Černochová výzvou odejít z OSN zaujala zahraniční média. Ministři svět uklidňují, že nejde o vládní pozici

Ministryně obrany Jana Černochová během sobotního večera vyzvala, aby Česká republika kvůli rezoluci OSN vyzývající k okamžitému příměří v Pásmu Gazy, vystoupila z OSN. Během neděle tím zaujala i některá zahraniční média. 

O jejím příspěvku na sociální síti X informovala například agentura DPA, izraelský deník The Jerusalem Post či rakouský deník Kurier. Komentářů na toto téma se však vesměs zdržují. Zároveň přidávají citace dalších členů kabinetu Petra Fialy, podle nichž nejde o vládní pozici. Samotný Fiala to pro ČTK komentoval slovy, že byť rozhořčení Černochové chápe, země má v OSN zůstat, i proto, aby na půdě tohoto uskupení dál zaznívaly české názory. 

Černochová své vyjádření zdůvodnila tím, že v rezoluci chybí jasné odsouzení teroristického útoku, který 7. října spáchalo palestinské hnutí Hamás. „Stydím se za OSN. Dle mého názoru nemá ČR v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme,“ napsala v sobotu večer Černochová. Zdůvodnila to tím, že se podle ní „jenom 14 zemí jasně a srozumitelné postavilo proti bezprecedentnímu teroristickému útoku spáchanému teroristy z Hamásu“.

„Přesně před třemi týdny Hamás vyvraždil více než 1400 Izraelců, což je na jejich počet obyvatel více obětí, než zavraždila militantní islamistické organizace al-Káida 11.9.2001 v USA,“ uvedla také Černochová ve svém příspěvku.

Nezmínila v něm ale, že při odvetném izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo podle palestinských úřadů už přes 8000 lidí, včetně 3340 dětí. Ani to, že Izrael po útoku ze 7. října zahájil totální blokádu Pásma Gazy, zastavil dodávky elektřiny, vody, potravin, léků či pohonných hmot. Humanitární pomoc zatím povolil jen ve velmi malém množství, situaci v Pásmu Gazy v neděli šéf OSN António Guterres označil za humanitární katastrofu.

Ministryně Černochová vyzvala kvůli rezoluci k Izraeli k odchodu Česka z OSN. Premiér Fiala ji chápe

29. 10. 2023 ▪ 4 min. čtení

„Česká ministryně obrany Jana Černochová vyzvala svou zemi k vystoupení z OSN. Jako důvod k tomu uvedla na internetové platformě X páteční rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy,“ napsala v neděli německá tisková agentura DPA. Doplnila, že proti rezoluci hlasovalo jen 14 zemí, včetně Izraele, USA a České republiky, zatímco 120 zemí bylo pro a 45 se zdrželo.

Zprávu o výroku Černochové přinesl i rakouský deník Kurier. V diskusi k jeho článku jeden ze čtenářů napsal, že to není špatný nápad a že ČR „by tím ušetřila spoustu peněz“.

Server Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD zprávu o výzvě Černochové zařadil i do on-line zpravodajství, které chronologicky přináší nejdůležitější zprávy o válce v Pásmu Gazy.

Vyjádření Černochové si všiml například i ukrajinský server RBK-Ukrajina či izraelský deník The Jerusalem Post. „Česká ministryně obrany Jana Černochová v sobotu vyjádřila rozhořčení nad rezolucí Valného shromáždění OSN vyzývající Izrael k zastavení operací v Pásmu Gazy a vyzvala k vystoupení České republiky z OSN,“ napsal izraelský deník.

Černochová dala na emoce i v případě Ukrajiny

Valné shromáždění OSN rezoluci přijalo v pátek jako první společnou reakci OSN na válku Izraele s hnutím Hamás, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael. Izrael v reakci na útok Hamásu zahájil masivní bombardování Pásma Gazy, kde zmíněná organizace od roku 2007 vládne.

Valné shromáždění OSN schválilo v pátek jordánský návrh rezoluce, neuspěl návrh Kanady, v němž mělo být i jednoznačné odsouzení „teroristických útoků“ Hamásu. Rezoluce vyzývá k okamžitému příměří, propuštění rukojmích, ochraně civilistů a zajištění bezpečného humanitárního koridoru do Pásma Gazy.

Proti této rezoluci hlasovaly Spojené státy, Izrael, šest malých zemí z Tichomoří, Česká republika, Rakousko, Chorvatsko, Maďarsko, Guatemala a Paraguay. Mezi 45 státy, které se zdržely, bylo například Německo, Itálie, Nizozemsko, tři pobaltské země či Řecko. Francie, Británie nebo Španělsko hlasovaly pro rezoluci, uvedl například britský deník The Guardian. Ten v komentáři také napsal, že Spojené státy vypadají „pěkně izolovaně“, když se k nim připojilo jen 13 zemí, a upozornil také na rozkol mezi státy EU.

Členové vlády Petra Fialy vesměs říkají, že pro výzvu svojí kolegyně mají pochopení. To se týká jak premiéra a spolustraníka z ODS Fialy, tak ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN. Zároveň však spolu s pirátským vicepremiérem Ivanem Bartošem nebo ministrem zahraničí Janem Lipavským svět uklidňují, že nejde o vládní pozici.

Později, během neděle odpoledne, se v podobném duchu na sociální síti X vyjádřil i prezident Petr Pavel. 

„Před několika týdny jsem na jednáních v New Yorku zdůrazňoval, že ČR dlouhodobě podporuje reformy OSN včetně Rady bezpečnosti. To lze dělat pouze zevnitř,“ uvedl Pavel. O tématech, jako jsou udržitelný rozvoj, změna klimatu či ochrana lidských práv, je podle hlavy státu třeba diskutovat na této globální platformě, aby řešení byla platná pro všechny.

V případě Černochové to není poprvé, kdy její vyjádření může zahraničí mást a vláda pak dodává vysvětlení. Loni v listopadu například činila předčasné závěry ohledně „prokázaného dopadu ruské rakety“ na území Polska s tím, že ať už jde o omyl nebo provokaci, nesmí to zůstat bez odezvy. Fiala tehdy byl zdrženlivější a upozorňoval, že okolnosti dopadu je třeba nejdříve vysvětlit. Později pak NATO dalo zapravdu jeho obezřetnějšímu vyjádření.

Podle sdělení NATO tehdy nešlo o úmyslný ruský útok, ale nejspíš o nešťastnou náhodu ze strany Ukrajiny, byť ruská agrese byla logickým spouštěčem akce.