Politika šéfa hnutí STAN a vicepremiéra Víta Rakušana je stále větším tématem v koalici. Rakušan od vypuknutí svojí kampaně postavené na výjezdech do regionů s „debatami bez cenzury“ prakticky co týden kolegy z vlády něčím nepříjemně překvapí. Naposledy výroky ohledně zestátnění ČEZ nebo zvýšení platů policistů.

V obou případech šlo o prohlášení, která se nezakládají na žádném oficiálním rozhodnutí vlády, a Rakušan je také několik hodin nato korigoval. Byť by se mohlo zdát, že jde o chyby, podle odborníků to vypadá jako dobře promyšlená akce. S každou takovou situací totiž šéf STAN a ministr vnitra posiluje image STAN jakožto „opozice v koalici“. Přičemž právě v tomto prostoru může kterákoli ze stran pohybujících se od středu doprava v současnosti sbírat nejvíce hlasů.

Jde vesměs o zklamané voliče pětikoalice, kteří ale rozhodně nechtějí volit opoziční ANO nebo SPD. Dosud pro ně východiskem byla eventuální nově vzniklá strana nebo varianta nejít k volbám. Teď jim překvapivou alternativu nabídl Rakušan se STAN.

O jak velkou skupinu voličů se hraje, napovídají odpovědi ředitele agentury Median Přemysla Čecha a sociologa Jana Herzmanna.

„Loni na podzim nám poprvé po deseti letech klesla deklarovaná volební účast o 10 procentních bodů. A z velké části to bylo sycené právě voliči pětikoalice, kteří jsou nespokojení s vládou, ale nemají koho volit,“ říká Čech. Podle Herzmannova odhadu pak může jít až o 750 tisíc voličů.

„STAN se teď pohybuje mezi šesti až sedmi procenty hlasů. Když mu to vyjde, může si myslet na nějakých 10 procent,“ uvažuje Herzmann.

„Pořád si myslím, že východiskem by byla spíše nová strana než kdokoli z koalice. Ale z pohledu STAN je to dobrý tah,“ myslí si Čech. „Je tu obrovský hlad po změnách. V této situaci je akční politik nebojící se otevřít diskusi, jako je teď Rakušan, vítanou změnou. Srovnejme si to s vystupováním ODS nebo s lidovci, kteří jsou sice naštvaní na svého předsedu, ale odhlasují si, že má odstoupit, až když prohraje troje další volby,“ popisuje Čech.

Rakušanovu současnou politiku přirovnává k „odjištěnému granátu, který někam položíte a nevíte, kam až to povede“. Tato politika teoreticky může hnutí sbírat velké množství nových hlasů, početně překonávající jakékoli současné úvahy o potenciálu STAN. „Ty hlasy totiž mohou získávat ne kvůli tomu, že je to STAN, ale protože je to hybná síla, která chce udělat změny,“ uvádí Čech.

Oba odborníci říkají, že zatím nevědí o žádném průzkumu, ve kterém by si STAN nechal efekt svojí současné politiky změřit. Zároveň ale nepochybují: to, co Rakušan teď dělá, je promyšlené a je to pokus prezentovat se jako určitá opozice v koalici. Od STAN je to překvapivý tah, všeobecně se očekávalo, že pokud někdo této možnosti využije, budou to spíše Piráti, kteří si v krajním případě mohou dovolit i luxus toho z vlády odejít, aniž by přitom Fialův kabinet musel padnout.

Bez Pirátů by sice Fiala fakticky musel sestavit novou vládu, prakticky by ale ve sněmovně jeho kabinet nadále měl pohodlnou většinu. To bez STAN by bylo vše jinak. I proto všichni v koalici v neoficiálních rozhovorech mluví ve smyslu: Rakušanova politika nás štve, ale aby kvůli tomu padla vláda a měly se konat předčasné volby, po kterých by se k moci dostal Andrej Babiš s ANO, samozřejmě nikdo z nás nedopustí.

Jak moc Rakušanova politika jeho kolegům z vlády vadí, ukázala třeba i odpověď obvykle klidného předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky po jednání koaličních špiček ve formátu takzvané K5 v úterý večer.

„Umím to pochopit třeba pár měsíců před volbami. Ale pořád máme extrémně silnou zodpovědnost za skoro dva roky vládnutí v této zemi. Shodit teď rukavice a rezignovat na nějakou týmovou dobrou spolupráci ve prospěch této země není šťastný krok. Když to uděláme všichni, můžeme tuto vládu do půl roku položit,“ zlobil se Jurečka v Událostech, komentářích v ČT.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.