Minulý rok Česko zažilo největší výpadek léků v novodobé historii. Během podzimu chyběl v některých lékárnách penicilin, dětské sirupy proti horečce a řada dalších léčivých přípravků. Situaci se během listopadu podařilo stabilizovat, dá se ale očekávat, že se podobné problémy budou cyklicky vracet. „Budeme si muset zvyknout na to, že některá léčiva nebudou vždy v plné míře dostupná,“ připustil v debatě Hospodářských novin náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Léky podle něj chyběly především kvůli vyšší spotřebě, než výrobci odhadovali, příčin výpadků je ale víc a u jednotlivých léků se liší.

Pozměňovací návrh poslance Kuchaře chrání jen distributory. Na pacienta zapomíná.
David Kolář, AIFP

V některých případech byl problém s obalovými materiály, protože hliníkové fólie, které jsou jejich součástí, se ve velké míře vyrábějí na Ukrajině. Citelné jsou stále i dopady covidové pandemie. Ředitel lékárenského velkoobchodu Phoenix Petr Doležal ale zdůrazňuje, že klíčovou roli u výpadku léků hraje globalizace. „Jednotlivé zdravotní systémy stále víc tlačí na úspory a výrobcům nezbývá nic jiného než koncentrovat produkci v Asii, Indii a Číně. Když pak nastane výrobní problém, má dopad na celý svět,“ vysvětluje Doležal. Nedostupnosti některých léků se do budoucna zcela zabránit nedá. „Co ale můžeme změnit, je, jak rychle se obnoví dodávky léků pro české pacienty,“ dodává Dvořáček.

Nové povinnosti pro dodavatele léků

Zlepšení má přinést novela zákona o léčivech, kterou v listopadu poslanci schválili ve třetím čtení. Ta mimo jiné ukládá dodavatelům povinnost zajistit léky pacientům ještě měsíc nebo dva po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek. Ministerstvu zdravotnictví, ale i lékařům a pacientům má novela garantovat informace o tom, jaké množství konkrétních léčivých přípravků je aktuálně k dispozici u distributorů a v lékárnách. A v případě ohrožení dostupnosti určitého léku má mít ministerstvo více pravomocí dodávky léků regulovat.

Novela zároveň ruší takzvaný chráněný distribuční kanál, který dosud ukládal distributorům rozvézt léky do všech lékáren na základě jejich tržního podílu, ale v praxi se nikdy nevyužíval. Proti jeho zrušení se ovšem postavily malé lékárny, které v petici požadují navrácení této povinnosti do připravované novely. Na jejich stranu se postavil i poslanec Jan Kuchař a předložil pozměňovací návrh, ve kterém chráněný distribuční kanál vrací do hry.

Chráněný distribuční kanál byl protisoutěžní. Stát nemá regulovat trh tam, kde to není nutné.
Kamil Nejezchleb, ÚOHS

Účastníci debaty Hospodářských novin s tím nesouhlasí. „To opatření bylo nefunkční,“ tvrdí ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. „Dostalo se do legislativy v roce 2017 pozměňovacím návrhem tehdejšího komunistického poslance Daniela Pawlase, a to navzdory nesouhlasu ministerstva zdravotnictví a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“

Odmítavé stanovisko k chráněnému distribučnímu kanálu zastává tento úřad nadále, jak potvrzuje jeho místopředseda Kamil Nejezchleb: „Stát nemá regulovat trh tam, kde to není nutné. Chráněný distribuční systém byl v tomto ohledu bezbřehý, proto jsme proti němu konstantně vystupovali a naše pozice je v této otázce neměnná.“ To platí podle jeho slov i o zmíněném pozměňovacím návrhu.

Nejezchleb upozorňuje na to, že princip chráněné distribuce léků naráží i na evropskou legislativu: „V rámci volného trhu není možné bez předem stanovených důvodů omezovat trh zboží v rámci Evropské unie,“ připomíná. Podle Koláře chráněný distribuční kanál dlouhodobě podporuje pouze jediná distribuční společnost Pharmos: „Jediné, co tento pozměňovací návrh přináší, je ochrana pro distributora. Pro pacienty nepředstavuje žádné zlepšení.“ Dvořáček v debatě potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví své odmítavé stanovisko k chráněnému distribučnímu kanálu nezmění, nepodporují jej ale ani velkodistributoři léčiv.

Stát smí do trhu zasahovat pouze v situacích, kdy je ohrožena dodávka konkrétního léku.
Jakub Dvořáček, MZ ČR

Dalším argumentem pro zrušení chráněného distribučního kanálu je fakt, že se týkal spíše nemocnic a drahých farmaceutických výrobků, které se v malých lékárnách ani běžně neprodávají. „Tyto produkty jsou náchylné na to být exportovány, protože rozdíly mezi cenou u nás a v zahraničí jsou poměrně významné. Proto si myslím, že tento model je spíš zástěrkou pro exportéry,“ varuje Doležal.

Objednat léky online? Proč ne

Lepší práce s daty o dostupnosti léčiv má do budoucna zpřístupnit informace nejen ministerstvu zdravotnictví, aby dokázalo předcházet krizovým situacím, ale také lékařům a pacientům. „U přípravků s omezenou dostupností bude mít pacient možnost nahlédnout do systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde uvidí, jestli daná lékárna má léčivo k dispozici a může si ho vyzvednout,“ vyzdvihuje přínos pro pacienty Dvořáček. Stejné výhody systém přinese také lékařům, kteří budou moci adresovat pacienta na konkrétní lékárnu, nebo mu předepsat takový lék, který je v příslušné oblasti dostupný.

Chráněný distribuční model je spíš zástěrkou pro exportéry.
Petr Doležal, Phoenix

Náměstek ministra nevylučuje ani další debatu o možnosti online výdeje léků na předpis, který zatím v Česku není povolený. „Benefity pro pacienta tam určitě vidím,“ zastává se této možnosti Kolář. Pokud by byl do systému adekvátním způsobem zapojený lékař i lékárník, aby byla zajištěna poučenost pacienta, ušetřilo by to nemocným lidem zbytečnou cestu do lékárny. „Nedá se očekávat, že by službu najednou využívala většina pacientů, ale to ani není cílem. I kdyby tato možnost pomohla jen desetině z nich, za umožnění komfortnějšího přístupu k potřebným lékům stojí,“ domnívá se Kolář.

Partnerem debaty je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.