Inflace v posledních týdnech prakticky zmizela z investorského radaru, a to navzdory nepolevujícímu růstu cen. Roli hlavního strašáka místo ní převzaly obavy z možného nástupu recese. Blížící se ochlazení ale zatím mělo na akcie spíše pozitivní dopad. Proč? Burziáni se zaměřují na vztah mezi ochabujícím ekonomickým výkonem a politikou centrálních bank. Slabší hospodářský růst zafunguje jako určitý autoregulační mechanismus, který pomůže zbrzdit pádivé inflační tlaky. Centrální bankéři pak budou moci zvedat úroky s nižší kadencí, což poskytne trhům podporu.

Tato úvaha je ale neúplná. Ignoruje totiž dopady recese na profity firem. Zatímco investoři již přehodnotili své sázky na úroveň sazeb směrem dolů, podobná revize u korporátních zisků nenastala. Aktuálně startuje výsledková sezona za druhý kvartál. Prozatím se předpokládá, že zisky amerických společností se meziročně zvýší zhruba o 4 procenta. Přestože by šlo o nejslabší tempo od posledního kvartálu roku 2020, můžeme tento odhad považovat za přehnaně optimistický.

Vysokoinflační režim atakuje korporátní výsledovky z obou stran. Firmy bojují s rostoucími cenami vstupů, které se jim doposud v podstatné míře dařilo přenášet na své klienty. Neřízený růst cen však začíná dostávat rozpočty domácností pod citelný tlak a začíná ochabovat spotřebitelská důvěra.

Současné prognózy hospodářských výsledků podle mého názoru reflektují tyto neblahé trendy neadekvátně. Během reportovací sezony se tak můžeme dočkat plejády negativních překvapení doprovázených kurzovými poklesy.

Dosavadní výprodeje na akciových trzích byly taženy zejména splasknutím valuačních násobků v souvislosti s jestřábím obratem Fedu a růstem dluhopisových výnosů. Motorem dalšího poklesu bude snižování hospodářských výsledků. Indexy tak mohou odepsat dalších 15 procent. Ti, kteří doufají, že aktuálně pořídí akcie se slevou, by měli setrvat ve vyčkávacím módu. V následujících měsících přijdou atraktivnější cenovky.