Představitelé pravoslavné církve v Česku jsou řízeni Moskvou, tvrdí její bývalý kněz Eugen Sigismund Freimann. Sám přitom podle zjištění HN a Aktuálně.cz stojí za dezinformačním webem Infokurýr. Ten šíří prokremelskou propagandu a dokáže zasáhnout stovky tisíc Čechů. Freimann, před jehož webem a činností varují tajné služby, je zároveň státním zaměstnancem.
Přestože má Freimannův web na Facebooku jen asi 600 fanoušků, v zásahu na sociálních sítích se mu ale dařilo být úspěšný. Web například čtenáře děsil neexistující pasáží z knihy zakladatele Světového ekonomického fóra. Podle ní „by alespoň čtyři miliardy nepotřebných darmožroutů mělo být vyhlazeno do roku 2050 prostřednictvím válek, organizovaných epidemií, rychle se šířících nemocí a hladomorů.“ Zpráva měla na sociálních sítích přes 6,5 tisíce sdílení a šířily ji i stránky a skupiny, které mají dohromady více než půl milionu sledujících.
Na webu se čtenář může dočíst například o tom, že Spojené státy na Ukrajině financovaly biologický a jaderný výzkum nebo že se „ukrajinští nacisté chlubí vraždami bez soudu a vyšetřování“.
Na začátku ruské invaze na Ukrajinu se Infokurýr ocitl na seznamu webů, které vojenští zpravodajci žádali po internetových poskytovatelích zablokovat. Podle zpravodajců se podílí na hybridním působení ve prospěch Ruska, když šíří propagandu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. V průběhu války ale začal Freimann vystupovat jako kritik současného vedení pravoslavné církve v Česku a vyčítal mu, že se proti Putinově invazi stále nevymezilo.
Sám ovšem na svém profilu na profesní sociální síti LinkedIn uvádí, že od roku 2019 dodnes působí v Akademii přírodních věd se sídlem v Moskvě, jejímž deklarovaným cílem je zlepšení Ruska. Organizaci kritici nazývají pavědeckou - někteří její členové například tvrdí, že historie lidstva je zfalšovaná, nebo že na odvrácené straně měsíce mají základnu mimozemšťani. Jejím čestným členem je i čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který své vojáky vyslal zabíjet na Rusy okupovanou Ukrajinu.
Je dlouhodobě v konfliktu s českým vedením pravoslavné církve. Knězem je stále, ale v roce 2013 ho vedení suspendovalo. „Stalo se tak z důvodu ‚hrubého porušení církevní disciplíny a chování, které nepřísluší duchovenskému stavu‘. Tímto rozhodnutím mu bylo zakázáno vykonávání všech kněžských úkonů,“ popsal kněz Jan beránek, pod nějž spadají pravoslavné farnosti v Čechách.
Freimann se pak za pomoci zfalšovaných podpisů v roce 2014 pokusil zaregistrovat u státu vlastní pravoslavnou církev.
I když se mu to nepovedlo, mše slouží dodnes pod názvem Pravoslavná církevní obec v Teplicích. Na jejím webu Freimann tvrdí, že je nejvyšším reprezentantem Pravoslavné církve Ukrajiny v Česku. Ta však v Česku není registrována. „Svou činností koná proti zákazu a dopouští se církevního rozkolu,“ tvrdí naopak Beránek.
Modlitebnu si Freimann zřídil v suterénu teplického domu, který vlastní rodina Svobodových. Pavel Svoboda, jenž loni zemřel, byl Freimannovým přítelem a podporovatelem. Šlo o bývalého pohraničníka a agenta komunistické Státní bezpečnosti.
Prostor slouží i jako modlitebna neregistrované Svobodovy Církve husitské Jana Žižky z Trocnova. Ta sloužila pro schůzky příznivců Ruska.
Před modlitebnou jsou ve vitrínách pověšeny fotografie Miloše Zemana při návštěvě budovy. „Párkrát tady byl, ale už dlouho ne,“ řekl HN příbuzný Svobody, jenž je žalmistou ve Freimannově modlitebně.
Kdo Freimannovy dezinformační aktivity financuje, není jasné. Web rovněž postrádá jakoukoliv reklamu, na níž by vydělával, stejně jako to dělají jiné dezinformační weby.
