Slabý výkon německého průmyslu brzdí i české strojaře

Pokles poptávky po investičním zboží, vysoké ceny energií či zpomalení německé ekonomiky jsou faktory, které budou v nejbližších měsících negativně ovlivňovat výrobu strojů v Česku. Firmy budou muset automatizovat a hledat nové trhy. Na jednu stranu je tu obranný průmysl, který v důsledku zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace výrazně zvýšil poptávku po obráběcích a tvářecích strojích. Na druhou stranu je ve strojírenství vidět pokles poptávky po investičním zboží a v oboru je patrná nejistota zákazníků a oddalování investic.

„To se týká zejména Česka, Slovenska a Německa. Naši odběratelé vnímají negativně vysoké ceny energií, nejistotu v nových zakázkách zejména ze strany Německa, nemožnost predikovat budoucí vývoj ekonomiky v závislosti na neustále se měnícím podnikatelském prostředí v Česku. Převedeno do čísel, zakázky z Česka jsou aktuálně nulové a jejich výhled není pozitivní,“ popisuje Michal Bureš, jednatel společnosti Fermat Machine Tool situaci u tohoto výrobce obráběcích strojů.

Strojírenství

Strojírenství v posledních 30 letech: význam v ekonomice vzrostl čtyřikrát

6. 12. 2023 ▪ 1 min. čtení

Podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank, je strojírenství velmi široké a nehomogenní odvětví, jehož vývoj jako celek se obtížně charakterizuje. Jeho tradiční pododvětví, která zahrnují převahu kovovýroby a která mají v tuzemském mixu stále významný podíl, se vyznačují dlouhou dobou realizace zakázek a vysokou cykličností. „Jejich cyklus je přitom opožděn za celkovým cyklem ekonomiky, což je logické. Podniky mají tendenci objednávat strojní vybavení v období vysokého využití kapacit a než se zakázky na nové stroje realizují, poptávkový boom v ekonomice obvykle skončí,“ vysvětluje Pavel Sobíšek.

V letošním roce se strojírenství drželo z hlediska výroby až do června, ale v létě přišel jeho útlum. „Domnívám se, že ten je cyklického charakteru, takže bych za ním nehledal obecné hlubší problémy,“ říká Pavel Sobíšek.

Uplynulé období pozitivně hodnotí ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Příležitost pro strojaře vidí v růstu obranného průmyslu. „V oboru výrobních strojů přinesl rok 2022 nárůst produkce i exportu a udržení dosavadní mezinárodní pozice. Po ztrátě části východních trhů se zatím daří navyšovat export do USA, který v roce 2022 dosáhl dvojnásobku předchozí úrovně. Také v roce 2023 si domácí průmysl obráběcích a tvářecích strojů zatím udržuje své postavení. Pozitivní vliv má rostoucí poptávka obranného průmyslu. Například výroba soustruhů vzrostla v roce 2022 o více než 50 procent,“ říká Oldřich Paclík.

Zpomalující ekonomika Německa

Ekonomická výkonnost českého strojírenství je do značné míry závislá na exportu do Německa, ve kterém již druhým rokem klesá poptávka. Důležitým varovným signálem pro české strojírenství je tak slabý výkon německého průmyslu a zhoršující se predikce jeho dalšího hospodářského růstu.

V meziměsíčním srovnání se průmyslová výroba v Německu v září snížila o 1,4 procenta po srpnovém poklesu o 0,1 procenta. Pokles zaznamenala většina průmyslových odvětví. Otázkou tedy je, jak se nadále bude vyvíjet situace u našeho největšího obchodního partnera.

„Zpomalení německé ekonomiky patrně souvisí s již pozorovaným útlumem v českém strojírenství. V řadě jeho pododvětví má Německo podíl na exportu z Česka větší než čtyřicet procent,“ vysvětluje Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Český průmysl ale podle něho plní hlavně roli subdodavatele pro německé exportéry, takže prvotní příčinou propadu tuzemské výroby je nízká globální investiční poptávka, spíš než poptávka po výrobcích s konečným využitím v Německu. „Předpokládám, že v odvětví bude muset být ještě nějakou dobu hůř, než začne být lépe,“ říká Pavel Sobíšek.

Zpomalující ekonomika Německa však pro některé firmy není překvapením. „Tento vývoj byl řadu let předvídatelný. Již před několika lety jsme se začali připravovat na pomalé opuštění německého trhu a hledali nové trhy. Před patnácti lety Německo tvořilo až 80 procent našeho exportu, nyní je to běžný zákazník s potenciálem deseti až dvaceti procent. Po brexitu je pro nás zajímavým trhem třeba Velká Británie, dále silný trh v USA a díky těžbě ropy bohaté ekonomiky Skandinávie,“ říká Michal Bureš ze společnosti Fermat Machine Tool.

