Evropa v prvních týdnech po pádu vlády během českého předsednictví EU v roce 2009 napjatě sledovala události v Praze. Důvodem nebyla obava o vnitropolitický vývoj členské země nebo denní provoz EU, který zajišťuje právě předsednický stát. Mnozí evropští politici znervózněli při představě, že by do chodu unie začal víc zasahovat český prezident. A právě podobná nejistota by mohla nastat i po letošních prezidentských volbách.

Prezidentem byl v roce 2009 euroskeptik Václav Klaus a o roli v EU se hlásil. Opíral se nejen o svoje ambice, ale i praxi v minulosti, kdy jezdil za Česko na unijní summity. Pád Topolánkovy koalice a nástup úřednického kabinetu Jana Fischera otevřely Klausovi nový prostor a o zastupování země v Evropské radě, tedy na summitech EU, si řekl.

Na ty ale chtěl jezdit také Fischer a několik týdnů to proto vypadalo, že Česko bude mít na klíčové schůzce EU hned dva zástupce. Nakonec se ale Klaus spokojil s řízením summitů EU-Čína a EU-Rusko a na jednání sedmadvacítky v červnu 2009 odjel Fischer. Podobně se Klaus přel o účast na unijních summitech v letech předtím s premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD).

Je velmi pravděpodobné, že podobná přetahovaná by Česku hrozila opět – v případě, kdy by se Andrej Babiš (ANO) stal novým prezidentem. Podle několika vysoce postavených zdrojů HN by si totiž expremiér o účast na summitech EU po případném vítězství ve volbách řekl. Na ně teď jezdí premiér Petr Fiala (ODS).

Babiš se už v minulosti zajímal o roli prezidenta v unijní agendě, má rád pobyt mezi mocnými tohoto světa a jeho holding Agrofert v zemích EU podniká. Zájmu o evropskou půdu napovídá i fakt, že by si na Hrad s sebou vzal podle svých spolupracovníků hlavně lidi, kteří řešili unii na Úřadu vlády, když byl Babiš premiérem, jak informoval týdeník Respekt. Na přímou otázku HN, zda by měl zájem o účast na zasedáních Evropské rady po případném volebním vítězství, Babiš neodpověděl.

Česká ústava nechává na prezidentovi a vládě dohodnout se, kdo kam bude jezdit. Dosavadní praxe byla, že na unijní summity kvůli překryvu domácích a evropských témat jezdil šéf vlády. Na schůzky NATO, debaty EU se třetími zeměmi a jiná mezinárodní setkání naopak prezident. Platí to i nyní za Fialovy vlády, Miloši Zemanovi ale jeho zdraví neumožňuje delší zahraniční cesty. Na summitu Severoatlantické aliance byl Zeman naposledy v roce 2021.

Zmíněné rozdělení rolí je ale jen zvyklost, kterou lze změnit shodou obou úřadů. Lídr opozice Babiš by coby prezident mohl za Česko jezdit za summity EU, pokud by se tak dohodl s vládou. Na dohodu to ale, nejméně z pohledu vládní koalice, nevypadá.

„Účast Andreje Babiše na jednáních Evropské rady by nebyla pro Českou republiku dobrá,“ tvrdí vládní mluvčí Václav Smolka. „Stačí si vzpomenout na jeho schválení Green Dealu, aniž by bral v potaz potřeby českého průmyslu a českých občanů. Současná vláda je na evropském poli úspěšnější a není důvod ke změnám,“ řekl HN Smolka.

Kriticky se k případné Babišově účasti na unijních summitech staví také odborná obec. Hlavní riziko tu ale nevidí pro zbytek klubu, na rozdíl od Klausovy éry, nýbrž pro postavení Česka v EU. Oslovení experti zdůrazňují potřebu Česka mít srozumitelnou a předvídatelnou evropskou strategii, na což by se nešlo spolehnout s Andrejem Babišem u unijního kormidla kvůli jeho těkavé politice.  

„Žádná příčetná vláda by na takovou možnost kvůli zájmům ČR neměla přistoupit,“ tvrdí politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok. „Instalace Babiše do Evropské rady by zvýšila nejistotu, co bude Česko říkat a jakou politiku bude v EU hájit. Velmi rychle bychom mohli ztratit kredit a důvěryhodnost, které jsme si vybudovali předsednictvím,“ pokračuje.

Vendula Kazlauskas z projektu České zájmy v EU zdůrazňuje, že unijní politika není zahraniční, ale naopak stále víc domácí. „Je proto logické a žádoucí, aby na summity EU jezdil zástupce vlády, tedy premiér,“ říká analytička.

„Za mě největší otázkou navíc je, jakou politiku by Andrej Babiš na půdě Evropské rady hájil. Zda svoji vlastní, svých firem, nebo jestli by se dokázal držet mandátu, který by mu dala vláda,“ dodává Vendula Kazlauskas.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.