Žalostné dálnice k sousedům. Co zpožďuje výstavbu tahů na Slovensko, Rakousko a Polsko?

Dálniční síť v Česku trpí řadou nedostatků, vždyť dosud ani není dokončena její páteřní část, propojující Prahu s ostatními krajskými městy. Domácí řidiče trápí i spojení s okolními státy, dobře je to vidět zejména na Rakousku. Od prvního otevřeného úseku D52 mezi Rajhradem a Pohořelicemi v roce 1996 se nepostavil ani metr dálnice. Vázne i stavba dalšího napojení na Slovensko, objevují se zádrhely na D11 ve směru na státní hranici s Polskem. Náš severní soused přitom staví v posledních letech v ohromném tempu, hrozí tak manko z české strany. 

Toho si je dobře vědom i šéf státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. V rozhovoru, který HN přinesou v nejbližších dnech, vysvětluje i to, proč je dálniční napojení na okolní státy žalostné a kdy by se tyto klíčové tahy mohly dokončit. Odpovídá i na otázku, jestli se řidiči dočkají dalšího dálničního spojení s naším největším ekonomickým partnerem Německem.

Napojení na Rakousko

Původně rychlostní silnice R52 se stala dálnicí D52 v roce 2016. O trasování komunikace z Pohořelic dále na jih do Rakouska se ale vedou dlouhodobé spory. Řada ekologických spolků protestuje proti tomu, že by měla vést oblastí novomlýnských nádrží a Pálavou, která je chráněnou krajinnou oblastí.

„Koncem října jsme požádali o vydání nového stanoviska EIA (posouzení vlivů na životní prostředí, pozn. red.). A to proto, že soud zrušil historické stanovisko EIA kvůli tomu, že nebylo projednáno se zahraničními spolky. Nyní už je to procesně správně, do konce prvního pololetí 2024 má být stanovisko vydáno. Snad v roce 2026 začneme jižní část stavět, 90 procent pozemků máme vykoupených,“ říká Mátl s tím, že nejproblematičtější je vedení trasy přes vodní nádrž Nové Mlýny.

ŘSD nyní předkládá ministerstvu životního prostředí dvě varianty průchodu dálnice přes vodní nádrž a čeká, k jaké se resort přikloní. Státní organizace navrhuje, že buď komunikace povede přes nádrž po mostě nebo laicky řečeno po hrázi. „Jsou tam těžké podmínky, nebude to jednoduché. U mostní estakády je zásadní nesouhlas obcí, u druhé varianty je to samotná vodní nádrž a udržení množství vody. Je to jedna z posledních připravovaných dálnic v takovém počátečním stadiu, ale jsem optimista a věřím, že ji do 10 let zprovozníme v celé délce. Třeba se to díky novému stavebnímu zákonu podaří i dříve,“ doufá Mátl.

Druhá cesta do Rakouska vede přes rozestavěnou D3 z Prahy na jih. Její stavba ve Středočeském kraji naráží na vytrvalý protest ochranářů přírody. Na jižní části by se ale od Českých Budějovic ke státním hranicím měla dálnice zprovoznit už v roce 2025, na hranici tak bude česká strana nejspíše dřív než rakouská.

Napojení na Slovensko

K bývalému federálnímu partnerovi vede jen jeden dálniční tah, a to D2 z Brna na Kúty. Cesta na Slovensko je i kvůli omezením dopravy na D1 u Brna pro řidiče noční můrou. Mátl uznává, že jeden tah je bezpochyby málo. Ale lépe hned tak nebude.

„Není to ale chyba jen české strany, Slovensko nestaví a nepřipravuje vůbec nic,“ stěžuje si Mátl na komplikace se stavbou dálnice D49. Ta má začínat v Hulíně a vést přes Fryšták a Slušovice do Vizovic a napojit se na Slovensko. V roce 2004 se obě strany dohodly, že dálnice vznikne. Od roku 2008 se staví první část. Odpor vůči této komunikaci je ale obrovský, každý úsek čelí soudním procesům s ekologickými aktivisty. 

