

HN: Ovlivní trh se solární energií nějak konflikt na Ukrajině?

Válka na Ukrajině odhaluje problém, o kterém se ví už padesát let, ale nikdo zatím neměl vůli situaci řešit. Je to závislost na fosilních palivech. Tahle závislost není potíž jen pro životní prostředí, je to problém také pro ekonomiku a pro politiky. Jsme závislí na jiné zemi, na její politické situaci a na vztahu s ní. Ukazuje, jak moc je obnovitelná energie v současné době potřebná. Pokud máte lokální produkci obnovitelné energie, získáváte mnohem více nezávislosti. Takže díky válce na Ukrajině rychleji přejdeme na obnovitelné zdroje a nemyslím tím jenom solární, vodní a větrné, ale také třeba na vodíkový pohon nebo na geotermální energii. Každá země si vytvoří energetický mix vhodný pro její podmínky, výroba energie bude mnohem více lokální a nezávislá a to je velmi dobrý impulz pro ekonomiku evropských zemí.

Zelené vytápění a fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

HN: Myslíte si, že prudce stoupající ceny plynu a energií z fosilních paliv přimějí Evropany začít ve velkém instalovat domácí solární elektrárny?

Energie ze solárních panelů je už nyní levnější než z uhlí. Energetická krize způsobená válkou na Ukrajině je příležitost, aby to pochopilo více lidí. Dokonce ještě před Ukrajinou byla v Portugalsku kilowatthodina solární elektřiny čtyřikrát levnější než elektřina z uhelných zdrojů. Problém ale je, že nemůžete postavit solární, větrnou nebo vodní elektrárnu přes noc. Pár let to trvá a je škoda, že trvalo tak dlouho, než si to lidé uvědomili. I proto se dnes potýkáme s takovouto energetickou krizí.

HN: Zrychlí invaze na Ukrajinu nástup obnovitelných zdrojů i ve střední a východní Evropě?

Určitě zrychlí. Dříve se příznivci solární energie dívali jen na ekologický přínos tohoto zdroje. A poskytovatelé energií zase jen na cenu energie. Dnes se tyhle dva pohledy slaďují. Aktuálně je cílem, aby obnovitelná energie byla nejen čistší než ta fosilní, ale také levnější.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zelené vytápění a fotovoltaika.