Brambory a další druhy zeleniny, čokoláda, čaj nebo pivo – to jsou potraviny, které oproti loňsku nakupujeme dráž. Značně ale přibylo těch, jejichž ceny naopak zamířily výrazně dolů. O desítky procent zlevnilo například máslo, cukr či vejce. HN proto s využitím dostupných dat statistického úřadu porovnaly, jak se v posledních letech změnila kupní síla Čechů u potravin, a to jak pracujících, tak důchodců.

Právě „potravinová drahota“ je v Česku velkým tématem, a to zvlášť před Vánocemi, kdy za jídlo lidé utrácejí nejvíc z celého roku. „Nad těmito pálkami z obchodních regálů zůstává rozum stát,“ zní titulek článku jednoho z bulvárních webů, který následně situaci dokumentuje fotografiemi z obchodů od čtenářů a ze sociálních sítí.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) podezřívá obchodníky i výrobce potravin z toho, že se na cenách domlouvají. „Pokud se podíváte na cenové strategie jednotlivých řetězců, tak jsem přesvědčen, že tady kartelové dohody existují. Všechny řetězce před Vánocemi prodávají smetanu za 19,90 koruny,“ řekl Výborný v rozhovoru pro HN. Ministr nyní tlačí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby byl v šetření nezákonných praktik razantnější.

Faktem ale je, že potraviny v předchozích letech zdražovaly v celé Evropě a Česko v tempu růstu cen nijak nevyčnívá. „Pokud srovnáme vývoj cen od konce roku 2019 do současnosti napříč zeměmi EU, tak 35procentní nárůst v Česku je jen mírně nad průměrem Unie,“ upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Rychlejší růst cen  potravin zaznamenal Eurostat v Polsku i na Slovensku, v Maďarsku za stejné období zdražilo jídlo o více než 70 procent.

Ze srovnání cen potravin s vývojem průměrné čisté mzdy (u bezdětného jednotlivce) a průměrného důchodu, které provedly HN, pak vyplývá, že se meziročně zvýšila kupní síla u naprosté většiny položek. Příkladem může být třeba máslo, jež loni velmi věrně kopírovalo vývoj cen ostatních potravin. Pokud by někdo hypoteticky utratil veškerý příjem za tento tuk, tak loni si mohl za průměrnou mzdu dopřát 576 čtvrtkilových kostek másla, letos už 828. V přepočtu na máslo jsme dokonce „nejbohatší“ v historii Česka – a to platí jak pro zaměstnance, tak pro důchodce. 

U řady dalších položek se pak nejvyšší kupní síle opět blížíme. Na vrcholu jsme byli v roce 2021, kdy ale situaci ovlivnilo skokové zvýšení čistých příjmů díky zrušení superhrubé mzdy. Také proto přepočítáváme kupní sílu na čistou mzdu u bezdětného zaměstnance. 

Od roku 2019 také v Česku rostou rychleji reálné důchody než reálné mzdy, a to i zásluhou mimořádných valorizací. U některých potravin tak dochází k tomu, že zatímco kupní síla přepočtená na mzdy klesla, za průměrný důchod jich lze koupit víc. A nejedná se jen o jídlo – takovým příkladem je třeba i lahvové pivo. Jestli to platí rovněž u piva čepovaného, nelze z dat statistického úřadu zjistit. ČSÚ totiž složení spotřebního koše pravidelně mění a také z něj řadu položek – včetně sudového piva – vyřadil.

Pomyslným „luxusem“ pro všechny se naopak stávají některé druhy zeleniny, včetně brambor. Těch si v průběhu let mohou dovolit čím dál méně nakupovat úplně všichni bez ohledu na to, zda je vyplácí zaměstnavatel, nebo správa sociálního zabezpečení. Pokud si průměrný Čech mohl v roce 2021 za měsíční mzdu pořídit 2649 kilogramů brambor, loni to bylo už jen 2100 a letos 1738 kil. Brambory ovšem zdražují kvůli neúrodě v celé Evropě a není to něco, co by se týkalo výhradně Česka. „V Nizozemsku, Belgii a severní Francii jsou pole pod vodou. Jde o objemy stovek tisíc tun brambor,“ řekl HN předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Diskusi o drahých potravinách v Česku zesílila po jednání ministra zemědělství s šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou a zástupci řetězců. Ti ministra informovali, že potraviny v příštím roce potraviny zdraží navzdory snížení DPH. Ceny totiž zvyšují dodavatelé. Mnoho spotřebitelů také vnímá cenovky na regálech s potravinami v obchodech v zahraničí, které jsou častokrát výrazně nižší než v Česku. K tomu přispěl i premiér Petr Fiala, který vyrazil do Německa nakupovat levnější Nutellu, jakkoliv po výsledku této akce už jeho PR tým opakování neplánuje.