„Realizovat první úsek nám trvá neuvěřitelných 15 let. Teprve v roce 2021 jsme získali stavební povolení. Směřujeme zatím jen k Holešovu a potřebujeme se dostat až k Vizovicím. Otázka ale je, v  jaké podobě trasa od Vizovic na Slovensko povede. V rámci EIA bylo historicky vydáno nesouhlasné stanovisko, takže se nejspíše půjde formou střídavého třípruhu. Dálnice jako taková neprojde. Bude to ještě běh na dlouhou trať,“ říká Mátl a odhadovat termín dokončení nechce. 

Byznys podle T. Lysoňka

Český unikát: Úsek dálnice, který se začal stavět před 35 lety, by se konečně mohl dočkat zprovoznění

28. 10. 2023 ▪ 5 min. čtení

Napojení na Polsko

Opakem Slovenska, které se dálniční stavbě příliš nevěnuje, je Polsko. To staví pro Čechy těžko uvěřitelným tempem. Za poslední tři roky otevřelo přes 600 kilometrů dálnic, zatímco Česko necelých 90. Polská strana například nedávno oznámila, že vysoutěžila další úseky dálnice S8 z Vratislavi do Kladska nedaleko hranic s Českem, která má být do roku 2030 prodloužena až na polsko-českou hranici na Králicku. Bude se česká strana nějak snažit napojit na polskou infrastrukturu?

„Ano. Musíme se připravit na to, že Polsko v delším horizontu bude od Kladska směřovat s výstavbou dál na jih. Mluví se o tom, že budou chystat kapacitní komunikaci na státní hranici k Lanškrounu. Zpracováváme tedy studii, jakým způsobem se na ni napojit. Nechceme zde mít oproti Polsku zpoždění,“ líčí Mátl.

Jsou podle něj dvě možnosti. „Buď obchvatem přes Lanškroun na dálnici D35, nebo, a to se mi zdá snad lepší, směřovat na silnici I/44 a využít nově kapacitní komunikace kolem Bludova a směrem na Mohelnici, kde se napojit na dálnici D35. Jedná se ale o velmi náročný terén.“

ŘSD se však nyní komplikuje i dostavba D11 z Prahy na Polsko. Sdružení Společnost D11 v čele s firmou MI Roads podalo na začátku prosince námitky proti výběru polské stavební společnosti Budimex pro stavbu úseku z Trutnova ke státní hranici s Polskem. 

„Věřil jsem, že se nám do konce letoška podaří stavbu od Trutnova na státní hranici zahájit. Bohužel kvůli námitkám neúspěšného uchazeče se nedokončil výběr zhotovitele, a přestože se vyřešil rozklad proti stavebnímu povolení od spolku Děti Země, stavět se začne až v roce 2024,“ popisuje šéf ŘSD. Úsek je dlouhý 21 kilometrů, poté už bude na D11 chybět jen jeden úsek od Jaroměře po Trutnov. „Tam chceme do konce roku požádat o vydání stavebního povolení. Věřím, že v roce 2025 zahájíme stavbu a do roku 2028 bude D11 dalším dokončeným dálničním tahem.“ Prozatím tak řidiči musí z Česka do Polska buď částečně po silnicích I. třídy, nebo oklikou po D1.

Napojení na Německo

K našim západním sousedům se čeští řidiči dostanou nejsnadněji. Ať už po D5 z Prahy do Plzně a dál do Bavorska nebo po D8 z hlavního města na Ústí nad Labem a k hranici. V roce 2030 by měl být také dokončen poslední kus D6 ke státní hranici na Chebsku. Další tah už se ale podle Mátla nechystá. Ani napojení směrem na Řezno, díky kterému by byla cesta pro Čechy do Mnichova jednodušší. 

„Tam určitě dálniční řešení nebude. Chystá se ale obchvat Babylonu na silnici I/26, která se zároveň rozšiřuje na čtyři pruhy v úseku od dálnice D5. Řešíme i obchvaty Klatov a Přeštic na silnici I/27, tyto komunikace by měly být kapacitnější,“ říká Mátl.