Státy EU se shodly na pozastavení vízové dohody s Ruskem, která jeho občanům dosud umožňuje levně a rychle se dostat na území členského státu schengenské zóny. K dohodě dospěli ministři zahraničí zemí unie na neformální schůzce v Praze. Jde jen o politickou shodu, kterou budou muset ještě stvrdit formálně.

Ukončení režimu dohodnutého v roce 2007, na jehož základě dostanou Rusové schengenské vízum za 35 eur – v přepočtu 900 korun – v řádu dnů, požadovaly hlavně státy sousedící s Ruskem. Kvůli přerušení letů do sedmadvacítky po ruské invazi na Ukrajinu totiž čelí přívalu Rusů na svoji pozemní hranici.

Podle evropské pohraniční agentury Frontex vstoupil na území unie od 24. února, tedy začátku ruské invaze na Ukrajinu necelý milion Rusů. Nejvíc – 340 000 – jich přišlo do Finska, přes 240 000 do Estonska, dalších 130 000 do Litvy.

Tyto země spolu s Lotyšskem a Polskem proto na schůzce v Praze tlačily nejen na to, aby unie zrušila stávající vízovou dohodu s Ruskem, ale usilovaly o úplný zákaz vydávání víz pro jeho občany. Česko tento postoj podporovalo. Většina ministrů ale měla vůči úplnému zákazu výhrady. Argumentovali nejčastěji potřebou nechat Evropu otevřenou pro studenty nebo ruské disidenty. Celkově je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v platnosti momentálně přes dvanáct milionů schengenských víz pro Rusy.

Po mnohahodinové debatě se našel průsečík jen na zrušení výhodného vízového režimu pro Rusy. Kdy přesně dohoda přestane platit, teprve vyjasní Evropská komise. Diplomaté ale předpokládají, že by to mělo být během září. Získání víza by od té doby mělo být pro Rusy složitější, dostanou povolení jen na jednorázový vstup a za vízum zaplatí přes dvojnásobek, 80 eur.

Země sousedící s Ruskem zároveň získaly politickou podporu od zbytku EU přijmout taková opatření na svých hranicích, která jim umožní lépe kontrolovat, kdo vstupuje na jejich území.

„Dohodli jsme se, že státy na hranicích (s Ruskem – pozn.red.) mohou přijmout specifická národní opatření v souladu se schengenskými pravidly,“ řekl na konci schůzky šéf společné zahraniční politiky EU Josep Borrell, který debatě předsedal.

Pětice nejzasaženějších států – Pobaltí spolu s Finskem a Polskem – dohodu kvitovala, přestože země nezískaly, co chtěly. „Jsme rádi, že náš problém byl vzat na vědomí a bylo ostatními uznáno, že můžeme přijmout národní nebo regionální řešení k zajištění bezpečnosti,“ řekl pro HN litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Zmíněná pětice zemí bude ještě tento týden diskutovat o konkrétních opatřeních, která by měla v následujících dnech až týdnech začít platit na přechodech s Ruskem. Podle zástupce jedné dotčené země v zásadě půjde o „velmi důkladnou kontrolu každého držitele ruského pasu, který bude chtít vstoupit na území EU“.

„Jestliže taková kontrola trvá teď třicet vteřin a napříště to bude dvacet či třicet minut, znamená to, že v podstatě nikdo neprojde. Očekáváme, že by nastalé fronty mohly až 90 procent lidí odradit,“ dodal zástupce zmíněné východoevropské země pro HN.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.