Kouzelné razítko. Rodiče objevili fígl, jak pro své děti získat více času na přijímačky

Obrovský přetlak na středních školách zejména v hlavním městě a okolí způsobil, že rodiče hledají různé cesty, jak svým potomkům zajistit větší šanci dostat se na vysněnou školu. Například získat pro ně více času na řešení úloh u přijímacích zkoušek. K tomu je ale potřeba vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo potvrzení od lékaře například o psychické poruše. Poradny kvůli tomu hlásí enormní nárůst žádostí o vyšetření od dětí, které u nich předtím nikdy nebyly. Jsou zahlcené a prodlužuje to už tak dlouhé čekací lhůty. 

„Je to šílené, rodiče nám vyhrožují právníky,“ uvádí ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Letos měli o polovinu více nových žádostí o vyšetření před přijímacími zkouškami a maturitami než loni. Většina těchto žadatelů od nich ale odchází s nepořízenou. „U 99 procent z těchto dětí žádnou diagnózu nenajdeme,“ říká Jarolímková. Navýšení počtu žádostí potvrzují i další pražské poradny.

Dětí, které skutečně dostanou při testech čas navíc, ale nijak dramaticky nepřibývá. Dokládají to čísla, která HN získaly od organizace Cermat, jež přijímací zkoušky a maturity připravuje. Počet dětí s úlevami kvůli specifickým poruchám učení u přijímacích zkoušek stoupá v posledních letech o necelý jeden procentní bod ročně.

Letos na jaře mělo čas navíc 8,1 procenta uchazečů o čtyřleté obory a 3,4 procenta uchazečů o osmiletá gymnázia. U maturantů stoupá počet žáků s úlevami jen o několik desetin procentního bodu ročně. Letos je mělo zhruba šest procent maturantů.

Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 10 Pavla Kubíčková pozoruje velký nárůst úzkostných dětí, pro něž jsou přijímací zkoušky obrovský stres. „Ještě pod vlivem všeobecné paniky, že je málo míst a uspět je strašně těžké, se pak hroutí.“

Pokud má dítě potvrzení od psychologa, psychiatra nebo neurologa o nějakém psychickém onemocnění, žádost o navýšení času či jiné úpravy přijímací zkoušky poradny vydávají automaticky. Ne každé dítě se ale dostane k psychologovi, proto rodiče zkoušejí i poradenská zařízení.

Před podáváním přihlášek na střední školy, které se musí odevzdat do 20. února, začnou rodiče obvolávat poradny. Často pak narážejí na to, že nejsou volné termíny. Čekací doba je obvykle kolem dvou měsíců. Poradny nikoho nemohou odmítnout, vyšetřit musí všechny žadatele.

Speciálněpedagogické vyšetření trvá přibližně tři až čtyři hodiny. Pokud se nějaká lehčí porucha učení prokáže, dítě může dostat 15 nebo 30 minut při psaní testu navíc. Při závažnějších poruchách je to až dvojnásobek času. To je ale spíše výjimečná situace.

Rodiče z Prahy a okolí chtějí gymnázia, žáci ale končí na učilištích. Míst je málo, ukázal průzkum

14. 11. 2023 ▪ 5 min. čtení

Do poraden přicházejí rodiče většinou s podezřením na úzkosti či poruchu pozornosti. „Pokud by to bylo ADHD, stejně ho nemůžeme diagnostikovat, museli by k lékaři a to se jim už většinou nechce,“ popisuje Jarolímková. U nových žádostí však spíše zjistí, že se děti jen neumí efektivně připravovat na testy. „Na to, abychom jim s tím pomohli, už ale většinou není čas,“ upozorňuje psycholožka.

Podle ní je to hlavně otázka tréninku. Je důležité si vyzkoušet vyplnit cvičný test pod tlakem, existují například placené zkoušky nanečisto. Nebo Jarolímková doporučuje jít do cizího prostředí, kde dětem někdo bude měřit čas, aby si na práci pod tlakem zvykly.

Právě úzkostné a vystresované děti nyní do poraden podle Kubíčkové přicházejí nejčastěji, a to často i na základě doporučení učitelů ze škol. „Vědí, že jim stačí více času, aby si v klidu mohly přečíst zadání, ale jinak jsou šikovné a studijní typy,“ popisuje případy, s nimiž se setkává.

Na to někteří učitelé nepotřebují „papír“ z poradny, dělají to sami od sebe. U přijímacích zkoušek to ale bez potvrzení nejde, proto rodiče do poradny pošlou. Kubíčková tyto případy chápe, současný systém přijímacího řízení je podle ní pro tyto děti zbytečně stresující.

Právě na spolupráci se školami sází i Jarolímková. S učiteli jsou v kontaktu, a když se na nějaké dítě zeptají, řeknou jim, jak si v hodinách vede a jestli není právě ten případ zbytečného „stresaře“. „Často se ale stává, že o žádných problémech nic nevědí celé čtyři roky, kdy chodí na střední školu, a přihlásí se až před maturitou.“ 

Žadatelů o úpravu zkoušky přibývá i mezi uchazeči o osmiletá gymnázia, kam se žáci hlásí z pátých tříd. „To mi nepřijde v pořádku. Pokud hlásím dítě na gymnázium, musím počítat s tím, že studium tam bude náročné, a pokud je nepozorné nebo pomalejší, bude tam trpět,“ míní Jarolímková.

S tím souhlasí i její kolegyně Monika Podrábská Skotnická, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 9. Pokud podle ní dítě potřebuje více času na čtení, tak by nemělo chodit na víceleté gymnázium. „Někteří ambiciózní rodiče to ale nechápou.“ 

Příští rok budou moci žáci poprvé podávat přihlášku na střední školy elektronicky, nově si také budou moct zvolit tři školy místo dvou. To by mohlo zmírnit chaos a zvýšit šance dětí, aby se dostaly na školy, kam skutečně chtějí.