Ekonomická situace se pomalu zhoršuje. Ve třetím čtvrtletí došlo k očekávanému poklesu a řada věcí naznačuje, že to není naposled. Oslabování hospodářství bude nejspíš pokračovat i v závěru letošního roku, a otázkou už tedy není zda, ale jak dlouho ekonomika zůstane v recesi a jak silná ta recese bude. Pro bankovní sektor z toho vyplývá celá řada výzev.

Naštěstí je enormně odolný proti šokům, což dlouhodobě potvrzují zátěžové testy České národní banky a ani při posledním měření na jaře letošního roku tomu nebylo jinak. Banky mají navíc za sebou velké zkušenosti z pandemických let, kdy se ekonomika téměř zastavila a lidé i firmy se dostali do problémů. Podílely se na covidových programech a umožnily přerušení splátek klientům v problémech. Spoustu firem pomohly udržet při životě a národní hospodářství tak výrazně podpořily. Stejné to bylo s domácnostmi, které by se jinak dostaly do dluhové pasti a celý systém by zatížily. Proto se optimisticky díváme i na následující období. Banky jsou připraveny ekonomiku podpořit a do značné míry ji financovat. 

Reálné ekonomice hrozí bezprecedentní problémy kvůli vysoké inflaci nebo růstu cen energií krátce poté, co se musela vypořádat s pandemií v předešlých dvou letech. Přes to všechno zatím nemáme signály, že by se situace domácností a firem nějak výrazně zhoršovala. Současný vývoj nesplácených (nevýkonných) úvěrů je vesměs pozitivní. Jejich celkový podíl v posledních měsících stále klesá, a u hypoték je dokonce historicky nejnižší. V případě spotřebitelských úvěrů se pokles sice zastavil, ale čísla jsou na podobné úrovni, na které byla před příchodem pandemie.

Zkušenosti z dob minulých ale vedou k obezřetnosti. Potíže se splácením totiž v dobách krize přicházejí se zpožděním. Banky pak tato rizika musí správným způsobem zohlednit při tvorbě opravných položek. Už teď je situace horší například ve zpracovatelském průmyslu. Tam je podíl nesplácených úvěrů kolem šesti procent. Podniky se ale usilovně snaží splácet svoje závazky. Dobrá kvalita úvěrového portfolia bank v tuzemsku snese i přísná mezinárodní srovnání. Situace je u nás podobná jako v Rakousku nebo Německu, lepší než v Maďarsku nebo Polsku.

Na zpomalování úvěrové aktivity mají vliv i další faktory. Nejde tedy jen o ceny energií, což dostává do problémů energeticky náročná odvětví, a zpomalování ekonomiky. Na bilanci sektoru mají vliv i samotné vyšší úrokové sazby, které vedou ke zpomalování úvěrové aktivity, a to hlavně u hypotečních úvěrů. Podle posledních údajů ČBA Hypomonitoru došlo v září k meziročnímu poklesu objemů hypoték o 82 procent. Banky a stavební spořitelny tak poskytly domácnostem hypotéky za 7,16 miliardy korun. To je téměř o tři miliardy méně než v srpnu. Díky tomu se ale objevily i nové trendy. Tím prvním je výrazně vyšší poptávka po energeticky úsporných nemovitostech. Stoupl zájem o všechny typy úvěrových produktů pomáhajících tento typ nemovitostí či přímo úsporné technologie financovat. Druhým trendem je rostoucí nabídka rekreačních objektů na trhu. Začínají se tak projevovat vysoké ceny energií, které dopadají na lidi, kteří vlastní několik nemovitostí.

Opomenout nemůžeme ani zavedení takzvané daně z mimořádných zisků. Od začátku této debaty říkáme, že banky žádné mimořádné zisky nemají. Daň se má počítat z let 2018–2021. Mimo jiné tedy ze dvou pandemických let, kdy byla ekonomika výrazně utlumená. Není proto divu, že v letošním roce zisky rostly výrazně. Relevantní je ovšem srovnání s rokem 2019, který byl poslední před covidem. Poslední čísla z konce září ukazují, že zisky bank jsou ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 vyšší o 17 procent. O 17 procent jsou však vyšší i celková aktiva. Zisk na aktiva je tedy na stejné úrovni jako v roce 2019. O mimořádných nebo neočekávaných ziscích tedy nemůže být řeč.