Česká národní banka na svém květnovém jednání překvapila trh těsným hlasováním ohledně stability úrokových sazeb. Tento vývoj výrazně změnil očekávání trhu ohledně letošního směřování sazeb ČNB, které měly dle konsenzu trhu začít od poloviny letošního roku postupně klesat. Květnové jednání odsunulo první možný pokles sazeb až k závěru roku. Nelze však vyloučit i scénář, že k prvnímu snížení sazeb dojde až v roce příštím, a to navzdory tomu, že poslední čísla o inflaci byla pod očekáváním trhu i ČNB.
Tento vývoj byl způsoben zejména výrazným poklesem cen potravin. Ty sice v dubnu obvykle klesají, letošní pokles byl však výrazně silnější, než by odpovídalo této tradiční sezonnosti. Ačkoli u řady položek vidíme citelný pokles inflace měřené meziročním srovnáním, do velké míry jde o efekt vysoké srovnávací základny z loňska. Z pohledu meziměsíčního růstu u mnoha cen sice již nepozorujeme tak výrazné růsty jako loni, ale u mnoha z nich se jedná o nárůsty, které jsou vyšší, než bylo běžné v tomto ročním období v minulých letech.
To přináší určité otazníky ohledně toho, kam až inflace v příštím roce klesne. Podobné vyznění totiž měly i poslední ceny výrobců, které poklesly nad očekávání u cen průmyslových či zemědělských výrobců, ale ceny služeb pokračovaly v silném meziměsíčním růstu, jenž v letošním roce výrazně překonává dlouhodobý vývoj. Z inflace tak odeznívá růstový impulz z titulu skokového růstu cen řady komodit, nicméně proinflační vlivy se začínají postupně přelívat do jiných částí ekonomiky a okruhů cen, což může komplikovat její udržitelný návrat k dvouprocentnímu cíli centrální banky.
Firmy nevěří centrální bance. S inflací si podle nich příští rok neporadí, ukázala anketa HN
I když inflace bude dále klesat, její odhad na příští rok je v současné době extrémně nejistý, jelikož není možné v současnosti věrohodně předpovědět, jak se ekonomika v posledních dvou letech v prostředí dvouciferné inflace změnila a jaký efekt přeceňování cen nastane začátkem příštího roku. Tohoto rizika si jsou centrální bankéři vědomi a mohou tak nakonec dospět k závěru, že pokles sazeb může být vhodné načasovat až poté, co bude známa lednová inflace. Ta totiž teprve skutečně prozradí, kam bude směřovat inflace v příštím roce a do jaké míry je možné měnovou politiku uvolnit.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist