Energošmejdi opět v akci. Vábí především na nereálnou návratnost fotovoltaiky

Zatímco ve druhém loňském pololetí stížností na nekalé praktiky zprostředkovatelů výrazně ubylo, od počátku tohoto roku, zejména v posledních týdnech, řešil Energetický regulační úřad (ERÚ) již několik desítek podání na takzvané energošmejdy. Nově se zaměřili na fotovoltaiku, o niž je i v tomto roce eskalující zájem.

Stížnosti spotřebitelů míří především na porušování zákazu podomního prodeje nebo na nepravdivé či klamavé informování zákazníka, ale také na výkon zprostředkovatelské činnosti bez potřebné registrace.

Podvodníci v energetice si nyní ale našli novou oblast pro neférové jednání se zákazníky. Lákají je například na nereálnou návratnost investic do fotovoltaických elektráren. Ohromný zájem českých domácností o vlastní solární elektrárny výrazně zvýšil počet instalačních firem na trhu. Mezi nimi se ale bohužel objevují také podvodníci, pro něž se vžil název energošmejdi.

Skutečná návratnost až čtyřikrát delší

Naslibují nereálnou návratnost pořizovací ceny solárních elektráren a tím nalákají důvěřivé zákazníky, kteří se v problematice tak dobře neorientují. Návratnost je nakonec v některých případech až čtyřikrát delší, než slibují. Upozornila na to poradenská společnost EGÚ Brno. Poptávka po fotovoltaických elektrárnách nebo tepelných čerpadlech byla loni rekordní, počet instalací stoupl několikanásobně.

Podle EGÚ Brno se reálná návratnost nejčastěji navrhované fotovoltaiky s bateriovým úložištěm pro běžný rodinný dům při využití dotace pohybuje kolem 11 let, bez dotace možná až o deset let déle. Někteří dodavatelé však podle společnosti poskytují klientům zavádějící informace o mnohem rychlejší návratnosti.

Při započtení ceny silové elektřiny z loňského roku na úrovni šesti korun za kilowatthodinu po celou dobu využívání solárních panelů se však návratnost zdánlivě zkrátí v obou případech zhruba o tři roky. A při vypuštění servisních nákladů po dobu provozu elektrárny a nákladů na výměnu především střídače může domnělá návratnost atakovat dokonce sedm let.

Nereálné kalkulace o návratnosti vznikají zejména započtením loňských extrémně vysokých cen elektřiny.

„Takové kalkulace vznikají zejména započtením loňských extrémně vysokých cen elektřiny do celé doby provozu elektrárny. Cena silové elektřiny však od té doby klesla o více než 80 procent, pokles bude pokračovat i v následujících letech a brzy se to bude výrazně podepisovat na snižování účtů u koncových odběratelů,“ říká ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Někteří dodavatelé podle něj uvádějí dobu pro návratnost investice do fotovoltaiky pro domácnosti i na úrovni tří let. „Návratnost solárních elektráren v řádu nižších jednotek let však nebyla reálná nikdy,“ zdůrazňuje.

Někteří obchodníci podle něj do kalkulací o návratnosti nezapočítávají ani náklady na servis, nutnou průběžnou výměnu komponentů nebo náklady na úpravu odběrného místa, což dál prodlužuje konečnou návratnost investice do zařízení.

EGÚ Brno zároveň zpochybňuje i výhodnost využití baterií na odběrném místě, které montážní firmy často důrazně doporučují. Upozorňuje na amortizaci baterie a jejich vlastní spotřebu elektřiny.

Solární panely i do chudší rodiny. Oblíbený dotační program rozšíří nabídku, bude v něm také více miliard

18. 4. 2023 ▪ 4 min. čtení

Pozor na nové a menší dodavatele

Neférové praktiky se podle EGÚ Brno objevují především u nových a menších dodavatelů, kteří se na trhu objevili společně s narůstající poptávkou po solárních elektrárnách. „Domácnosti a firmy by se proto neměly nechat zlákat podezřele vypadajícími nabídkami montážních firem bez dohledatelné historie, ale vybírat spíše mezi renomovanými dodavateli. Zároveň by neměly investovat jen z důvodu očekávání rychlé návratnosti,“ dodává Macenauer.

