Nejsilnější náborové karty: mzda a jistota

Ať už je pandemie covidu, nebo není, Češi chtějí vydělávat dost na to, aby si připadali za svou práci náležitě odměněni a přiblížili se ve mzdách alespoň trochu Západu. Personální společnost Randstad už od roku 2000 mapuje, co zaměstnance v 31 zemích Evropy i mimo ni nejvíce motivuje a co je pro ně důležité při výběru zaměstnavatele. V Česku se atraktivní mzda a benefity od roku 2018 vždy umístily na první příčce jako největší lákadlo pro zaměstnance, když uvažují, ke komu nastoupit.

„Atraktivní mzda a benefity jsou v Česku číslo jedna. Zajímavé ale je, že když se Čechů zeptáme, jak hodnotí současného zaměstnavatele, atraktivní mzda a benefity se umístí až na sedmém místě. To znamená, že většina zaměstnanců není spokojena s výší své mzdy. V současné době, kdy roste inflace a ceny, bude výše mzdy pro kandidáty stále důležitější,“ komentuje Jacek Kowalak, generální ředitel Randstad Česká republika. Dodává, že Češi se stále srovnávají se svými západními sousedy a chtějí se dostat na stejnou mzdovou hladinu.

Firemní sociolog Vojtěch Bednář upozorňuje, že co se týče platového očekávání, záleží také hodně na oboru, a hlavně na přidané hodnotě práce. „Čím vyšší je vaše kvalifikace, a tedy i plat, tím vyšší je potřeba zabývat se dalšími faktory, jako je třeba prostředí zaměstnavatele. Na druhé straně známou vadou výzkumů je, že peníze jsou první a nejsnazší odpovědí na otázku, co vás motivuje. Je ale fakt, že výše odměny se v posledních letech stala hlavním argumentem HR a náboru při získávání nových zaměstnanců. To nevyhnutelně vede k tomu, že plat je právě tím parametrem, který kandidáti při volbě zaměstnavatele poměřují,“ vysvětluje Bednář. V žádném případě to ale podle něj neznamená, že by skvělý plat kompenzoval vady jinde. „Třeba ve vytížení, v množství práce, v její organizaci a podobně.“

Lidé ocení férovost a trvalou smlouvu

Z letošního průzkumu dále vyplynulo, že druhým a třetím nejsilnějším faktorem při výběru zaměstnavatele jsou u Čechů finanční zdraví firmy a jistota práce, tedy hledají stabilitu. Jak připomíná Kowalak, ještě více to platí v době covidové a postcovidové. „Kandidáti mají menší zájem o obory, které zasáhla pandemie covidu‑19,“ všímá si a má na mysli turismus nebo pohostinství.

Pokud si zaměstnavatel věří a chce dát najevo, že právě finanční zdraví a jistotu práce u něj budoucí zaměstnanci najdou, měl by podle Kowalaka začít tím, že kandidátům nabídne hned od nástupu smlouvu na dobu neurčitou, a ne třeba smlouvu na dobu určitou s možností prodloužení. „Zároveň může třeba už ve smlouvě garantovat pravidelný růst mzdy, čímž ukazuje jisté a stabilní zázemí svého podniku,“ radí Kowalak.

Celých 71 procent zaměstnanců věří, že bude 20 až 80 procent svého pracovního času dělat na dálku.

Pracovní psycholožka Iveta Sigmundová potvrzuje, že finanční stabilita firmy i jistota práce se ukázaly důležité hlavně poslední dva covidové roky, kdy mnoho firem skutečně nebylo kvůli pandemii finančně fit. „A tato nestabilita, nejen ekonomická, ale i psychická, často doléhala na majitele firem a samozřejmě i na zaměstnance,“ zmiňuje Sigmundová.

Je podle ní fér, aby firma informovala o své situaci a také o stabilitě trvalé práce směrem k budoucímu zaměstnanci. „Ze zkušeností vím, že ne vždy se tak děje. Některé firmy najímají pracovníky, většinou dělníky, s vidinou dlouhodobého úvazku, a jakmile jim vytrhnou trn z paty, například s nárazovými pracemi před Vánocemi, dostávají výpověď,“ popisuje Sigmundová.

„Není to v pořádku, musím dát šanci druhé straně rozhodnout se, zda do takového projektu půjde, anebo nikoliv. Někomu to může vyhovovat, jiný hledá jistotu trvalé práce a nechce měnit během pár měsíců zaměstnavatele a dostávat se tak do nejistoty. Pracovní smlouva je dohoda mezi oběma stranami,“ připomíná Sigmundová.

Experti: Velkou roli hraje šéf

Firma, která chce uspět na stále více přehřátém trhu práce a přetáhnout na svou stranu nejvíce poptávané lidi, by se ovšem měla zaměřit i na pracovní prostředí, do něhož kandidáty zve. Právě příjemné pracovní prostředí se v Česku umístilo coby čtvrté hlavní personální lákadlo. Pro jeho vytvoření jsou podle Vojtěcha Bednáře rozhodující tři faktory: stabilita a předvídatelnost zaměstnavatele, samotné prostředí pracoviště a třetím a nejdůležitějším je kvalitní vedení, tedy leadership. „I na skvělém pracovišti panuje pod špatným šéfem špatná atmosféra, na druhé straně v nuzných podmínkách se lidé umějí smát. Prvním krokem je jednoznačně ukázat lidem, že o ně jako zaměstnavatel máme zájem a že rozumíme jejich potřebám,“ doporučuje Bednář.

Iveta Sigmundová doplňuje, že základem všeho je férové jednání směrem k pracovníkům a otevřená komunikace. „Zaměstnanci musí cítit, že vedení firmy chce budovat zdravou firemní kulturu založenou na jasných pravidlech a vzájemném respektu.“

To, že některé firmy poskytují svým zaměstnancům i různé benefity, které pracovní či popracovní život také významně zpestřují, je podle ní velmi dobrou přidanou hodnotou. „Celkově platí, že když mě baví práce a mám vedle sebe fajn kolegy a schopného šéfa či vedení, projeví se to i na tom, co ze sebe ke svému okolí vysílám a jak se chovám,“ míní Sigmundová.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Jedním z nejvíce překvapujících zjištění průzkumu je pro Jacka Kowalaka fakt, že roste počet lidí, kteří chtějí změnit práci. Je vyšší než vloni. V Česku chce v prvním pololetí 2022 změnit práci 24 procent lidí, loni to bylo 22 procent. „Důvodem může být, že opadá strach z pandemie, kdy se lidé báli měnit práci. Další motorem pro změnu může být inflace, zaměstnanci potřebují více peněz a hledají lépe placené místo,“ odhaduje Kowalak. Nebo také mohou mít strach z blížící se krize a chtějí předtím změnit práci.

Další zajímavý faktor je podle Kowalaka procentuální vzestup významu osobního kariérního růstu a rozvoje. Evropa má vyšší čísla, ale Česko už ji dohání. Osobní kariérní růst je důležitý téměř pro polovinu Čechů (44 procent), v Evropě je to 59 procent. „Domnívám se, že je to trend, který roste hlavně s přicházející mladší generací zaměstnanců. Právě ti chtějí růst a rozvíjet se,“ podotýká Kowalak. Zmiňuje také fakt, že v letošním roce i v příštích letech bude velmi důležitá flexibilita práce. Celých 71 procent zaměstnanců věří, že bude 20 až 80 procent svého pracovního času dělat na dálku. „Je to velké číslo a firmy se na to musí připravit,“ připomíná Kowalak.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.