Když ve veřejném prostoru zazní termín svěřenské fondy, v Česku se do popředí debaty dostane především otázka střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho skupiny Agrofert. Tím pověst svěřenských fondů coby specifického nástroje na správu majetku trpí. Podle některých kritiků mohou sloužit i k zakrývání skutečných vlastníků. Například organizace Transparency International upozorňuje, že se některé svěřenské fondy mohou pohybovat na pomezí šedé ekonomiky.
Podle odborníků, kteří o těchto fondech diskutovali v debatě Hospodářských novin, ale hlavně plní svůj skutečný smysl – poskytují movitým lidem dlouhodobou ochranu majetku anebo umožňují předání firem či majetku na budoucí generace.
„Ovšem i negativní reklama je reklamou pro svěřenské fondy. Naprostá většina těchto fondů ale splňuje svůj skutečný záměr, kterým je především dlouhodobá ochrana majetku nebo jeho mezigenerační transfer,“ nastiňuje hlavní poselství instrumentu Radovan Blažek, ředitel prémiových služeb ve Swiss Life, který se zřizování takových fondů pro své bonitní klienty dlouhodobě věnuje.
Právě movití lidé jsou nejčastějšími zakladateli fondů. A platilo to tak vždy. Kořeny svěřenských fondů sahají až do středověké Anglie, kdy rytíři a šlechtici odcházející houfně do křižáckých tažení potřebovali, aby se jim někdo v jejich domovině staral o majetek a rodinu. Na tento dohled si pak vybrali skupinu lidí, jimž důvěřovali. Na podobném principu pracují svěřenské fondy i dnes a v rozvinutých ekonomikách již patří k běžné praxi. V Česku svěřenské fondy nabyly právního statusu v roce 2014, když svou inspiraci nabraly z quebeckého právního rámce.
Znamená to, že svěřenský fond si v tuzemsku může zřídit jakákoliv právnická či fyzická osoba, především proto, aby vyčlenila ze svého vlastnictví majetek za rozličnými účely. Ten je pak spravován určeným správcem ve prospěch obmyšleného. Tím může být zakladatelem určená osoba nebo zakladatel samotný. Soubor majetku ve fondu je pak na obmyšleném nezávislý.
Podle právničky Markéty Flanderkové, která je seniorní konzultantkou ve firmě CCS Premium Trust, zájem o zřízení takových fondů mezi podnikateli roste. V současnosti je v Česku založených kolem 4,5 tisíce fondů, přitom v posledních dvou letech se podle Flanderkové jejich počet zdvojnásobil.
„Souvisí to především s geopolitickou situací. Především s covidem i válkou na Ukrajině, kdy klienti měli čas zpomalit a zamyslet se nad tím, co se v případě neočekávané události stane s jejich majetkem. Chtějí mít majetek uspořádaný a připravený na budoucnost,“ říká.
Expertka dále objasňuje, že její klienti mají největší zájem především na zachování celistvosti vlastního majetku, například při dědickém řízení. Právě v něm je majetek zpravidla dělen mezi pozůstalé. Díky svěřenskému fondu zůstane takto vyčleněný majetek mimo řízení, čímž zakladatel ještě za svého života motivuje potomky k většímu zapojení se do rodinného podnikání a uchování firmy i majetku v rodinném okruhu.
V české právní úpravě existují dva typy svěřenských fondů – veřejný a soukromý. Výnosy z těch prvních jdou na veřejně prospěšné účely, soukromý je určen pro ochranu osob a majetku zakladatele.
„Je to užitečný a oblíbený nástroj pro ochranu určitého majetku a jeho vyčlenění od osoby zakladatele a jeho ostatního majetku pro případ, kdyby se mu něco stalo, ať už zdravotně, nebo by porušil české právo. Majetek si tak díky tomu dál žije svým životem,“ vyzdvihuje přednost finančního nástroje associate partner firmy PwC Legal Petr Kincl a dodává, že právní úprava těchto fondů je v Česku velmi stručná, což umožňuje flexibilitu při nastavení svěřenských fondů na míru jejich zakladatelům.
Právě to může být podle Ondřeje Kopečného, ředitele české kanceláře Transparency International, jedním z problematických aspektů svěřenských fondů. Kopečný tvrdí, že reputaci těchto fondů neuškodil jen Babišův případ. Koncern Agrofert, jehož je Andrej Babiš zakladatelem a který pobírá dotace, bývalý premiér vyčlenil do svěřenského fondu, aby zabránil střetu zájmů a nebyl právně přímým vlastníkem koncernu. S tím ale nesouhlasí Evropská komise a její auditoři.
„Česká veřejnost příliš o svěřenských fondech neví, a když se o nich dozví, je to hlavně ve spojení s velkými kauzami, jako byly třeba Panama Papers, které odkrývaly majetky autoritářů nebo veřejně známých osobností, které chtěly v daleké cizině skrýt svůj majetek,“ říká s tím, že z pohledu jeho organizace je svěřenský fond vnímán i jako efektivní nástroj, jak skrýt vlastníka.
Pochybnosti ale mírní Kincl, podle nějž byly obavy z nekalých činností a zneužívání svěřenských fondů oprávněné v prvních třech letech jejich existence v českém prostředí. Tehdy byly tyto fondy anonymní, neexistoval jejich registr. To se změnilo v roce 2016.
„Každý se nyní může podívat, kdo je zakladatelem, obmyšleným a správcem fondu a proč byl vůbec fond založen. Česká právní úprava je velmi transparentní,“ říká Kincl a připomíná i spuštění evidence skutečných vlastníků v loňském roce. I podle Flanderkové je Česko v informování veřejnosti ohledně majetku a v evidenci majitelů poměrně transparentní a přísné.
Právnička v debatě HN vyvrátila i tvrzení, že by se svěřenské fondy zakládaly z důvodu, kdy by podnikatelé chtěli svůj majetek skrýt před věřiteli. „V případě, kdy klient má věřitele a rozhodne se majetek vložit svěřenského fondu, nepomůže mu to, k majetku se věřitelé poměrně jednoduše dostanou,“ vysvětluje. Fondy zároveň fungují jako právnické osoby, nemají žádný zvláštní mechanismus danění a nejsou tak zvýhodněné.
Svěřenské fondy se dají využít i jako určitá forma investičního fondu slučující více investorů. V Česku ale tolik využívané nejsou, podle Blažka neposkytují zájemcům mnoho výhod. Podle Kincla se nástroj o něco více využívá pro developerské projekty, kdy slouží jako úschova peněz před jejich dokončením.
Všichni experti se shodují, že za sedm let existence svěřenských fondů v Česku se udělal velký kus práce. Navíc z Evropské unie přichází stále nová legislativa a regulace, čímž se stupňuje tlak na transparentnost. „Přesto musíme ujít ještě velký kus cesty, nicméně jsou státy, které například veřejné registry nemají vůbec,“ hodnotí Kopečný.
Blažek ze Swiss Life vidí ve svěřenských fondech velkou budoucnost, v horizontu 20 až 30 let očekává jejich velký boom. „Nyní jsou v Česku rodinné firmy teprve ve druhé generaci. Budoucích dědiců, kteří mají nárok na peníze z majetku a budou je chtít ovládat, je tak relativně málo. V momentě, kdy rodiny budou mít v linii až 20 potenciálních uchazečů o majetek, budou právě svěřenské fondy pro šéfy a vlastníky firem jediným nástrojem, jak majetek správně řídit a jak zachovat jeho budoucí celistvost,“ uzavírá expert.
Partnerem kulatého stolu byla společnost CSS Premium Trust
