Ačkoliv se Evropská unie věnuje dobrým životním podmínkám zvířat už skoro 50 let, dodnes pro takzvaný animal welfare nemá jednotnou legislativu. Přitom první opatření přijala už v roce 1974.

Za poptávkou po ucelené legislativě přitom stojí samotní občané, kteří svůj názor předali úřadům prostřednictvím Evropské občanské iniciativy. Jedná se o nástroj Evropské unie, kterým můžou běžní občané navrhnout Evropské komisi vlastní právní předpisy, pokud získají dostatečnou podporu občanů napříč členskými zeměmi. Během celoevropské kampaně nazvané Konec doby klecové, která si klade za cíl ukončit klecové velkochovy v celé unii do roku 2027, se podařilo sesbírat 1,4 milionu podpisů. V Česku se pod iniciativu podepsalo přes 50 tisíc lidí.

Evropská komise se v červnu 2021 v reakci na iniciativu veřejně zavázala, že připraví předpis, který postupně ukončí chov zvířat v klecích. Ustanovení by mělo přitom spadat pod novou ucelenou legislativu věnující se i dalším životním podmínkám zvířat, kterou by komise chtěla představit do konce letošního roku. Evropská komise si loni sama vyhodnotila, že zákaz klecových chovů nestačí, ale že je nutné celkově přepracovat stávající právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Zvířata budou prioritou

Jak upozornil Pavel Buršík z organizace Obránci zvířat (OBRAZ), velká část pravidel, která ovlivňují životy zvířat, dnes vzniká právě na evropské úrovni. „Není tajemstvím, že podmínky ve velkochovech zvířat jsou obecně otřesné a nehumánní. Považujeme tedy za nezbytné, aby se v EU tyto podmínky zlepšovaly, namísto toho, aby se jen uzákoňovaly nejmenší společné jmenovatele mezi členskými státy,“ řekl Buršík.

Je zřejmé, že životní podmínky zvířat jsou pro Evropskou komisi jednou z priorit. Ta původně oznámila, že revizi právních předpisů týkající se jejich životních podmínek připraví až ke konci letošního roku, termín ale posunula už na podzim. „Tvorba zákonů EU může trvat dlouhé roky. Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu a jmenování nových evropských komisařů v roce 2024 jsou za rohem, čas na slíbené ukončení používání klecí v chovech zvířat se krátí. Skutečnost, že se Evropská komise chce věnovat tomuto spisu dříve, než bylo plánováno, je dobrým znamením,“ uvítala urychlení legislativy Olga Kikou, ředitelka organizace Compassion in World Farming EU, která se dlouhodobě věnuje ochraně zvířat a bojuje za spravedlivější a ekologičtější zemědělské systémy.

Česká republika reagovala na kampaň za ukončení klecového chovu rychleji než Ev­ropská komise, a to i díky velké podpoře, kterou iniciativa ochránců zvířat v Česku zaznamenala.
Česká republika reagovala na kampaň za ukončení klecového chovu rychleji než Ev­ropská komise, a to i díky velké podpoře, kterou iniciativa ochránců zvířat v Česku zaznamenala.
Foto: Shutterstock

Česká republika byla v odezvě na kampaň rychlejší než Evropská komise, a to i díky velké podpoře, kterou iniciativa na ukončení klecového chovu v Česku zaznamenala. Pro to, aby Evropská komise vzala občanskou iniciativu na vědomí, existuje minimální počet podpisů, který daná země musí sesbírat. V Česku se v rámci kampaně podařilo sesbírat dvaapůlkrát víc podpisů, než bylo stanoveno.

Od skepse k pokroku

Česko se tak stalo jednou z mála členských zemí, která už o zákazu klecových chovů rozhodla – zákaz začne platit od roku 2027. „Nyní apelujeme i na ostatní členské státy Evropské unie, aby se k tomu zavázaly taky a zákaz klecových chovů nosnic tak platil od roku 2030 celounijně,“ uvedl Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství ČR.

Ještě donedávna přitom Česko patřilo k zemím, které podobné změny odmítaly. Podle průzkumu Eurobarometr si však 85 procent lidí v Česku přeje pro zvířata lepší život. Změny v české společnosti si všímá i Pavel Buršík. „Tehdejší vláda změnila své původně skeptické stanovisko a stala se propagátorem celoevropského zákazu klecových chovů. Má tedy velký smysl usilovat o změny jak na národní, tak evropské úrovni, protože se vzájemně podporují,“ říká.

Česká vláda si vytyčila zlepšení životních podmínek zvířat jako jednu z priorit uvedenou v programovém prohlášení a usiluje o změnu i na evropské úrovni. „Česká republika bude určitě lídrem v oblasti revize legislativy animal welfare,“ prohlásil ministr zemědělství Zdeněk Nekula poté, co převzal petici pro zákaz klecových chovů. Po jeho nástupu do funkce byly novelizovány vyhlášky věnované ochraně zvířat a nové přibyly. Týkají se chovu volně žijících zvířat v oplocených pastvinách a ochrany psů a koček chovaných v zájmových chovech.

