Zpráva o výsledku hospodaření ČNB veřejnost ohromí především výší ztráty, kterou centrální banka loni utrpěla. Číslo 411,9 miliardy korun také dominuje zpravodajství, i když to vlastně není nová informace. Že bude Česká národní banka v takovém minusu jako nikdy v historii, bylo jasné už v průběhu loňského roku a hned v lednu byla ztráta známa tak přesně, že se předběžné číslo od nyní publikovaného auditovaného výsledku lišilo jen v desetinkách promile. Rozdíl sto milionů korun je v případě, kdy řešíme sumy nad půl bilionem – tuto hranici záporné jmění ČNB loni svižně přeskočilo – vlastně na úrovni zaokrouhlovací chyby.
Navíc ztráta ČNB plyne z velikosti devizových rezerv vniklých v minulosti, z toho, do čeho je banka a jí pověřené firmy investovaly, a také z měnové politiky, kterou centrální bankéři bojují s rekordní inflací. V podmínkách relativně vysokých (ač reálně záporných) úroků a silné koruny, další zbraně proti rostoucím cenám, nemůže zákonitě vzniknout nic jiného než obří ztráta. S tím nezbývá než se smířit a případně z toho vyvodit poučení před dalšími měnověpolitickými experimenty.
V roční zprávě však díky předloňské změně zákona iniciované chvályhodně samotnou ČNB najdeme zcela novou pasáž, kde sice nelétají stamiliardy, ale jde též o brizantní data. Banka totiž poprvé zveřejnila roční příjmy manažerů, kteří podléhají přímo bankovní radě. Většina z nich má hrubý roční příjem přes tři miliony korun.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
