Ředitelství silnic a dálnic požádalo na ministerstvu dopravy o umístění dalších značek, které zakážou nákladním autům jízdu v levém pruhu. Po prvních úsecích mezi Humpolcem a Jihlavou či Velkým Meziříčím a Brnem půjde o ještě rozsáhlejší nasazení, které ve výsledku pokryje téměř celou trasu mezi Prahou a jihomoravskou metropolí. HN to potvrdily obě instituce.
Předpokládají, že fyzicky by se na dálnici mohly značky objevit během dubna. Nákladním autům zakazují předjíždění a vjezd do levého pruhu – a tím jim fakticky umožňují předjíždět jen tam, kde je třetí, tedy stoupací pruh. Když se během podzimu objevily na Vysočině a před Brnem, celkem na více než 60 kilometrech trasy, vzbudilo to velký zájem médií i řidičů. Na přelomu ledna a února ale přišly na ministerstvo dopravy další žádosti, které počítají s dalšími téměř sto kilometry.
Stejné značky silničáři chtějí osadit od Mirošovic po Humpolec, tedy asi na 70 kilometrech. A to samé i od Jihlavy po Velké Meziříčí, tam jde o 29 kilometrů. „Bude to po získání vyjádření ministerstva vnitra. Vlastní osazení lze předpokládat na začátku dubna,“ uvedl mluvčí resortu dopravy František Jemelka. Z jeho vyjádření vyplývá, že ministerstvo počítá s kladným stanoviskem.
Vzniknout by tím měl souvislý, téměř 190 kilometrů dlouhý kus dálnice, na němž se nákladní auta do levého pruhu nepodívají. Tedy alespoň oficiálně. Obzvlášť během sněhové kalamity na začátku prosince totiž v kolonách přestávala pravidla platit. „Je pravda, že tam stejně vjížděli, pro údržbu to byl problém. Ale zákaz by plynulost dopravy a bezpečnost zvýšit určitě měl,“ řekl pro HN šéf ŘSD Radek Mátl.
Za právo kamionů předjíždět kdekoli bojovalo sdružení autodopravců Česmad roky. Když v roce 2020 předchozí sněmovna návrh na plošný zákaz fakticky odložila na neurčito, sdružení se v dopise svým členům pochválilo. „Lví podíl na tom měl náš úspěšný lobbing,“ uvedlo vedení Česmadu. Další argument z té doby spočíval v mýtném: „Mají dopravci přispívat na výstavbu a opravy komunikací, jejichž polovinu nebudou moci používat?“
K aktuálnímu, přesněji mířenému zákazu se teď staví dopravci mírněji. „Rozumíme tomu na úsecích, kde je opravdu hustá doprava. Na dálnici D1 bychom ale rádi nejdřív viděli vyhodnocení těch stávajících značek přes Vysočinu a jejich případnou korekci,“ řekl HN tajemník Česmadu Vojtěch Hromíř.
Sdružení je podle něj připravené zákazy akceptovat, pokud budou dobře mířené a co nejvíc omezené. Ideální by podle dopravců bylo dynamické řízení, tedy proměnlivé značky, které předjíždění zakážou, jen když bude opravdu hustá doprava. „My jsme proti plošnému zákazu předjíždění, nemáme třípruhové dálnice. A zkuste si jet delší dobu za nějakým pomalejším autem, rupnou vám nervy. A to platí i pro řidiče kamionů.“
Posedlost dálnicemi jako past. Chudým krajům by pomohlo něco úplně jiného, než co tlačí politici
Silničáři hodnotí zákazy předjíždění po pár měsících zkušeností pozitivně a kromě zbytku D1 už mají plány i na další dálnice. Základním kritériem je hustota provozu. „Máme to připraveno na část D5, zhruba 50 kilometrů před Prahou. A pak se uvidí, jestli i někam dál,“ řekl Mátl. Právě tyto plány se dopravcům pozdávají ještě méně. „Byl bych velmi opatrný a chtěl bych k tomu vidět diskusi, kde je tedy možné předjet a jak. Jestli to bude omezené jen na špičku,“ řekl tajemník Česmadu.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zákaz předjíždění podporuje, navíc si vyžádal i na úseku mezi Humpolcem a Jihlavou explicitní zákaz vjezdu nákladních aut do levého pruhu tam, kde je zároveň i pruh stoupací. „Velká část celé stopy D1 bude mít omezené předjíždění, i s ohledem na problémy, které tam v minulosti byly,“ řekl HN.
