Belgie jako první a dosud jediná země v EU zavedla čtyřdenní pracovní týden. O tomto modelu se už řadu let mluví jako o jedné z budoucích podob práce a testovat ho začaly některé firmy také v Česku. V Belgii jde o plošně platnou novinku. Zatím ale nepřesvědčila.

Od loňského listopadu mají belgičtí zaměstnanci právo požádat svého nadřízeného o zkrácení pracovního týdne z pěti na čtyři dny, aniž by se jim krátil plat. Součástí nabídky totiž je, že den volna navíc musí v těch zbylých napracovat. Tedy být v práci déle nebo zvýšit efektivitu, aby za čtyři dny stihli to, co běžně stíhají za pět dní.

Ačkoliv den volna navíc za stejný plat zní lákavě, na tuhle možnost zatím naskočil jen zlomek Belgičanů. Podle společnosti Securex, která se zabývá poradenstvím v oblasti pracovního trhu, chodí letos nově čtyři dny do práce namísto pěti jen asi jedno procento lidí. Securex k tomu došel na základě dat od firem, které zaměstnávají více než 100 tisíc lidí na plný úvazek.

Nemají belgičtí zaměstnanci o nabízený model zájem? Ne tak docela. Právní kancelář Claeys & Engels si objednala průzkum mezi firmami se srovnatelným počtem lidí, mezi kterými pátral Securex, a vyšlo jí, že třetina podniků už od svých zaměstnanců dostala žádost o čtyřdenní pracovní týden. Sedm z deseti firem však takovou žádost odmítlo.

Belgické firmy se musí žádostí zaměstnance ze zákona zabývat, ale mohou ji odmítnout, aniž by jim hrozil jakýkoliv postih. Musí to „jen“ pádně zdůvodnit – například poukázáním na neslučitelnost čtyřdenního režimu s provozem a cíli podniku. To se evidentně děje.

„Nezájem o kratší týden zatím leží hlavně na straně zaměstnavatelů. Zdůrazňují významnou zátěž pro organizaci práce,“ píše analýza od Claeys & Engels.

Belgická vláda Alexandera de Croo loni při schválení normy argumentovala, že čtyřdenní režim pomůže třeba těm, kdo mají děti ve střídavé péči, aby lépe skloubili pracovní a soukromý život. Úvaha belgického premiéra nebyla mylná. Ukazuje se však, že ji předběhla realita. Belgičané totiž v mezičase ve velkém „nasedli“ na práci z domova.

Home office si vynutila před třemi lety, tak jako jinde v Evropě, pandemie covidu-19. V Belgii, kde až 80 procent lidí pracuje v sektoru služeb, byla práce z domova poměrně jednoduše proveditelná věc.

Covidová omezení jsou dávno pryč, Belgičané ale ve svých domácích „kancelářích“ zůstali. Podle údajů citovaných ekonomickým deníkem Les Echos pracuje nyní 27 procent lidí v Belgii tři a více dnů v týdnu z domova. Covid-19 podle listu „radikálně změnil pracovní mapu“ země a home office u administrativních pracovníků po většinu týdne se stal standardem, nikoliv bonusem.

Pomoc při střídavé péči nebo lidem, kteří by jinak denně pendlovali za prací, tak zajistila právě možnost pracovat z domova. I to se uvádí jako jeden z důvodů zatím malého využívání čtyřdenního pracovního týdne.

Belgičané také často v rozhovorech v médiích uvádějí, že se obávají dlouhých hodin v práci, pokud by pracovali jen čtyři dny. Argumentují, že by většinu týdne svoje děti vůbec neviděli, kdyby museli zůstat v práci třeba deset hodin. A zvedají se varování různých expertů o větším riziku vyhoření či úrazu kvůli přepracování.

Belgická vláda si ale za čtyřdenním týdnem stojí. „Vždy jsme říkali, že jde o možnost, na které se musí shodnout zaměstnanec se zaměstnavatelem. Věříme, že si k ní najdou obě strany postupně cestu,“ reagoval na první údaje o „propadáku“, jak zkrácený pracovní týden nazvala belgická média, mluvčí ministerstva práce Nicolas Gillard.

V průmyslovém Česku začaly čtyřdenní pracovní týden loni testovat velké firmy jako například T-Mobile, innogy nebo Amazon. A první výsledky „z terénu“ jsou podle nich pozitivní. Lidé se víc soustředí na práci, dodržují termíny a odpadly jim mimopracovní aktivity v pracovní době, jako třeba návštěva lékaře či úřadu. Podobně pilotně zkoušejí čtyřdenní pracovní týden podniky ve Velké Británii nebo v Portugalsku.

Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí HN, aktualne.cz, drbna.cz a voxpot.cz