Menzy přicházejí o strávníky. Studenti kvůli zdražování volí častěji fastfoody nebo „krabičky“

Smažený sýr za 148 korun, vepřový řízek za 132, zapečené těstoviny za 125. Cenovky dříve připomínající spíše restaurace dnes platí pro vysokoškolské menzy. Průměrná cena tamních jídel během loňska vůbec poprvé prolomila hranici 100 korun.

Zatímco ještě před deseti lety představovaly menzy levný způsob, jak se najíst, v posledních letech se rozdíl mezi nimi a klasickými obědy výrazně snižuje. Ceny v menzách se totiž zvyšují mnohem víc než inflace. Tento trend platí už od roku 2016, kdy při dvouprocentní inflaci zdražily menzy v průměru o 4,3 procenta. Rekordní zdražení o 27,1 procenta přišlo v roce 2022, kdy byla meziroční inflace na úrovni necelých 16 procent.

Podle samotných stravovacích zařízení ale zdražování plně odpovídá ekonomické  situaci. „Důvody růstu cen jsou plošně inflační,“ říká například vedoucí menzy ČVUT Studentský dům Radek Pospíšil. S dalšími zástupci vedení menz se shoduje, že vzrostly zejména celkové vstupní náklady. Zmiňují přitom nepříznivé ceny energií a potravin nebo také nárůsty mezd.

Stravování vysokým školám dotuje ministerstvo školství, výše podpory se přitom liší podle počtu vydaných jídel v jednotlivých menzách. „Ministerstvo poskytuje pouze dotaci na jídlo, která náklady pokrývá pouze částečně. Konečnou cenu jídla pro studenty stanovují samotné vysoké školy a jejich menzy na základě svých rozpočtových možností,“ uvedla mluvčí resortu Tereza Fojtová. Podle ní byla celková výše této dotace pro všechny veřejné vysoké školy téměř 28 milionů korun.

Na žádost rektora může ministerstvo dotaci pro konkrétní školu navýšit, podmínkou ale je podstatný nárůst počtu vydaných jídel. To se ale v praxi příliš neděje, menzy se totiž potýkají spíše s klesajícím zájmem. Strávníci jim začali ubývat už v době covidové pandemie, ale ani po ní se odliv většinou nedaří zastavit.

„Neevidujeme přesné počty studentských strávníků v menzách, registrujeme pouze čísla prodaných porcí jídel a v tomto ohledu jsme se stále ještě nevrátili na stav z období před pandemií covidu,“ uvedl například mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Radim Sajbot. 

Velký propad zaznamenala také plzeňská Západočeská univerzita. „Během pandemie se změnily stravovací návyky lidí, kteří si například zvykli jíst jídlo připravené doma,“ vysvětluje její mluvčí Pavel Korelus.

Umělá inteligence změnila domácí úkoly i bakalářky. Letos může připravovat pro žáky úlohy na míru

28. 12. 2023 ▪ 5 min. čtení

Důvodem odlivu strávníků jsou přitom právě i stoupající ceny. „Nárůst jsme pocítili se spolužáky všichni. Oběd nad 100 korun byl ještě minulý rok výjimkou, nyní se stává novým normálem,“ komentuje to například student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Beránek. 

Podobně se pak vyjadřují i další studenti. Podle svých slov tak stále častěji volí alternativy například v podobě fastfoodových řetězců nebo balených pokrmů ze supermarketů. 

Roli přitom hrají i specifické nároky strávníků, například požadavky na vegetariánská nebo veganská jídla. Samotné menzy se přitom snaží novým trendům přizpůsobit. Potvrzuje to například vedoucí provozu menzy UK Právnická Josef Karásek: „Samozřejmě chceme neustále zvedat počty strávníků, především kvalitou vaření a širokou nabídkou sortimentu, zároveň se zaměřením na udržitelnost, ekologii a nabídkou moderní veganské i vegetariánské kuchyně.“

Některé jídelny se také snaží do nabídky zahrnout alespoň jedno jídlo z levnějších surovin, a tedy i nižší cenou.