Automatizace jako reakce na rostoucí mzdové náklady

Oslovení odborníci se shodují, že dalším faktorem, který ovlivňuje aktuální vývoj českého strojírenství, je dlouhodobě nízká dostupnost vysoce kvalifikovaných technických pracovníků na pracovním trhu, bez jejichž dovedností se strojírenství ani obor výrobních strojů neobejde.

České mzdy jsou stále ještě ve srovnání s vyspělými státy nízké, i když celostátně od roku 2020 vzrostly o 30 procent. Ve zpracovatelském průmyslu činil ale jejich růst jen 25 procent, což má podle Oldřicha Paclíka ze Svazu strojírenské technologie dopad na zájem lidí spojit svou pracovní perspektivu se strojírenstvím. „Na druhé straně, přestože se ekonomika řadu let potýká se stagnací či poklesem, nerentabilní podniky se stále snaží udržet pracovní sílu i za cenu ztrátovosti. Spolu s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě to způsobuje, že ziskové firmy se potýkají s akutním nedostatkem pracovníků,“ říká Oldřich Paclík.

Odpovědí firem na problémy Německa by měla být geografická diverzifikace, tedy hledání dalších trhů. Stoupající mzdové náklady pak má kompenzovat automatizace a robotizace. „Nedostatek pracovních sil je problém, který sužuje českou ekonomiku již od roku 2018. Logickým vyústěním dlouhodobého převisu poptávky po práci ze strany firem nad dostupnou nabídkou pracovních sil je tlak na růst mezd. Kvůli výraznému růstu cen energií ustoupil tlak na růst mezd na chvíli do pozadí, dlouhodobý trend je ovšem zřejmý,“ doplňuje David Marek, hlavní ekonom ve společnosti Deloitte.

Vysoké ceny energií

Jedním z aktuálně největších problémů českého strojírenství nadále zůstává vývoj cen energií. „Cena silové elektřiny se sice sníží, ale výrazně stoupne regulovaná složka ceny elektřiny. Pro energeticky náročné provozy to představuje výraznou konkurenční nevýhodu,“ říká David Marek.

Dopad zrušení stropů a návratu poplatků za regulované složky energie na cenu je zatím nejasný. „Nejistota ohledně dlouhodobější perspektivy cen a dostupnosti energií se promítá do celé ekonomiky poklesem investic do fixního kapitálu. To nutně zhoršuje vyhlídky oboru výrobních strojů, které se vyznačují vysokou pořizovací cenou a dlouhou dobou návratnosti. Ceny energií máme nyní téměř nejvyšší v Evropě, což se promítá i do cen většiny materiálových vstupů strojírenských podniků a je jedním z důvodů, proč se nám dosud nepodařilo dosáhnout předcovidové úrovně,“ vysvětluje Oldřich Paclík.

Dalším důvodem je podle něho vysoká inflace, která spolu s vysokou cenou bankovních úvěrů tlačí na růst výrobních nákladů. „Inflace na druhé straně zatím nepostihuje směnný kurz koruny vůči světovým měnám, což má za následek, že česká koruna se stává pro zahraničí relativně nadhodnocenou. To má negativní dopad na konkurenceschopnost našich výrobků na zahraničních trzích,“ dodává Oldřich Paclík.

Strojírenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Aktuální situace na trhu nutí firmy přemýšlet, jak zlevnit výrobu na vstupech a řešit tak stoupající náklady, které mohou jen těžko ovlivnit. Tedy mzdy, energie, případně i nedostatek kvalifikovaných, ale i pomocných pracovníků. „Pracujeme tedy na variantě obrábění velkých částí strojů v zahraničí, kde jsou ceny výrazně nižší,“ říká Michal Bureš z Fermat Machine Tool.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank je ale dlouhodobější perspektiva strojírenství pozitivní a obor se o budoucí poptávku nemusí obávat. „Podniky v celé Evropě budou muset investovat do růstu produktivity a do změn svého energetického mixu. Tématem také zřejmě bude deglobalizace, která bude motivovat hodnotové řetězce k přesouvání některých typů výroby blíž místu spotřeby, což by znamenalo potřebu nového strojního vybavení v Evropě,“ myslí si Pavel Sobíšek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.