Tlak klientů a jejich apetit po udržitelných produktech, zájem investorů, klimatická změna i evropská legislativa. To jsou hlavní důvody, proč se reportování udržitelnosti stává pro mnohé firmy nezbytností. Podle expertů přináší zodpovědné podnikání vůči životnímu prostředí i společnosti (pilíře známé jako ESG: environmental, social, governance) několik výhod. Rovněž však přináší i výzvy – je poměrně náročné, vyžaduje kvalitní údaje, odborníky, kteří jej zrealizují, a provádí se v neustále měnícím se regulačním prostředí.

Lepší image a zájem investorů

Společnosti, které jsou transparentní, pokud jde o jejich výsledky a cíle v oblasti udržitelnosti, mají lepší reputaci. Profilují se jako ty, které dokážou přilákat uvědomělé spotřebitele, dodavatele a další partnery. Taková pozitivní image se odráží i ve vyšší loajalitě zákazníků či zaměstnanců, což zvyšuje celkovou hodnotu firmy a její renomé u investorů. Společensky zodpovědné investování je mezi individuálními i institucionálními investory stále více populární a tvoří už třetinu globálních aktiv. Například dánská společnost Ørsted, vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů, získala významné investice díky své silné výkonnosti v oblasti udržitelnosti. Její výroční zpráva o udržitelnosti poskytuje podrobné informace o jejích projektech v oblasti obnovitelné energie, cílech snižování uhlíkových emisí a iniciativách s pozitivním sociálním dopadem. Cena akcií firmy vzrostla a tím i její tržní hodnota.

Udržitelný reporting může přinést inovace ve firmě. Díky určení oblastí, ve kterých firma dokáže zlepšit svou environmentální, sociální a řídící výkonnost, se rodí inovace v designu výrobků, výrobních procesech, v řízení dodavatelského řetězce a dalších oblastech. Vede to k úsporám nákladů, ke zvýšené provozní efektivitě a zlepšení konkurenční výhody. Tím, že má firma důvod a poskytne platformu pro dialog a komunikaci se zúčastněnými stranami, jako jsou zaměstnanci, zákazníci, místní komunity a nevládní organizace, zlepšuje s nimi vztahy, zvyšuje vzájemnou důvěru a hodnotu společnosti.

Nastavení zodpovědné firemní politiky velkých společností bylo v posledních 15 letech nedostatečně měřitelné a převážně dobrovolné. Občanská společnost, investoři a jiné subjekty ale poukazovaly na to, že často šlo jen o tzv. greenwashing, tedy jakési marketingové tahy, které s reálnými kroky směrem k udržitelnosti nemají nic společného. Chyběla i externí kontrola vykazovaných nefinančních ukazatelů. Tyto problémy jsou motivací ke standardizaci a harmonizaci rámců reportů. Firmy čím dál více přijímají celosvětově uznávané rámce, jako jsou Global Reporting Initiative (GRI), Rada pro účetní standardy udržitelnosti (SASB), Pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem (TCFD) a cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs), aby usměrnily své úsilí v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti. Cílem je zajistit konzistentnost a srovnatelnost údajů, což usnadňuje hodnocení a porovnávání výsledků v oblasti udržitelnosti různých organizací.

Udržitelné finance

Stáhněte si přílohu v PDF

V hledáčku EU jsou velké firmy

Jelikož se má Evropská unie do roku 2050 stát uhlíkově neutrální, rozhodla, že ke snížení emisí musí přispět i velcí hráči. Rozšiřuje povinnost reportovat nefinanční ukazatele přibližně z 11 tisíc firem v EU asi na 50 tisíc. V dubnu 2021 Evropská komise přijala legislativní návrh směrnice o vykazování informací o udržitelnosti podniků (CSRD), v níž se vyžaduje, aby společnosti spadající do její oblasti působnosti podávaly zprávy z hlediska dvojí významnosti v souladu s evropskými standardy vykazování informací o udržitelnosti (ESRS). Podle navrhované směrnice CSRD byla Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG), v níž má Mazars své zastoupení, jmenována technickým poradcem Evropské komise, která vypracovala návrh Evropských standardů vykazování informací o udržitelnosti, tzv. ESRS. Konečné standardy by měla přijmout v červnu.

Jak velkou výzvu bude pro firmy znamenat jejich používání, závisí na tom, jestli se na společnost už vztahovaly požadavky směrnice o zveřejňování nefinančních informací (směrnice NFRD je předchůdkyní směrnice CSRD) a ve kterém členském státě je společnost registrovaná. Směrnice o zveřejňování nefinančních informací totiž ponechala členským státům značnou flexibilitu při implementaci do vnitrostátního práva. Například v zemích, jako je Španělsko, Francie nebo Itálie, byl už podle staré směrnice povinný audit zpráv třetí stranou, zatímco v ostatních zemích EU ne. První společnosti budou muset uplatňovat normy ve finančním roce 2024 v případě zpráv uveřejněných v roce 2025.

Článek nevyjadřuje názor redakce.
Text vznikl ve spolupráci s firmou Mazars.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelné finance.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist