Život a doba soudce Fremra: Připusťme si konečně, že jsme se na komunismu podíleli skoro všichni

Případ soudce Roberta Fremra nabírá na obrátkách. Ukázalo se, že Fremr za komunismu odsuzoval lidi, kteří se rozhodli emigrovat. A tlak na prezidenta Petra Pavla, aby Fremra nakonec nejmenoval ústavním soudcem, ač ho již schválil Senát, je silný. Případ tím současně znovu otevírá otázku, jaký vliv má mít působení za minulého režimu na vykonávání veřejných funkcí téměř pětatřicet let po revoluci.

Na první pohled je to jasné: kdo se podílel jakkoli na chodu komunistického aparátu, neměl by sedět v tribunálu, který hlídá ústavnost demokratického státu, jenž je antitezí státu totalitního. Jenže druhý pohled je složitější. Na chodu komunistického státu se ve své době podíleli skoro všichni. Kde je hranice toho, co je ještě „přípustné“ a co už ne? A není náhodou za morální střelbou na Fremra naše snaha udělat z něj obětního kozla a zbavit se tak vlastní viny?