Maturita rozhoduje o osudech lidí. Zvládne to ale jeden test? ptá se analytik

Od maturitních a přijímacích testů na školy očekávají Češi příliš mnoho. Chtějí mít zkoušky, které určí, kdo bude, či nebude moci studovat na vysoké škole nebo vykonávat určitý druh zaměstnání, domnívá se analytik působící na ministerstvu školství Jiří Münich. „Zkouška má vlastně rozhodovat o osudech lidí. Zvládne to ale jeden test?“ ptá se. 

Například maturita podle něho není zárukou, že se uchazeč dostane na vysokou školu nebo do zaměstnání. Měla by ale sloužit jako průběžná informace o tom, zda se škole podařilo „žáka dostat tam, kam chtěla“. Existuje řada způsobů, jakými by si studenti vysloužili maturitní vysvědčení, například by to mohla být obhajoba závěrečné práce nebo standardizované testy, uvádí Münich. 

Otázku změny státních maturit otevřel krátce po nástupu do funkce v prosinci minulého roku ministr školství Petr Gazdík (STAN). Navrhuje, aby jejich část mohli žáci složit už v průběhu studia. A Münich se domnívá, že by české školství mělo změnit svůj přístup od základu. „Chybí nám hlubší porozumění testovaným dovednostem. Je to, jako kdybychom chtěli představit Idiota od Dostojevského, ale místo abychom řekli, že je to například kniha o konfliktu jednoduchého člověka s moderní společností, a ukázali, kde a jak se takový konflikt projevuje, začneme vyjmenovávat, kdo se s kým kde potkal a co se stalo na které stránce knihy. Ale otázka, o čem to je, nás úplně míjí,“ myslí si Münich.