„Nepodporují nás kluby, spolky, strany ani jiné lobbistické skupiny. Ani Putin nám neposílá rubly. Všechny články jsou zdarma a nemusíte se do nich registrovat. Neprovozujeme žádnou reklamu, nebudou vás obtěžovat otravná vyskakovací okna ani nejste nuceni deaktivovat blokování reklam, takže potřebujeme vaši pomoc jen v tom, abyste co nejvíce sdíleli naše články s ostatními čtenáři a přáteli,“ uvádí web.
Novinářská asociace navazující na KGB
Doména Infokuryr.cz je registrována na spolek pojmenovaný International Association of Journalists. Ten vznikl před rokem a Freimann se tituluje jako jeho prezident.
V zakladatelských dokumentech získaných HN se píše, že navazuje na podobně pojmenovaný subjekt založený v roce 1946 a vznikl právě z iniciativy jeho bývalých členů. Organizace s podobným jménem založená v roce 1946 sídlila v Praze a kontrolovala ji komunistická strana ve spolupráci s ruskou KGB.
O svých aktivitách odmítá Freimann mluvit. „Nic nebudu komentovat. Já jsem soukromá osoba,“ řekl HN a Aktuálně.cz při telefonickém rozhovoru a zavěsil. V Teplicích, kde žije a má trvalé bydliště na magistrátu, se jej pak nepodařilo osobně zastihnout.
Příliš sdílný nebyl ani další člen novinářské asociace – knězův známý a podnikatel Milan Eliezer Ručkay. Ten prý novinařinu „dělal nepřímo“, nechtěl ale vysvětlit jak. Způsob, jak Freimann financuje Infokurýr, ho prý nezajímá.
„Taky se nikdo neptá, čím se živí cikáni, kteří pořád jenom chodí pro dávky,“ tvrdí. Zároveň však přiznává, že web dříve podporoval prostřednictvím Mezinárodního spolku Slovanů, jehož je Ručkay předseda. Jak přesně podpora vypadala a z čích peněz byla, ale neřekl.
Někdejší mluvčí Klause šířil dezinformace na dluh. Investovala mladá Běloruska
Freimann pak je vedle duchovní a „novinářské“ činnosti zároveň státním zaměstnancem. Pracuje jako probační úředník pro Prahu 7, který dohlíží na podmínečně propuštěné odsouzence nebo alternativně trestané. Úředník probační a mediační služby, jenž je placen z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, má plat mezi 31 a 50 tisíci korunami. Kolik Freimann bere přesně, není jasné.
Probační služba v reakci na dotaz HN odvětila, že Freimannovo působení prověří. „Pokud bychom vyhodnotili, že jsou soukromé aktivity zaměstnance nějakým způsobem v rozporu s naším etickým kodexem nebo jinak problematické k výkonu jeho pracovní pozice, budeme situaci dle příslušných norem řešit,“ uvedl mluvčí probační služby Martin Bačkovský.
Společná adresa v Teplicích
Freimann však nepůsobí pouze ve spolku stojícím za dezinformačním webem. Se společníky působí ve spolcích a firmách, které přebírali po ruských majitelích a jejichž financování je rovněž nejasné. Nezveřejňují účetní uzávěrky, byť jim to přikazuje zákon.
Všechny zároveň sídlí v jednom domě v Teplicích, který za 33,5 milionu v hotovosti koupila loni firma Rusů Alexeje a Stanislava Mintusových. Jejich jediným dohledatelným byznysem jsou poradenské služby ve španělském Lloret de Mar. Teplický dům je zároveň jedinou nemovitostí, kterou společnost v Česku vlastní. Sám správce budovy je počtem firem na adrese zaskočený. „Nevím o tom, že by tu měli tolik spolků a firem, to je pro mě novinka.“
V budově například sídlí spolek pojmenovaný Negotium Procuratio Comitatu. Ten Ručkay společně s Freimannem a dalším společníkem Pavlem Kosteleiem založili loni. Spolek se ale prezentuje jako výdělečná firma a nabízí poradenství „v oblasti výdělečné činnosti a v tíživých životních situacích“. „Podporujeme vytvoření a zakládání nových společností a spolků s cílem zlepšení zaměstnanosti lidí,“ uvádí spolek na svém webu. Freimann je místopředsedou.
Trojice ovládá i společnost Impex Mobile, která ještě na konci května vyvěsila inzerát na zaměstnance, jenž by zajišťoval blíže neupřesněný obchod mezi Českem a Ruskem. Podle webu jde o „mezinárodní IT společnost s rozsáhlými zkušenostmi, která úspěšně spolupracuje v 11 zemích.“ Milan Eliezer Ručkay ovšem tvrdí, že společnost vůbec nefunguje. Sídlo má však stále v domě v Teplicích spolu s dalšími firmami a spolky.
