Od Nikki Haleyové, republikánské kandidátky na prezidentku USA, to byl před nedávnem hodně tvrdý výpad proti Joeu Bidenovi. „Představa, že by to zvládl do 86 let, je něco, co je podle mě nepravděpodobné,“ zaspekulovala si Haleyová, že pokud by současný prezident USA v příštích volbách v listopadu 2024 obhájil Bílý dům, nemusel by se dožít konce svého druhého čtyřletého volebního období. Čistě statisticky to nesouhlasí, v průměru americké mužské populace by měl Biden více než dvoutřetinovou šanci, že by v oválné pracovně vydržel i po celé další volební období, tedy až do ledna 2029. Jinou otázkou ale je, zda by jeho kondice odpovídala váze a náročnosti úřadu prezidenta USA. A většina Bidenových spoluobčanů je v tomto ohledu už teď velmi skeptická. Včetně těch, kteří mu v předešlých volbách dali svůj hlas.

Mezi dotazy, které deník New York Times před několika dny položil skupince těchto voličů, byla i otázka, aby jmenovali zvíře, které Bidena nejlépe vystihuje. Dinosaurus (hned dvakrát), lenochod, želva, hroch, slon, velbloud… O něco čerstvěji by mohla znít surikata, jenže vysvětlení už pro současného amerického prezidenta moc lichotivé není. „Kdykoli je venku hezky, má hlavu nahoře, a jakmile se něco pokazí, hned zmizí,“ zdůvodnil dotazovaný volič svůj příměr.

Názor těchto několika Američanů přitom není vůbec ojedinělý, v poslední době to potvrdily i obecné průzkumy veřejného mínění. Podle většiny veřejnosti by se osmdesátiletý Biden, který je už nyní historicky nejstarším prezidentem USA, neměl znovu ucházet o Bílý dům. Například podle průzkumu pro Washington Post a televizi ABC si více než šest z deseti Američanů myslí, že Biden není v dostatečné kondici, aby zvládl druhé volební období. V jiném průzkumu, pro televizi NBC, se 70 procent dotázaných vyslovilo, že Biden by už neměl znovu kandidovat, přičemž zhruba polovina z nich uvedla jako hlavní faktor pro tento negativní postoj jeho zdraví.

Prezident na to nedbá. Podle zatím posledního lékařského vyšetření, které jeho kancelář zveřejnila letos v únoru, „zůstává zdravým, vitálním mužem, který je schopen úspěšně vykonávat povinnosti prezidenta“. A před necelými třemi týdny Biden oficiálně potvrdil, že chce obhajovat Bílý dům, a všechny pochyby odmítá s konstatováním: „Nesrovnávejte mě se všemohoucím, srovnávejte mě s alternativou.“ Což je jasný odkaz na Donalda Trumpa, který už loni v listopadu oznámil, že se chce pokusit o velký americký comeback, že se hodlá vrátit do Bílého domu.

V tuto chvíli má Trump mezi potvrzenými republikánskými kandidáty jednoznačně nejsilnější pozici, a pokud by skutečně vyhrál primárky, Spojené státy by si příští rok na podzim nejspíš zopakovaly finální prezidentský duel z roku 2020. Biden tehdy Trumpa porazil a věří, že by se mu to podařilo i podruhé. Jenže právě otázka zdraví a způsobilosti vykonávat nejvyšší úřad země hraje v jeho neprospěch.

Trump také není žádný mladík, je mu 76 let. Ale opticky, v očích Američanů, je mezi nimi větší rozdíl než necelé čtyři roky, které je fakticky dělí. Ať už si voliči o Trumpovi myslí cokoliv, životní energii a politický drajv u něj nepostrádají. V obou výše citovaných průzkumech v tomto ohledu Trump dopadl lépe než současný prezident. Většina voličů má za to, že pokud by šlo jen o psychickou svěžest a fyzický stav, Trump by na rozdíl od Bidena další čtyři roky v Bílém domě zvládl.

