Ekonomika expanduje a úrokové sazby v USA a eurozóně ještě porostou

Centrální banky ve svém tažení proti inflaci nedosahují očekávaných výsledků. Zatímco celková inflace slibně klesá v důsledku poklesu cen komodit, jádrová inflace (nezahrnuje ceny energií a potravin) je výrazně odolnější. V USA je nyní na 5,3 procenta a v eurozóně činí 5,4 procenta. Jak americký Fed tak i ECB předpokládají, že jádrová inflace zůstane nad dvouprocentní cílovou hladinou po celý příští rok. Z toho lze vyvodit, že obě banky zaujaly pasivnější postoj k boji s inflací, kterou chtějí nechat pomalu „vykrvácet“. Úrokové sazby tak pravděpodobně zůstanou vyšší po delší dobu, potenciálně dokud se ekonomika nezačne bortit pod tíhou drahého dluhu.

Ekonomiky USA a EU nyní jeví známky kontrakce i expanze a ačkoli historická data poukazují na černé scénáře, reálná data jim zatím neodpovídají. Chaotická situace tak rozděluje investory na dva tábory, kdy ten býčí má letos navrch.

Za tímto zmatkem vidím několik důvodů. Bezprecedentní stimulace v době Covid-19 vedla k vytvoření abnormálních finančních rezerv spotřebitelů i firem. Tyto prostředky dodnes proudí v ekonomice a roztáčí letos její růst. To způsobuje značné prodlení účinků úrokových sazeb. V západních ekonomikách v posledních dekádách také dochází k růstu zastoupení společností v sektoru služeb, které jsou méně citlivé na dražší dluh. Oproti tomu stojí sektor výroby, který je citlivější na úrokové sazby a již teď se ocitá ve výrazné kontrakci.

Komentář Martina Lobotky

ČNB by měla zpozornět. Růst sazeb Fedu je rizikem pro korunu

13. 7. 2023 ▪ 4 min. čtení

Nejsilnější nástroj centrálních bank (úrokové sazby) je známý tím, že je účinný, ale tupý. Nelze jím cílovat specifické oblasti ekonomiky. V neposlední řadě se jedná o historicky asi nejvíce očekávaný monetární cyklus a díky tomu měly společnosti a spotřebitelé spoustu času se na to připravit. Tím vším se výrazně snížil efekt úrokových sazeb, a to co do intenzity tak i časového prodlení. Sazby obou centrálních bank ještě nejspíše porostou zhruba o dva čtvrtprocentní body, ale výraznější růst již nečekám, protože by došlo k ještě většímu tlaku na části ekonomiky, které jsou již teď pod značným tlakem, třeba výrobu a banky.