Na českém pracovním trhu přetrvává dlouhodobý nedostatek lidí. Spíše než firmám tak situace přeje zaměstnancům, kteří mají větší šanci sehnat místo nebo vyšší mzdu. „My zaměstnavatelé jsme zoufalí,“ říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální agentury ManpowerGroup. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto firmám přislíbil větší důraz na to, aby do pracovního trhu přivedl více lidí.
Už teď je ale jasné, že to nemohou být pouze Češi. „Domácí demografie není taková, aby zajistila potřebu zaměstnavatelů v Česku,“ konstatoval Jurečka minulý týden na Fóru Hospodářských novin. Ministr přitom stejně jako další diskutující předpokládá, že nezaměstnanost bude v zemi tento rok dále klesat. A uškodí celému Česku. „Nedostatek lidí na většině pozic se může brzy stát brzdou růstu ekonomiky,“ myslí si Rezlerová.
Alespoň do práce na zkrácené úvazky by proto Jurečka rád natáhl více rodičů malých dětí. Pomoci by měl stát s lepším sladěním rodinného a pracovního života nebo nabídnutím větší flexibility v čerpání rodičovské. Podle ministra je také nutné doplnit kapacity pro děti v předškolním věku.
Jurečka je zároveň přesvědčený, že pracovat by mohlo i více důchodců. „Chci udělat maximum pro to, aby nám lidé zůstali na pracovním trhu a využívali částečné úvazky. Stojíme o ně, i kdyby mohli pracovat jeden, dva či tři dny v týdnu.“
Ministr nicméně připustil, že demografické výhledy nejsou příznivé a pracujících Čechů bude stále méně. Místní pracovní trh navíc utrpěl v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Právě pracovníci z Ukrajiny totiž dříve tvořili jeho důležitou součást a nyní na něm chybí.
Potvrdil to například generální ředitel skupiny Vinci Construction CS Martin Borovka: „Přišli jsme asi o 100 lidí.“ A nedostatek pracovní síly ve stavebnictví se podle něj jen prohlubuje. Odhaduje, že celkem chybí v oboru na pět tisíc lidí. Svým zaměstnancům proto skupina postupně zvedla mzdy. „Je jasné, že se to do budoucna projeví na ziskovosti.“
Účastníci fóra se ale zároveň shodli, že není potřeba si jen držet stávající lidi, je nutné i shánět nové. „Dlouhodobě to nebude stačit. Budeme muset razantně otevřít trh pracovníkům ze všech oblastí a i se je snažit sem nalákat,“ domnívá se Ondřej Fikrle, partner KPMG Česká republika.
Podle Rezlerové se nyní snaží firmy hledat zaměstnance například na Filipínách, Kubě, v Kazachstánu, Mongolsku nebo ve Vietnamu. Možnosti jsou ale podle ní stále velmi omezené a lze z těchto zemí najmout pouze stovky lidí ročně.
V tom Jurečka slíbil firmám pomoci. „Jako vláda máme dluh vůči zaměstnavatelům. Před rokem jsme se naplno věnovali jen uprchlické krizi,“ přiznal ministr. Právě příliv uprchlíků z Ukrajiny Česku ale podle něj ukázal, že by mohlo být možné zmírnit podmínky, za jakých zahraniční pracovníci do země přijdou. „Dříve se Ukrajinci lustrovali. Pak jich sem ale přišly statisíce a viděli jsme, že se nic nestalo.“
Podle ministra by se Česko mělo zaměřit zejména na pracovníky z kulturně blízkých zemí, především bývalého východního bloku: „V příštích osmi letech bude potřeba obsadit minimálně 300 tisíc pracovních míst. Bavme se ale i o tom, že potřebujeme více kvalifikované zaměstnance ze zemí, jako je Japonsko.“ Český pracovní trh se totiž už přibližně desetiletí potýká právě s nedostatkem kvalifikovaných lidí.
„Dostáváme se do paradoxní situace. Z našich průzkumů vychází, že 68 procent zaměstnavatelů není schopno obsadit volné pozice. Jejich potřeby se míjí s tím, co pracovní trh nabízí,“ říká Rezlerová. Nejvíce podle ní lidem schází digitální dovednosti. Firmy proto také stále více investují do rekvalifikací zaměstnanců.
V tom ohledu by podle Jurečky mohla pomoci bližší spolupráce se zahraničními univerzitami. Studenti jsou totiž jednou ze skupin, které ze současného stavu trhu v Česku mohou těžit, jelikož se jednodušeji dostanou k lepším pozicím i s nižší kvalifikací.
Právě mladí lidé potřeby pracovního trhu postupně přetváří. Ačkoliv podle Fikrleho pracují stejně tvrdě, očekávají od firem něco navíc. „Pozorujeme, že jsou zaměření i na jiné věci než na výplatu. Více je zajímá flexibilita, jestli mohou práci dělat z domu nebo jestli nebudou muset dělat přesčasy a pracovat o víkendu,“ říká. Častěji jsou také podle něj rádi součástí rozhodování a přemýšlení o inovacích.
S tím souhlasí i Rezlerová. „Mladší kandidáti se ptají na jiné věci, než které zajímaly kandidáty před 10 lety. Měli jsme například ajťáka, který si jako podmínku kladl, aby měl každý pátek volno a mohl jít lézt na skály, protože je to pro něj důležité.“ Zaměstnavatelé proto musí být při náborech daleko otevřenější, aby uspěli.