Výrazně rychlejší návratnost než domácí fotovoltaiky mají firemní instalace. Ta se podle výpočtů poradenské společnosti pohybuje většinou mezi čtyřmi a šesti lety. Zároveň ale firma připouští výjimky v obou směrech.

„V následujících letech budeme sledovat pokles ceny elektřiny. Strach z nedodávek zemního plynu či astronomických cen elektřiny je minulost. Fotovoltaika může přinést domácnostem i firmám zajímavé, nikoliv však zázračné benefity, nespoléhejme se ale na informace nové generace energetických šmejdů,“ uzavírá Macenauer.

Martin Novák, obchodní ředitel zavedené společnosti Solar Global, ve vyjádření pro Obnovitelně.cz uvedl, že současná situace v některých ohledech připomíná období prvního solárního boomu v letech 2009 a 2010. Tehdy se také objevila velká nabídka instalačních firem, které naslibovaly návratnost v řádu několika let včetně průběžného servisu, ale do pár let zrušily svou činnost. U instalací se podle Nováka musí počítat, že bude fungovat až 30 let, a je tedy potřeba uzavírat smlouvy s firmami, které se na tomto dynamickém trhu drží dlouhodobě.

„To, že tady jsou společnosti, které slibují zavádějící představy o návratnosti investice, aniž by zohledňovaly ostatní náklady, je věc druhá. I když u velkých projektů pro firmy můžeme očekávat návratnost kolem pěti let, u menších fotovoltaických elektráren instalovaných na rodinných domcích se tato lhůta přibližuje deseti letům,“ řekl pro uvedený web Novák.

Index, který pomáhá

Vyznat se v kvalitě nabízených služeb mezi stovkami nových instalačních firem není pro zákazníka snadné, což potvrzuje i ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Počet dotazů na vhodné řešení elektrárny a spolehlivého dodavatele byl loni enormní,“ konstatuje. Solární aso­ciace proto vypracovala takzvané zásady kvality pro instalaci a servis fotovoltaických elektráren. Index má 28 bodů a může se k němu přihlásit každý zájemce.

„Jejich splnění ze strany instalační firmy by mělo každému zájemci o solární elektrárnu garantovat dostatečné informace, kvalitně provedený projekt, bezproblémovou montáž a bezpečný provoz zařízení,“ vysvětluje Krčmář.

Součástí indexu kvality je například prohlášení, že firma nenabízí zákazníkovi řešení s maximální výší státní dotace, ale s maximálním přínosem pro něj. Měla by být rovněž připravená předložit zákazníkovi reference dokončených projektů.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Od poloviny loňského roku, kdy se zprostředkovatelé energií musí registrovat na Energetickém regulačním úřadu, požádalo o tuto registraci přes 800 právnických nebo fyzických osob. Do registru zprostředkovatelů jich ERÚ dosud zapsal 626. V 19 případech registraci již pravomocně zamítl, mimo jiné kvůli nesplnění podmínky spolehlivosti. U dalších 150 žadatelů registrační proces dosud probíhá. Řadu z těchto žádostí úřad odmítl, rozhodnutí však zatím není pravomocné.

Podle Tomáše Kadlece z ČEZ má Česká republika v celé EU vůbec nejnižší bariéry pro vstup obchodníků do odvětví elektroenergetiky. Aktivity elektrošmejdů by podle něj výrazně omezila nejen povinná registrace dodavatelů (zatím je to povinné jen pro zprostředkovatele, to je obchodníky), ale i certifikace, která by byla podmíněna doložením znalostí a působení v oboru elektroenergetiky. Pomohlo by i povinné skládání finanční kauce při žádosti o registraci, jak to musí plnit i obchodník s energiemi. Ministerstvo průmyslu sice chce tato pravidla vtělit do novely energetického zákona, ta se ale teprve připravuje.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.