Ně­které státy požadují, aby například biozemědělci uváděli na svých produk­tech informace o dobrých praktikách hospodaření. Celoevropská kritéria ovšem neexistují.
Ně­které státy požadují, aby například biozemědělci uváděli na svých produk­tech informace o dobrých praktikách hospodaření. Celoevropská kritéria ovšem neexistují.
Foto: Shutterstock

„Česká republika může a má skrze svou vládu podporovat ambicióznější evropskou legislativu v oblasti životních podmínek zvířat,“ myslí si Bušík. Zároveň ale dodává, že vláda pro to zatím mnoho neudělala.

Podobně vidí situaci i Romana Šonková z české sekce Compassion in World Farming EU. „Pan ministr bude muset odolat silnému tlaku zastánců průmyslových velkochovů a jejich ekonomických zájmů, kteří se snaží pokrok v této oblasti zdržovat, či dokonce bojkotovat,“ míní Šonková.

V současnosti jsou národní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy podle EuroGroup for Animals, jedné z celoevropsky nejvýznamnějších neziskových organizací na poli animal welfare, viditelné. „Pouze hrstka členských států EU přijala normy, které jsou nad rámec minimálních požadavků stanovených právními předpisy EU,“ konstatuje Reineke Hameleersová, CEO EuroGroup for Animals, přitom dodává, že lídry v oblasti životních podmínek zvířat jsou zpravidla země z tzv. Vughtské aliance, tedy Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Německo, Belgie a Finsko. Tyto státy mají mimo jiné přísnější požadavky na chov brojlerů. Rozdíly mezi státy jsou hmatatelné například také u zákazu klecového chovu. Zde zatím zákony přijalo pouze Rakousko, Lucembursko, Německo a Česko.

Méně času v kamionech

A co dalšího by kromě plošného zákazu klecového chovu měla nová evropská legislativa obsahovat? Komise usiluje o řadu ambiciózních kroků. Jedním z nich by mohl být zákaz přepravy živých zvířat do třetích zemí. Komise tím reagovala na řadu nedávných závažných případů, během nichž hospodářská zvířata uvízla na moři. Právě tento bod se ale ukázal jako velmi problematický – během lednového jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie se proti návrhu postavila koalice devíti států.

Podle portugalské ministryně Marii do Céu Antunesové, která stála v čele koalice, by cílem revize mělo být spíše zajištění „vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat v obchodu uvnitř společenství a při vývozu živých zvířat“ než úplný zákaz. Tento postoj podpořily i další členské státy včetně Německa, Nizozemska a Dánska.

Některé německé spolkové země přitom už přijaly opatření, které na národní úrovni omezuje přepravu živých zvířat do třetích zemí. Další zemí, která zavedla zákaz vývozu živých zvířat, je například Lucembursko. Rakousko má v legislativě zaveden zákaz vývozu zvířat na porážku do zemí mimo EU.

Úprava podmínek přepravy zvířat by se navíc neměla týkat jen jejich vývozu do třetích zemí. Neziskové organizace usilují o to, aby součástí návrhu bylo i zavedení přísnějších pravidel pro dálkovou přepravu zvířat v rámci EU. Uvítaly by i zavedení maximální doby přepravy.

EuroGroup For Animals dále požaduje, aby součástí návrhu Komise byly i zákazy nehumánního usmrcování zvířat. Například zákaz vybíjení jednodenních samců kuřat podporují i poslanci Evropského parlamentu.

Číslování vajíček by se mohlo rozšířit dál

Často se také mluví o animal welfare labellingu, tedy o označování dobrých praktik v oblasti životních podmínek zvířat na produktech. Některé státy požadují, aby například biozemědělci takové informace na svých produktech uváděli. Žádná celoevropská kritéria ovšem neexistují.

Jak ovšem upozorňuje Romana Šonková, v Česku se povinnost týká pouze biopotravin, pro které platí celostátní ochranná známka. Opatření se tedy netýká přímo animal welfare. Jedinou povinností zaměřenou přímo na podmínky zvířat je označování způsobu chovu nosnic vajec. To se do praxe propisuje nápisy na obalech jako „z podestýlkového chovu“ či „z chovu ve volném výběhu“. V současnosti existují čtyři kategorie způsobu chovu slepic.

Proměny zemědělství

Stáhněte si přílohu v PDF

Ochránci usilují o rozšíření takového označování i na jiné produkty. „Je načase, aby se tato mezera zaplnila. Zájem o ‚welfarové‘ potraviny vzrůstá společně s větší informovaností veřejnosti o strádání zvířat v průmyslových velkochovech, ale i o řadě negativních dopadů, které velkochovy mají na životní prostředí, klima, biodiverzitu i naše zdraví,“ dodává Šonková.

Proti tomu se ale staví ministerstvo zemědělství, podle kterého je označování potravin věcí samotných výrobců. „Domníváme se, že animal welfare labelling by měl být v rámci EU dobrovolný. V případě zvýšeného výskytu značek na potravinách by se mohlo zvýšit riziko, že by takovéto označování mohlo vést i ke klamání spotřebitele. Již se ve velké míře využívá označení výrobku ekologického/biozemědělství. Špatně nastavený labelling by mohl být spíše zmatečný, než prospěšný,“ uvedlo k tématu ministerstvo.

Co konkrétně se do finální podoby návrhu Evropské komise dostane, je ale stále předmětem jednání. Jasno bude ve druhé polovině letošního roku.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny zemědělství.