Nevěřili Einsteinovi, teď získali Nobelovu cenu za fyziku. Jejich výzkum vedl ke kvantovým počítačům

Slavný fyzik Richard Feynman tvrdil, že doopravdy nerozumí kvantové fyzice vůbec nikdo. A jedním z nejpodivnějších kvantových jevů je takzvané provázání. Sám Albert Einstein kvůli němu podle svých slov špatně spal a nazýval ho děsivým.

Ve chvíli, kdy dvě částice vzniknou zároveň, jsou svázané, a když člověk jednu změní, změní se evidentně tím ihned i druhá, říká kvantová mechanika. A právě to, že se tak děje okamžitě, se znelíbilo Einsteinovi, jehož speciální teorie relativity říkala, že rychlost světa ve vakuu je tou maximální rychlostí ve vesmíru, a okamžité změny jsou tak podle ní zakázané. Podle takzvaného EPR paradoxu, se kterým s dalšími dvěma vědci přišel, je provázání jen důkazem, že fyzice šedesátých let něco uniká. Ale první dva letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku John Clauser a sedmdesátník Alain Aspect dokázali, že Einstein pravdu neměl. Třetí laureát Anton Zeilinger pak i na ně navázal a položil základ kvantových počítačů a kvantového internetu.