Jedním z nich je i spolek Ezdráš, jehož prostřednictvím vydává Freimann i tištěný čtvrtletník Teplický kurýr. Poslední číslo vyšlo na konci loňského roku. Autoři například zpochybňovali, že ve Vrběticích vraždili ruští agenti, opěvovali vyspělost ruské armády nebo tvrdili, že pandemie koronaviru je uměle vyvolaná a že čtenářům hrozí zabavení majetku, který převezme firma Billa Gatese.
Trojice má vazby i na firmu Lorkos. Tu spoluvlastní rodina dalšího Freimannova společníka Kosteleie. A nedávno ji zrušil soud, protože přes opakované výzvy nedodala za posledních 15 let ani jednu účetní závěrku.
Firma se sídlem na sídlišti v Bílině soudkyni tvrdila, že poskytuje masérské služby v Rusku a že jednatelku – matku Kosteleie – napadli a z kanceláře jí dokumenty ukradli, a proto je nemůže doložit. „Nevím, proč nám soud firmu zlikvidoval, ale nevadí mi to, už jsem v důchodu a nikdo tam už nepracuje,“ říká Liudmila Kosteleiová.
Sídlí tam i zmíněný Mezinárodní spolek Slovanů, jímž Ručkay v minulosti podporoval Infokurýr. Na spolek pak bylo dříve napsáno několik firem. Například společnost Consulting Europe, kterou předtím vlastnilo několik Rusů po sobě. Firma nakonec skončila s milionovým dluhem v insolvenci. Ručkay ji ale stihl přepsat na muže s bydlištěm na úřadě, který následně zemřel. Účetnictví se nikdy nenašlo.
Čím přesně se živí firmy či spolky, v nichž trojice figuruje, odmítl Ručkay upřesnit. Mluví pouze obecně o „obchodu a konzultacích“. Že předtím firmy měly ruské majitele, je prý náhoda a byznys s Ruskem označuje za „obchodní tajemství“. S Ruskem by podle svých slov dělal byznys i po invazi na Ukrajinu. „Ale politici to brzdí,“ říká.
Dodal ale, že známosti na východě si udělal v 90. letech. "S Američany se obchodovat nedalo, to byl vždycky podraz," uvedl.
Na ruské vraždění na Ukrajině má rovněž jasný názor. "Rusko se jenom bránilo. Ukrajina je jen záminka USA pro rozbití Evropy," tvrdí Ručkay.
Řád, ze kterého se „nedá vystoupit“
Kostelei s Ručkayem jsou rovněž členové „rytířského řádu“ svatého Konstantina a Heleny, za jehož velmistra se prohlašuje Freimann, jenž byl v roce 2013 suspendován jako kněz pravoslavnou církví kvůli „hrubému porušení církevní disciplíny a chování, které nepřísluší duchovenskému stavu“.
Jeho „rytíři“ se i tak řadí k pravoslavné církvi, ta se od něj distancuje. „Subjekt je to podivný a nepřehledný, nespolupracujeme s nimi,“ říká protopresbyter Jan Beránek, jenž stojí v čele pravoslavných farností v Čechách.
Řád přijal za člena i poslance Jaroslava Foldynu (SPD), který dlouhodobě podporuje režim Vladimira Putina. „Já jsem k tomu členství přišel jak slepý k houslím. Sami mě tam přijali v 90. letech. Několikrát jsem se v začátcích zúčastnil jejich akcí, ale už dlouho ne. Nepochopil jsem, k čemu ten řád slouží, co by mi to mělo přinést. A vystoupit se z toho nedá,“ řekl HN Foldyna s tím, že v minulosti rovněž navštěvoval Freimanna v kostele. „Tehdy se ale choval ještě normálně, ale každý má svůj vývoj. Teď už ho nesleduji,“ dodává poslanec.
Řád přijal také Sergeje Onyskiva, který byl stíhán za to, že jako šéf gangu v Dubí týral ženy a nutil je k prostituci. Případ ukončila v roce 2013 amnestie prezidenta Václava Klause. Rytířem se stal i Jindřich Pojkar, bývalý soudce Okresního soudu v Teplicích, po jehož hrubých chybách se členové Onyskivova gangu dostali z vazby a následně z nich většina zmizela v zemích někdejšího Sovětského svazu.
Společná adresa v Teplicích
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
