Zpoplatnění Facebooku a Instagramu je tady. Otázka je, jak blízko k tělu si pustíte Velkého bratra

Společnost Meta Platforms začala uživatelům v Česku a celé Evropské unii dávat na výběr: buď zaplatíte za naše služby bez reklam, nebo budeme dál využívat vaše data k cílení reklamy. Firma Marka Zuckerberga tímto způsobem hledá cestu, jak uchránit evropský byznys a neplatit pokuty Evropské komisi.

„Potřebujeme od vás informace ohledně reklam…,“ stojí na obrazovce, kterou sociální sítě Facebook a Instagram začaly zobrazovat uživatelům v zemích EU a Evropského hospodářského prostoru. Facebook přitom nepotřebuje informace, ale rozhodnutí. Chce vědět, jestli začnete platit 299 korun včetně daně za služby bez reklamy (240 korun při objednání z PC), nebo zda všechno necháte při starém, navzdory snaze Evropské unie chránit své občany před často manipulativní personalizovanou reklamou.

Nabídka placeného přístupu k Facebooku a Instagramu

Foto: Otakar Schön

Výše měsíčního poplatku je nastavená vysoko. Je dražší než YouTube Premium, které likviduje reklamy a zároveň přidává přístup k milionům hudebních skladeb ve službě YouTube Music. Je dražší než všechny streamovací služby. Za jeden měsíc zpoplatněného prohlížení Facebooku můžete skoro čtyři měsíce sledovat videa na Prime Videu včetně filmového Pána prstenů i seriálu Prsteny moci.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Facebook není první, kdo zavedl placený přístup. Prémiové uživatelské účty má léta profesionální sociální síť LinkedIn a důraz na placené služby klade Elon Musk u služby X, kterou vytvořil přejmenováním Twitteru.

Předplatné X má dokonce dvě varianty, základní je levnější než Facebook, ale odstraní jen polovinu reklam, služba X Premium+ stojí měsíčně dvojnásobek – 599 korun při objednání z mobilu a 433 korun při platbě na PC, která obchází poplatky Applu či Googlu za zprostředkování platby. X nabízí platícím uživatelům kromě redukce reklamy větší dosah jejich příspěvků, možnost psát delší zprávy a editovat příspěvky, přesto placenou verzi služby používá méně než jedno procento uživatelů.

Facebook má v Česku 6,4 milionu aktivních účtů a je největší sociální sítí v zemi, pokud nepočítáme YouTube. Instagram s 5,5 milionu uživatelských účtů je na druhém místě s velkým náskokem před TikTokem, Snapchatem nebo X, které má v Česku přibližně milion uživatelů. Většina lidí přitom logicky zůstane u personalizované reklamy. Soukromí je daň za bezplatné služby za internet, daň, kterou si uživatelé zvykli platit bez přemýšlení.

Zákonodárcům na evropské úrovni se tato situace nelíbí, proto zavedli legislativu, jako je GDPR a DMA. Cílem těchto nástrojů je zkrotit technologické firmy a jejich touhu po přesném cílení reklamy. Aktuální zavedení poplatku za verzi služeb bez reklam je způsob, jak se vyhnout regulaci bez snížení příjmů firem. Facebook podle dostupných údajů utrží na jednoho evropského uživatele 17 eur za čtvrtletí, skoro šest eur měsíčně. To znamená, že platící uživatel firmě přinese téměř dvojnásobek příjmů než ten, který si nechá zobrazovat reklamu.

Důvodem pro placení ostatně nemusí být jen snaha ochránit své soukromí, ale prostá únava z množství reklamy. Facebook ukazuje reklamní posty za každými dvěma „přirozenými“ příspěvky a kvalita zobrazované reklamy není až tak důležitá. Běžné jsou i podvodné reklamy, jež se z uživatelů snaží vylákat informace o platebních kartách nebo jejich kontaktní údaje, které lze zpeněžit.

Dá se očekávat, že aktuální krok Facebooku vyvolá reakci Evropské komise. Podle doporučení Evropského sboru pro ochranu soukromí totiž uživatelé mají mít možnost odvolat svůj souhlas se zpracováváním osobních údajů bez negativních následků: „Poskytovatel musí například prokázat, že odmítnutí souhlasu nepovede k žádným nákladům pro subjekt dat (uživatele), a tedy nepovede k žádné výrazné nevýhodě pro ty, kdo svůj souhlas neposkytnou.“

Soudní dvůr EU pak uvádí, že „uživatelům, kteří nechtějí být sledováni, má být nabídnuta, pokud je to nutné za odpovídající poplatek, ekvivalentní alternativa, jež není doprovázena zpracováním dat“.

Důležité tedy bude, jak evropské úřady vyhodnotí cenu předplatného, a zdá se pravděpodobné, že Facebook bude mít problém vysvětlit, proč si za nesledování uživatelů účtuje více, než kolik vydělá na zobrazování cílené reklamy. Takový spor ale bude trvat dlouhé měsíce až roky.