Když jde o stravenky, chuť rušit daňové výjimky najednou slábne

Když jsem si vybírala své první auto, měla jsem daný rozpočet a hledala jsem vůz podle nejlepších recenzí. Velmi záhy mi došlo, že kvalita recenzí není dána samotným autem, ale daleko víc zadavatelem onoho „nezávislého“ testu.

Na tuto dávnou příhodu jsem si vzpomněla při čtení studie Centra ekonomických a tržních analýz, která dospěla k závěru, že se stravenkový paušál neosvědčil a hospodám nepřihrál nové strávníky. Fakt, že v kontaktech pro média je pod analýzou uvedený Luboš Kastner, podnikatel v gastronomii, člen představenstva Asociace malých a středních podniků, tak nějak naznačuje, že asi nepůjde o naprosto nezávislou studii, která by striktně bazírovala na faktech, případně se starala o zdraví zaměstnanců.

Zdrcující kritiku s názvem „Jak netvořit výzkumnou studii o stravenkách“ pak na facebookových stránkách sepsal profesor ekonomie New York University Jaroslav Borovička. Upozorňuje v ní na neodbornost „odborné literatury“, na niž se studie CETA odkazuje, a dokonce zvažuje možnost, že se tvůrci stravenkové studie nejenže odkazují na zdroje, které seriózní média vyřadila, ale že je nemohl číst ani nikdo z CETA, protože se číst nedají a nedávají smysl. A vcelku nepřekvapivě dospívá k závěru, že skutečným hlavním cílem studie je vrátit hlavní roli stravenkám (za které lobbují stravenkové firmy) a zrušit paušál, ze kterého nic nemají.