V nemocnicích se zlepšuje komunikace a strava, s čekáním na zákrok jsou ale pacienti nespokojení

Nastupovali jste do nemocnice s důvěrou? Vysvětlili vám případná rizika plánovaného zákroku srozumitelně? Jednali s vámi s úctou a respektem? Na podobné otázky odpovídalo v první polovině letošního roku téměř 129 tisíc pacientů a zaměstnanců 148 zdravotnických zařízení v Česku v rámci celostátního průzkumu Nemocnice ČR, který zaštiťuje organizace HealthCare Institute. Kromě bezpečí pacientů a spokojenosti zaměstnanců se hodnotilo také finanční zdraví a efektivní procesy zdravotnických institucí. Absolutním vítězem letošního ročníku se stala Nemocnice AGEL Třinec‑Podlesí. Ta získala prvenství v souhrnu všech hodnocených kritérií a zároveň se umístila na první příčce v kategorii Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic.

Hospitalizovaní pacienti se v průzkumu vyjadřovali k přístupu nemocničního personálu, ale hodnotili také kvalitu stravy, úroveň hygieny, bezpečnost prostředí a včasnou reakci zdravotníků na případnou bolest. Nejspokojenější byli ve Fakultní nemocnici Ostrava a v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Z meziročního srovnání výsledků vyplývá, že se ve většině nemocnic zlepšuje ochota personálu vysvětlit pacientům srozumitelně možná rizika plánovaného zákroku či vyšetření. Pozitivní trend je vidět i u komunikace zdravotních sester a u spokojenosti s nemocniční stravou. Také do rozhodování o způsobu léčby se oslovení pacienti cítí být zapojeni lépe, než tomu bylo v předchozích letech.

Horší vysvědčení dostala zdravotnická zařízení od svých pacientů v otázce čekání na plánovaný zákrok nebo pobyt v nemocnici. Výsledky šetření ukazují, že čekací doba se u hospitalizovaných pacientů v posledních letech stále prodlužuje. Ubylo pacientů, kteří se nástupu do nemocnice dočkali do měsíce, a počet těch, kteří na zákrok museli čekat až tři měsíce, se za poslední tři roky téměř zdvojnásobil.

Délka objednacích termínů se ukázala být slabou stránkou zdravotnických zařízení i v průzkumu mezi ambulantními pacienty. Nejlépe si v této kategorii vedla Nemocnice Hranice, kde pacienti potvrdili nejkratší dobu čekání na objednání do ambulance. Pokud jde o čas strávený přímo v čekárně před ordinací, nejlepší výsledek si z průzkumu odnesla Karvinská hornická nemocnice.

Lékaře trápí přesčasy a nedostatek kolegů

Kromě pacientů se projekt zaměřil i na zaměstnance nemocnic. Ti hodnotili bezpečnost svého pracoviště, fyzickou a psychickou náročnost práce, administrativní zátěž nebo například úroveň vybavení. Vyjadřovali se i ke své celkové spokojenosti a k tomu, co by je mohlo případně vést k odchodu ze zaměstnání. V roli zaměstnavatele nejvíc zazářila Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a již zmíněná Nemocnice AGEL Třinec‑Podlesí.

Smutným výsledkem je, že celková spokojenost lidí pracujících ve zdravotnických zařízeních meziročně mírně klesá. Oproti minulému roku označilo více zaměstnanců svou práci jako rozhodně psychicky a fyzicky náročnou. Upozorňují především na hrozbu syndromu vyhoření a nedostatek personálu, který způsobuje zvýšení nároků na stávající pracovníky. S tím souvisí přesčasová práce lékařů a ošetřujícího personálu, která je velkým tématem posledních let. Z výstupů šetření HealthCare Institute vyplývá, že kolem 16,5 procenta všech zaměstnanců nemocnic je nuceno pracovat přesčas „často“. Při detailním rozboru této odpovědi se ukazuje, že problém přesčasové práce trápí nejčastěji lékaře. Nejméně přesčasů v dotazníku přiznali zaměstnanci Vojenské nemocnice Brno.

Dotazník pro zaměstnance nemocnic zároveň umožňoval vyplnit oddělení, ve kterém zaměstnanci pracují. Ukázalo se, že nejspokojenější jsou zaměstnanci na oddělení gastroenterologie, hemodialýzy a kardiologie. Naopak nejmenší spokojenost vyjádřili pracovníci interních oddělení, psychiatrie a JIP.

Nemocnice v mobilu

V nejlepší finanční kondici jsou podle analýzy veřejných zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc a pražská Nemocnice Na Homolce.

Zvláštní pozornost věnovali organizátoři průzkumu digitalizaci a online komunikaci nemocnic. V této oblasti se nemocnice soustavně zlepšují jak v uživatelské přívětivosti svých webových stránek, tak i v technické úrovni a schopnosti přizpůsobit se různým zařízením. „Zdravotnické instituce významně přesunuly své aktivity do online prostředí, ve kterém se mohou prezentovat a efektivně komunikovat s širokou veřejností. Požadavky na rychlejší vyhledání aktuálních informací, možnosti řešit záležitosti online a ideálně na různých zařízeních měly za následek, že se nemocnice a zdravotní pojišťovny snaží co nejvíce přiblížit svým klientům online cestou,“ potvrzuje zakladatel HealthCare Institute Daniel Vavřina. V online komunikaci se nejlépe daří nemocnicím v Moravskoslezském kraji, kde v této kategorii zvítězila Fakultní nemocnice Ostrava a Nemocnice Havířov.

Do analýzy kybernetické bezpečnosti zdravotnických institucí se zapojila společnost Mastercard, která k tomu poskytla neinvazivní nástroj RiskRecon. Ten jako nemocnice s nejlepší ochranou proti kyberútokům vyhodnotil Fakultní nemocnici v Motole a Oblastní nemocnici Jičín.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

Kybernetické útoky zaměřené na zranitelnosti třetích stran v rámci digitálního dodavatelského řetězce jsou v poslední době na vzestupu. Zabezpečení citlivých dat v informačních systémech nemocnic je proto stále aktuálnější výzvou. „Mnohá rizika se dají snížit dodržováním základních pravidel kybernetické hygieny a jejich pravidelným hodnocením,“ doporučuje Lukáš Pokorný, ředitel produktů cyber & intelligence společnosti Mastercard pro střední Evropu. „Společnosti, které v rámci hodnocení RiskRecon dosáhnou nejhoršího skóre F, jsou v porovnání s nejlepšími až ve čtyřikrát větším nebezpečí kybernetického útoku a až čtyřicetkrát je u nich větší pravděpodobnost, že budou vydírány,“ dodává Pokorný.

Společně s hodnocením nemocnic proběhlo také ocenění nejlepších zdravotních pojišťoven. Žebříček vznikl na základě zkušeností pojištěnců a vedení nemocnic, kvality preventivních programů a analýzy finančního zdraví. Mezi sedmi národními plátci zdravotní péče zabodovala Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Z pohledu ředitelů nemocnic získaly pojišťovny nejvíc bodů za úroveň elektronické komunikace. Největší rezervy mají naopak v oblasti zohledňování kvality poskytované péče v úhradách.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.