Jednolůžkový pokoj v nemocnici stojí někde i tři tisíce na noc, vyšetření znaménka tisíc a bílá plomba až dva. Nově by na toto všechno mohl přispívat lidem stát. Ale jen těm, kteří se o sebe starají. Plánuje to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v klíčové změně zdravotnického systému. Ta určuje, jak a kam budou putovat miliardy ze zdravotního pojištění. Odborníci tvrdí, že jde proti avizovaným záměrům vlády, a kritizují, že stát bude nově utrácet zbytečně za to, co už jsou lidé zvyklí platit. 

Trvalo nám to, ale reforma zdravotnictví vyžaduje čas. V tomto duchu oznamoval Válek chystané změny před koncem roku. Úpravou čtyř základních zákonů má podle něj dojít k důležitým změnám ve zdravotnictví.

Jedním z nich je právě ten o veřejném zdravotním pojištění, který ministr už poslal do neveřejného připomínkového řízení. Úprava zavádí výrazné změny v důrazu na prevenci. Už od svého nástupu na ministerstvo mluví Válek o ochraně zdraví jako o své hlavní prioritě.

Jenže zdravotní pojišťovny mají podle něj velmi omezené možnosti, jak pacienty motivovat k péči o své zdraví. „Střední doba délky dožití je tak o dva roky nižší, než je průměr v rámci Evropské unie,“ stojí v návrhu zákona, který mají HN k dispozici.

Výrazně chce proto navýšit takzvané fondy prevence, z nichž pojišťovny hradí klientům různé zdraví prospěšné služby – až na šestinásobek současné hodnoty, což je zhruba 15 miliard korun. A z těchto peněz pak platit různé poplatky, které dnes lidé ve zdravotnictví hradí. Například screeningy, očkování nebo třeba jednolůžkový pokoj či doplatek za bílou plombu. To se ale odborníkům nelíbí.

Placení pokoje je podle nich něco, na co si lidé už zvykli a nemají s tím problém. „Nezdá se, že by cokoliv mohlo být vzdálenější od poslání fondu prevence,“ míní například Miroslav Palát, vedoucí expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy.

Tomu vadí i fakt, že chystaná novela rozšiřuje a navyšuje peníze na rekondiční pobyty, jako jsou tábory, lyžáky, ozdravné pobyty. „Zjednodušeně, to je úhrada cestovní kanceláře. Co se týká trvalejšího zlepšení zdravotního stavu, je pobyt o několika dnech anebo týdnech povětšinou irelevantní,“ míní Palát.

Každý pojištěnec bude mít nově zřízen svůj osobní účet, na který mu pojišťovna pošle částku stanovenou vyhláškou a pak další peníze podle toho, zda chodí na preventivní prohlídky nebo zda pravidelně sportuje nebo třeba hubne.

„S rozvojem moderních technologií a možností měření různých ukazatelů každého pacienta lze vytvářet cílené programy sledování zdravotního stavu, například nejrůznějšími aplikacemi,“ stojí v dokumentu. Nově by tak pojišťovnám mohly pomáhat třeba i chytré hodinky. 

Podle odborníků taková nastavení neodpovídají vládou avizovanému posilování autonomie zdravotních pojišťoven, které v Česku vykonávají v podstatě jen vůli ministerstvem vydané vyhlášky. Pojišťovny i odborníci z branže doufali, že novela právě toto změní.

„Ministerstvo ale hodlá vydávat vyhlášku, kterou určí nejen programy, které mají být z těchto fondů čerpány, ale dokonce i výši jednotlivých příspěvků. Navíc naprosto proti smyslu reformy zmiňuje položky, které jsou už dnes pacienti zvyklí hradit, případně položky, které jsou jasným kandidátem na dobrovolné komerční připojištění,“ míní předseda zdravotnické sekce Hospodářské komory Ivo Hlaváč.

Stejně kritický je i expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Podle něj je takto sepsaný návrh nesystémový, protože neřeší základní problémy zdravotnictví, ale naopak posiluje možnost ministerstva zdravotnictví diktovat pojišťovnám, za co mají peníze utrácet.

Ministerstvo se ale brání a tvrdí, že pouze jednu pětinu z celé částky navrhne resort, o mnohem větším objemu si budou rozhodovat samy pojišťovny. „To přispěje k lepšímu řízení programů preventivní péče a zvýšení konkurence,“ odmítá kritiku mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. 

Největší boje však Válka nečekají u navýšení peněz do prevence, ale u záměru zrušit rezervní fondy zdravotních pojišťoven. Ty slouží jako zásoba peněz pro případ krize. Tou může být nejen epidemie jako covidu-19, ale třeba i válka v zahraničí. V rezervním fondu musí mít pojišťovna 1,5 procenta průměrných ročních výdajů za předcházející tři roky. Celkem tam nyní pojišťovny mají kolem 50 miliard korun.

Tyto peníze chce Válek převést do fondu nového, který má platit „obecně prospěšné činnosti“ ve zdravotnictví. Z toho by se přispívalo například na činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky nebo na vzdělávání lékařů.

„Je to hrubý zásah do chodu pojišťoven. Kvůli tomu budou více zranitelné a peníze pojištěnců budou použity v rozporu s jejich zájmy,“ říká zdravotnický expert Vepřek. S ním souhlasí i Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje soukromé pojišťovny.

„Budeme zásadně proti rušení rezervního fondu. V době hrozící finanční krize by tyto prostředky naopak měly mít pojišťovny k dispozici ve zjednodušeném režimu. Financovat z těchto peněz činnosti a organizace státu mimo kompetence zdravotních pojišťoven je skryté tunelování zdrojů veřejného zdravotního pojištění,“ říká prezident svazu Ladislav Friedrich.

Podle Hlaváče z Hospodářské komory přinese tento krok rozkolísání veřejného zdravotního pojištění i ohrožení jeho stability. „Budou-li rezervní fondy zrušeny, není zřejmé, z čeho budou případné schodky v budoucnu pokryty.“

Ministerstvo ale tvrdí, že rezervní fondy pojišťoven nebyly využity ani v případech, kdy pro to byly splněné podmínky, třeba v době krize nebo pandemie. „Namísto toho byly vždy využity zůstatky, které byly zdravotními pojišťovnami kumulovány na ostatních fondech,“ říká Jakob s tím, že prostředky rezervního fondu lze použít efektivněji, například právě k navýšení fondů prevence.

Dramaticky situaci nevnímá ani ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Nejde z mého pohledu o rezignaci na vytváření rezerv zdravotními pojišťovnami. Vzhledem k aktuálnímu objemu prostředků v rezervním fondu VZP bych v takovém kroku neviděl faktický problém.“ 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist