Banky v Česku čekají horší časy. Příští rok musí překonat tři těžké překážky

České banky mají za sebou dva roky rekordních zisků, kdy vydělávaly nejprve na boomu hypoték a v posledním období i na růstu úrokových sazeb. Nyní se ale karta obrací: odvětví se podle analytiků bude muset vyrovnávat s poklesem sazeb, oslabeným hospodářstvím a růstem nákladů.

Podle Romana Luxe, partnera pražské pobočky společnosti Deloitte, který vede poradenství pro finanční sektor, patří letošní rok v případě bank „k těm nejlepším v historii“. A to i ve srovnání s rokem předchozím, který byl absolutně rekordní. Podle expertů výsledkům nahrávaly stále vysoké úrokové sazby, jež umožnily hlavně menším bankám výhodně ukládat svěřené peníze u centrální banky nebo je investovat do státních dluhopisů. Zároveň banky jen postupně zvyšovaly úročení na spořicích účtech klientů a udržely si na dobré úrovni takzvané čisté úrokové příjmy. Je to vidět také na datech za prvních šest měsíců roku: podle dat České národní banky i propočtů Deloitte vygenerovalo celé odvětví čisté zisky na úrovni 55,8 miliardy korun, o 2,2 procenta více než ve srovnatelném období loni. 

Banky přijdou kvůli neúročeným rezervám o miliardy. Doplatí na to klienti se spořicími účty

10. 10. 2023 ▪ 5 min. čtení

Letos také některým domům, například Komerční bance, pomohlo, že mohly část peněz, odložených pro horší časy, rozpouštět zpátky do zisku.

Podle analytika Jiřího Staníka, zakladatele datové agentury Helgi Library, bankám v minulosti nahrával fakt, že české domácnosti jsou konzervativní a v porovnání se zbytkem Evropy měly  relativně velkou část majetku na bankovních účtech. V době nízkých sazeb před dvěma lety měly více než dvě třetiny svých bankovních vkladů na běžných účtech s téměř nulovým úrokem. S růstem sazeb pak začaly hlavně malé banky na neúročených depozitech vydělávat. Pružněji také zareagovaly, když se retailoví zákazníci dožadovali vyššího zhodnocení vkladů. Nabraly od klientů velkých bank desítky miliard korun a posílily tržní podíly.

Že se z prostředí vysokých úrokových sazeb podařilo vytěžit maximum hlavně malým bankám dokládají i data. Podle dat Deloitte se letos za prvních šest měsíců čistý zisk menších a „vyzývatelských“ bank, jako je Air Bank, Fio nebo Creditas, meziročně téměř zdvojnásobil.  

Tím spíš se analytici podivují nad tím, že vláda uvalila takzvanou windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, jen na šestici největších bank.

Realita ale je, že se velkým bankám daří placení windfall tax vyhnout. Ty, které jsou blízko hranice pro povinnost mimořádné daně, si snižují daňový základ investicemi do státních dluhopisů, jejichž úrokové výnosy do daňového základu nevstupují. A efektivní daňová sazba bankám klesá. Podle původních odhadů ministerstva financí měla mimořádná daň od bank letos, tedy první rok po zavedení, vynést asi 33 miliard korun, později analytici očekávali odvody kolem čtyř nebo pěti miliard korun. Nakonec to možná nebude ani polovina těchto odhadů. Moneta a Komerční banka už řekly, že jejich odvod windfall tax bude nevýznamný, a ostatní banky svoje původní odhady snižují. Daň nejvíc zasáhne Raiffeisenbank a UniCredit.

Příští rok však banky čeká složitější období. Centrální banka začne postupně snižovat svoji hlavní úrokovou sazbu, kterou drží více než rok na úrovni sedmi procent. Česko navíc zůstává jedinou zemí v Evropské unii, jež se z pohledu ekonomické výkonnosti stále nedostala zpátky na úroveň před pandemií covidu-19. Ekonomickou aktivitu brzdí spotřeba domácností, protože lidé šetří kvůli vysokým cenám energií a potravin a nejistotě. I hypoteční trh, donedávna motor růstu bankovních zisků, zamrzl. ČNB odhaduje, že výkon českého hospodářství letos klesne o 0,4 procenta a příští rok poroste jen mírně – o 1,2 procenta. Příští rok tedy na banky dolehne stagnující ekonomika a k zamrzlému trhu s hypotékami a spotřebitelskými úvěry se přidají i klesající sazby, které obecně úrokovým příjmům nepřejí.

