Když Mark Zuckerberg rozhodl o přejmenování Facebooku na společnost Meta, věřil v úspěšnou transformaci firmy a prostřednictvím nového názvu i v odstřižení od reputačních problémů, které se postupně na Facebook nalepily. Z Facebooku se stala Meta v říjnu 2021. V té době byl Facebook pátou nejhodnotnější firmou s tržní kapitalizací přesahující jeden bilion dolarů, od té doby však přišel o 70 procent své hodnoty! Současná velikost tržní kapitalizace necelých 300 miliard dolarů nyní řadí Metu na chvost dvacítky nejhodnotnějších amerických firem, v globálním pohledu na ni připadá dokonce až 26. místo.

I když výprodej proběhl celým trhem, pád firmy velikosti a významu Facebooku je do očí bijící. Příčiny jsou ukryty v saturaci uživatelů, stagnaci tržeb, ale i v poklesu marží a masivních investicích do silně ztrátového metaverza. Meta však zdaleka není firma bez budoucnosti, je to pořád stroj na peníze a její aplikace Facebook, Messenger, Instagram a WhatsApp jsou pro více než tři miliardy obyvatel naší planety takřka denní nezbytností. Možná jich však už nebude více, firma zaškobrtla po 18 letech jejich nepřetržitého růstu. Špatné zprávy jsou značně promítnuty do ceny akcií, firma se nyní obchoduje za dvojnásobek svých tržeb, zatímco před zmiňovaným rokem to byl desetinásobek. Meta se chystá na velké propouštění zaměstnanců, kterých ke konci září měla 87 tisíc. Byla to divoká jízda, vždyť ještě v roce 2011 firma zaměstnávala jen 3200 zaměstnanců.

Nedělejme si iluze, že o směřování firmy rozhoduje někdo jiný než právě velký Zuck. Ve firmě je nastavena duální struktura akcií s rozdílnými hlasovacími právy. I když Zuckerberg vlastní pouze 13,5 procenta akcií, disponuje lehce nadpolovičními hlasovacími právy. Bezpochyby by Metě prospěla úprava v řídicích orgánech, omezení pravomocí jednoho člověka a ohled na širší záměry akcionářů. V každém případě je neveselým faktem, že Meta již zdaleka nepatří do Big Techu, tedy do skupiny nedotknutelných titánů Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet.