Optika pro Strnada i Cetin. Firmou roku Kraje Vysočina je Optokon. Mezi živnostníky zaujal mladý včelař

Loňský rok nenápadný podnikatel Jiří Štefl rozhodně neoznačuje za jednoduchý. Jeho firmu Optokon, světového producenta optických komponentů pro datové sítě z Jihlavy, trápil stejně jako mnoho dalších nedostatek výrobních materiálů, lidí i vysoké ceny energií.

Avšak sázka na vlastní vývoj vysoce odolných produktů, které se používají třeba v komunikačních systémech vozidel armády, včetně známých transportérů Pandur, které v Kopřivnici vyrábí skupina Czechoslovak Group Michala Strnada, firmě zajistila mimořádný růst.

„Vyplatil se nám vývoj zodolněných produktů, který trval osm let. Teď se nám konečně začíná projevovat na tržbách i naší marži. Samotná zvýšená poptávka po vojenské výrobě v loňském roce nám pomohla hlavně lokálně, v zahraničí to bylo spíše o dlouhodobých kontraktech,“ vypráví Štefl. Ten si ve čtvrtek večer došel na zámku Třešť pro hlavní cenu v soutěži PwC Firma roku 2023 za Kraj Vysočina. Absolvent Vysokého učení technického v Praze firmu založil už zkraje 90. let a od začátku mu v ní kryje záda jeho žena Eva, která se stará o finance.

Velký bylinný byznys a zapomenuté české harfy. Jihomoravský kraj zná firmu a živnostníka roku

13. 10. 2023 ▪ 5 min. čtení

Jihlavský výrobce Optokon loni utržil bezmála 240 milionů korun, což představovalo meziroční růst tržeb o 50 procent. Čistý zisk firmy dosáhl 56 milionů, oproti loňsku byl o 300 procent vyšší.

V těchto číslech ale nejsou započítány tržby ze zahraničních firem, které firma spoluvlastní a které tvoří rozkročenou skupinu od USA až po Malajsii. Tržby celé skupiny se podle Štefla pohybují kolem půl miliardy korun.

Firma má certifikovanou kalibrační laboratoř v Jihlavě i Malajsii, která provozuje servisní centrum a také vlastní výrobu. Celkem má devět zahraničních poboček, mnohdy v podobě společných podniků s tamními partnery. Skupina zaměstnává napříč světem asi 280 lidí. „Jsme vlastně malá firma. Ale naše výroba je hodně automatizovaná,“ říká Štefl.

Firmu od 90. let dovedl i k několika důležitým partnerstvím, která firmě pomohla s mezinárodní expanzí. Štefl vzpomíná, jak prakticky hned po sametové revoluci sebral kuráž a oslovil ke spolupráci tehdejší světovou špičku, japonskou společnost Seiko Electric. Později se spojil také s americkým obrem z Chicaga Methode Electronics, který do roku 2011 v Optokonu dokonce držel většinový podíl. Štefl, který ve firmě zaměstnává i své čtyři děti, ale nakonec firmu od Američanů koupil zpět.

Kromě zbrojního průmyslu jsou pro něj klíčovými zákazníky telekomunikační firmy, včetně společnosti Cetin – tuzemského lídra v telekomunikační infrastruktuře ze skupiny PPF. Firma také provozuje datové centrum.

„Ale evropský trh jsme prakticky ztratili. Zdejší trh stagnuje, optické sítě jsou již vybudované. Přišli jsme třeba o Německo. O Ukrajině ani nemluvím, ačkoliv tam jsou příčiny pochopitelně jiné. Místo toho rosteme na Blízkém východě, tam se sítě budují,“ dodává jednašedesátiletý byznysmen.

„Společnost má vlastní výzkum a vývoj. Meziročně obratově roste o 50 procent. Věnuje se i náročným zakázkám pro armádu. Je to rodinná firma, která dokázala obsadit i zahraniční trhy, a to i ty vzdálené, jako je Malajsie. Za zmínku stojí i průkopnictví v oboru v Kraji Vysočina, provozuje totiž první datové centrum v kraji,“ komentuje vítěznou firmu Igor Wotke z PwC Česká republika.

Zato profesní dilema bude brzy řešit pětadvacetiletý Petr Špaček z rodinného Včelařství Špaček, který zvítězil v soutěži Moneta Živnostník roku 2023 za Kraj Vysočina. Ten převzal rodinné řemeslo od svého dědy. Společně dnes obhospodařují 160 včelstev.

„Když jsem s tím v šestnácti začínal, děda měl patnáct dvacet včelstev. Pak jsme to společně začali navyšovat, rozjeli e-shop. A dnes máme 160 včelstev, což je tak na hraně našich sil,“ říká mladý podnikatel. Problém spočívá v tom, že se o včelí království starají výhradně členové rodiny, přičemž pro žádného z nich to není práce na full time. Například sám Petr Špaček, který vystudoval manažerskou ekonomiku na Mendelově univerzitě v Brně, pracuje na plný úvazek jako vedoucí tiskárny.

„Přichází ale čas, kdy se budu muset rozhodnout, zda to ponecháme jako koníček a pěkný přivýdělek, nebo se do toho pustíme naplno,“ zamýšlí se Špaček, kterému se včelami pomáhají rodiče, děda a také sourozenci. Jejich včely ročně vyprodukují čtyři až pět tun medu, což obratově představuje sumu přes 800 tisíc korun. Špaček se snaží udržovat zdravá včelstva způsoby, které jsou co nejvíce blízké přirozenému životu včel. Snaží se také o osvětu oboru a stará se o výsadbu stromů a medonosných rostlin v okolí svých včelnic.

„Velmi pěkné je jeho nástupnictví ve včelařině od dědy i jeho osobní zapálení pro obor. Se svými včelařskými produkty získal již několik ocenění. Svých 160 včelstev nekrmí žádnou chemií, jde jednoduše přírodní cestou. A věnuje se velmi ušlechtilému oboru činnosti. V místě svého působení organizuje i Den medu. Dokazuje to, že i tradiční řemeslo patří do rukou současné generace,“ říká na adresu včelaře Ludmila Žáková z Monety Money Bank.