„Následující rok či dva budou pro banky už složitější. Pokles úrokových sazeb může snížit marže, poptávka po úvěrech zůstává nízká a tlak na náklady relativně vysoký. Můžeme vidět i zhoršení kvality aktiv, a tím pádem větší náklady na riziko. Zároveň bude velmi složité najít náhradu za hypotéky, které byly nosným bankovním produktem poslední dvě dekády,“ vypočítává rizika Staník z Helgi Library.

Do toho banky čeká ještě jeden negativní efekt. ČNB od října zrušila úročení povinných minimálních rezerv, tedy peněz, které banky ze zákona musí odkládat u centrální banky pro případ horších časů. Pro největší z bankovních domů může jít ročně až o miliardy korun ale finální dopad bude záležet na rychlosti poklesu základní sazby. Nečekaná zpráva o zrušení navíc banky zastihla v době uzavírání plánů na nadcházející rok, takže se odhady musely předělávat. 

Lux z Deloitte říká, že banky nebudou schopny změnu plně přenést na klienty kvůli konkurenčnímu prostředí a výpadek bude na úkor marží. Milan Lávička, akciový analytik J&T Banky, si naopak myslí, že většinu tohoto efektu na zákazníky přenesou. „Tím, že to zasáhne všechny banky, bude v zájmu všech bank jít na depozitech s úroky o trochu víc dolů, než by jinak musely,“ vysvětluje.

Lávička vidí výhled na hospodaření bank v nadcházejícím roce optimističtěji než Staník. „Příští rok bude pro banky nadále dobrý, i když zisky budou trochu nižší oproti roku letošnímu, který je velmi silný,“ uvádí.

Podle něho je dobrým znamením, že se u velkých bank už propad čistých úrokových výnosů dotkl dna a ve druhém a třetím čtvrtletí došlo ke stabilizaci. Tento trend bude nejspíš pokračovat i přes pokles hlavní úrokové sazby. „Příští rok bych spíš čekal stabilizaci, nebo dokonce růst čistých úrokových výnosů, ne výrazný, ale přece jen růst. I pokles úrokových sazeb v první fázi nemusí být zásadně negativní, protože se to nejprve projeví u úročení depozit,“ argumentuje Lávička. Předpokládá také, že náklady na ztrátové úvěry sice vzrostou z letos historicky nejnižších úrovní, ale i tak „situace zůstane nadstandardně dobrá“.

Už nyní však bankám rostou náklady kvůli inflaci, vyšším cenám za energie a služby a také kvůli vyšším mzdám. Tyto vlivy budou odvětví negativně zasahovat rovněž příští rok. Potvrzuje to i Lux: „Vnímám, že banky teď zase hodně přemýšlejí o úsporách.“

Některé bankovní domy s úsporami už začaly. Například Moneta snížila oproti minulému roku počet zaměstnanců o 9,5 procenta a zavřela 14 poboček. Také Česká spořitelna uzavřela 29 poboček. Z toho je vidět, že tlak na snižování nákladů sílí a rovněž ostatní banky budou hledat cesty, jak ořezávat výdaje.

Nejistý výhled se už projevil i na cenách některých bankovních akcií. Například akcie Komerční banky, která se obchoduje na pražské burze, stojí nyní kolem  690 korun, přičemž ještě loni v únoru byla na úrovni zhruba 1000 korun. Podle Staníka tyto akcie sice vypadají relativně levně, neboť se obchodují jen za devítinásobek očekávaného zisku a nabízejí dividendový výnos  kolem sedmi procent, ale „chybí katalyzátor pro budoucí růst“.

I tak podle Staníka z Helgi Library stále platí, že české banky patřily v posledních dvou dekádách k nejziskovějším na světě podle návratnosti kapitálu (ukazatel ROE), jsou velmi dobře kapitálově vybavené a nákladově efektivní. „Kromě privatizace, silného ekonomického růstu v posledních dvou dekádách a konzervativní regulace k tomu přispěla i relativně vysoká koncentrace sektoru a konzervatismus českých domácností,“ dodává analytik. 

Oprava: V textu jsme nepravdivě uvedli, že mezi „malé a vyzývatelské banky,“ kterým se z prostředí vysokých úrokových sazeb dařilo těžit, patřila podle Deloitte i Moneta. Moneta ale do této kategorie podle Deloitte nepatří, neboť je ve statistice zahrnuta do Top 6. Za chybu se omlouváme.