Hrozí nám příliv uprchlíků a ztráta ropy a plynu. V našem zájmu není podporovat všechno, co Izrael udělá

Evropa musí stát za Izraelem a podporovat jeho právo na existenci. To ale neznamená, že by měla ke konfliktu v Gaze mít zcela jednostranný postoj. Na to by sama doplatila, říká v rozhovoru s HN Luuk van Middelaar, profesor a jeden z nejrespektovanějších komentátorů dění v Evropské unii. „Naše postoje by pro zbytek světa byly důvěryhodnější, kdybychom prostě přiznali, že máme hodnoty, ale máme i zájmy. Což je normální. Každá vláda či instituce musí hájit určité zájmy, ať už ekonomické nebo bezpečnostní.“

Země jako Čína, Indie nebo Brazílie či státy Blízkého východu, tedy takzvaný globální jih, to podle něj plně chápou. „Dokonce dávají přednost dialogu, kde obě strany mluví i o svých zájmech, protože pak si jsou rovny a nevzniká dojem, že se je Evropa snaží poučovat o morálních hodnotách. Příkladem jsou třeba vztahy Česka s Vietnamem,“ říká Middelaar, který byl tento měsíc jedním z hlavních řečníků na Prague European Summit.

Napsal jste, že evropská reakce na válku byla zpočátku jednostranná. Proč si to myslíte?

Jednostranná zpočátku byla reakce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta se ke konfliktu postavila jako německá politička vyjadřující německou historickou zkušenost a zodpovědnost vůči státu Izrael, nikoliv jako představitelka komise, která má reprezentovat společný zájem všech zemí EU. Jako by tím dávala najevo, že unie dává Izraeli vzhledem k charakteru jeho odpovědi na ten naprosto otřesný útok zcela volnou ruku, což ale prostě není postoj všech členských států. Takové to bylo zpočátku.

A teď?

Nyní je evropská pozice vyváženější. Země EU uznávají právo Izraele na obranu, ale s tím, že by měl dodržovat humanitární a mezinárodní právo. A samozřejmě ostře odsuzují útoky Hamásu a vyzývají k okamžitému propuštění rukojmích. A taky vyjadřují určité porozumění pro problémy Palestinců.