Před Bidenem byl historicky nejstarším americkým prezidentem Ronald Reagan, kterému bylo 73, když byl na podzim 1984 podruhé zvolen do úřadu. Jeho tehdejší soupeř v souboji o Bílý dům, demokratický kandidát Walter Mondale, byl o 17 let mladší, což měla být jeho výhoda. Reagan se ovšem předem připravil a v televizní debatě s Mondalem to obrátil ve svůj prospěch. Když padla otázka, zda ještě zvládne úřad, odpověděl Reagan: „Nehodlám pro politické účely zneužívat mládí a nezkušenost svého protikandidáta.“ Ani Mondale se neubránil pobavenému úsměvu, Reagan následně prezidentské volby jasně vyhrál.

Jak dopadnou ty příští a zda se v nich skutečně znovu střetnou Biden s Trumpem, budeme vědět až v listopadu 2024. Ovšem právě v souvislosti s tím, že by šlo z hlediska věku o souboj dvou seniorů, se politologové z washingtonského think-tanku Brookings Institution podívali na statistická čísla. Na začátku druhého čtyřletého volebního období by bylo Bidenovi 82 let a v tomto věku má průměrný americký muž šanci 67 procent, že se dožije 86 let. U Trumpa by byla pravděpodobnost, že by vydržel celé druhé období v Bílém domě, ještě o něco vyšší – 73 procent.

Jak v případě Bidena, tak Trumpa jsou zde navíc faktory, které jim k průměrnému statistickému údaji teoreticky přidávají roky života navíc. Jsou běloši, s vysokoškolským vzděláním, dobře finančně zabezpečení. „Řekla bych, že Biden i Trump budou mít pravděpodobně podstatně vyšší průměrnou délku života, protože mají vysoký socioekonomický status, přístup k nejlepší zdravotní péči v USA a nekouří,“ uvedla Dana Gleiová, výzkumnice z Georgetown University ve Washingtonu, pro list Financial Times.

K tomu ještě dodejme, že jak Biden, tak Trump se také shodně vyhýbají alkoholu. Podle Brookings Institution by tak šlo Bidena i Trumpa dokonce zařadit do zvláštní skupiny takzvaných superseniorů („Super Agers“), kteří nejen žijí déle, než je jejich generační průměr, ale také si ještě přes svoji osmdesátku uchovávají dobré kognitivní funkce a psychickou kapacitu.

Překvapivé by se ovšem mohlo zdát, že podle předpovědního modelu firmy Club Vita z New Jersey, která vypracovává podklady pro americké pojišťovny, by Biden měl mít o rok delší život, 91 let, než Trump. Vysvětlením je Trumpova nadváha, která je pro něj rizikovým faktorem, jak pro Financial Times uvedl matematický statistik firmy Erik Pickett. Trumpův ukazatel BMI (Body Mass Index – index tělesné hmotnosti) ho s hodnotou 30,4 podle amerických zdravotních tabulek řadí mezi obézní.

Nejen obecná veřejnost, jak vyplývá z výše citovaných průzkumů, si ovšem myslí, že zdravotně hůře je na tom Biden. Už také média, která jsou mu jinak spíše nakloněná (rozhodně ve srovnání s Trumpem), o prezidentově způsobilosti pochybují. Deník Washington Post ve svém redakčním komentáři nedávno Bidena kritizoval, že se vyhýbá tiskovým konferencím, přičemž dodal, že tiskovky patří k výkonu prezidentského úřadu. „A jelikož se uchází o druhé volební období, mělo by mu záležet na tom, aby ukázal, že zvládne všechny aspekty této práce,“ napsal deník.

V širším, globálním srovnání jsou Biden i Trump starší, než je průměrný věk světových státníků, který podle analýzy Pew Research Center činí 62 let. Jsou zde ovšem i opačné případy. Z historie je to například bývalý německý kancléř Konrad Adenauer, který byl v úřadě do svých 87 let. A zcela aktuálním příkladem budiž Henry Kissinger, který minulý víkend oslavil stovku. Sice už není ve výkonné politické funkci, o jeho mentální vitalitě ovšem není pochyb.

Zatímco v případě Bidena se strachují, jak už bylo popsáno výše, i jeho voliči. Jeden z nich prezidenta na dotaz New York Times přirovnal ke zlaté rybce. Proč? „Prostě proto, že se zdá,
že se na nic nedokáže soustředit,“ znělo vysvětlení.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.