Evropská jednota tváří v tvář Rusku má nové trhliny. Sporným bodem jsou Rusové prchající ze země před mobilizací, kterou Putin vyhlásil minulý týden. Zatímco část států Evropské unie odmítá vpustit na svoje území potenciálně desítky tisíc bojeschopných Rusů, jiné země zvedají heslo „nejsme jako oni“ a chtějí, aby Evropa zůstala Rusům otevřená. Podle odhadů mezinárodních organizací už z Ruska uteklo čtvrt milionu lidí v reakci na ohlášený povinný nástup do armády.

„Litva nebude udělovat azyl těm, kdo pouze utíkají před odpovědností. Rusové by měli zůstat doma a bojovat. Proti Putinovi,“ prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Jeho názor sdílí ostatní baltské státy, Polsko, Dánsko, Slovensko a také Česko.

Zmíněné země už měsíce před Putinovou mobilizací přestaly vydávat Rusům víza a po minulém víkendu se k nim přidalo i Finsko. Tamní vláda oznámila, že udělá totéž v reakci na skokový nárůst Rusů překračujících rusko-finskou hranici. Jen během soboty a neděle přišlo do Finska přes 17 tisíc držitelů ruských pasů.

Stálý předseda Evropské rady Charles Michel, německý kancléř Olaf Scholz a mnozí francouzští politici naproti tomu argumentují, že zavření hranic by jen posloužilo Putinově propagandě o Západu, který nenávidí Rusy. „Evropská unie by měla zůstat otevřená pro ty, které se kremelský režim chystá zneužít pro svoje šílené cíle,“ uvedl Michel v rozhovoru pro evropský server Politico.

Zatím poslední pokus najít shodu proběhl v pondělí, kdy se v Bruselu sešli velvyslanci členských států k debatě, jak na nejnovější vývoj v Rusku reagovat. Zástupci jednotlivých vlád se shodli, že preferencí je, aby EU v této věci postupovala „jednotně“. Tedy aby nedocházelo k situacím, že jedna země utíkající Rusy bude chtít přijmout, zatímco další je budou považovat za bezpečnostní riziko. Kvůli neexistenci hraničních kontrol uvnitř EU ale nebudou mít kontrolu nad jejich pohybem.

Za rámec prohlášení o vůli jednat společně se ambasadoři v pondělí nedostali a horký brambor přehodili na Evropskou komisi. Ta má nyní vypracovat „guidelines“, instrukce, jak s vízy Rusům naložit na pozadí vyhlášené mobilizace.

„Všichni usilují o rovnováhu mezi humanitární stránkou a bezpečností,“ sdělil HN a Aktuálně.cz diplomat jedné západoevropské země, přičemž za humanitární stránku označil „schopnost přiznat azyl v EU těm Rusům, kteří pro to splňují podmínky“. Jak ovšem chce individuálně posuzovat žádosti o azyl v případě, kdy před hranicemi EU tvoří Rusové fronty čítající desítky kilometrů? „To je právě na komisi, aby něco navrhla,“ odpověděl zmíněný diplomat.

Rusové mají od invaze ztížený vstup na území EU kvůli zákazu letů do Evropy z Ruska. Donedávna mohli ruští držitelé platných víz projít do unie přes pozemní hranici s Finskem nebo letecky s mezipřistáním v Turecku. Turecko, kam Rusové nepotřebují víza, prchající muže stále přijímá a neomezuje jejich cestování dál. Odhaduje se, že takto odešly ze země vysoké desítky tisíc Rusů po vyhlášení mobilizace.

Komise by měla vypracovat možné instrukce příští týden. Pak bude věc na předsednické zemi, tedy na Česku. „Je na něm, jestli svolá třeba mimořádnou schůzku ministrů vnitra, kteří by mohli schválit nějaký závazný postup,“ upozornil jiný bruselský zdroj. Debata šéfů vnitra je naplánovaná na polovinu října. Dřívější schůzku Češi zatím nechystají.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.