Když v úterý večer vláda oznámila, že se s odbory dohodla na zvýšení platů pracovníků veřejného sektoru, strhla se na sociálních sítích mela. Označení „pseudopravicová vláda“ bylo asi tak nejmírnější, jakého se vládní sestavě dostalo od lidí, kterým vadí, že se tím ještě zvýší tlak na zadlužení státu. Bouřlivou reakci vyvolal nebývale vysoký skok, o celých deset procent. Jenže ten přichází v době, kdy je nebývale vysoká i inflace. Takže to vláda schytala i od příznivců levice, které zas popuzuje, že i tak kupní síla nominálně zvýšených platů citelně propadne.

Kromě toho je slyšet i kritika zaměstnavatelů dotčených tím, že jejich zástupci na jednání nebyli. Vadí jim samotný prudký (avšak, jak bylo řečeno, jen nominální) skok, protože očekávají, že se tím zvýší tlak i na přidávání v soukromé sféře. To v součtu dál zvýší inflační tlaky (ač to nemusí být hlavní faktor), takže lidé, kteří nejsou placeni z veřejných peněz, mají pocit, že prohráli všichni.

Jenže co vlastně může vláda, která navíc není tvořena jen pravicovými stranami, dělat?

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se