Dlouho v Česku platilo, že i kdyby firmy zaměstnaly všechny lidi bez práce, stále by jim zbývalo obsadit desítky tisíc pracovních pozic. To už ale není pravda. Situace na domácím pracovním trhu se v posledních měsících začíná výrazně měnit. Nábor utlumují podniky z téměř všech oborů, což není dobrá zpráva pro zaměstnance, kteří například kvůli vyššímu výdělku chtějí práci měnit.
Podle posledních čísel Úřadu práce sháněly v lednu firmy téměř 267 tisíc lidí, nezaměstnaných nicméně bylo zhruba o 30 tisíc víc. Nůžky mezi počtem osob bez práce a inzerovanými pozicemi se navíc rozevírají – v prosinci byl rozdíl jen necelých osm tisíc.
Ještě zajímavější je fakt, že počet nezaměstnaných převyšoval množství nabízených pozic druhý měsíc v řadě. To je situace, k níž došlo naposledy před téměř šesti lety – v březnu 2018. Od dubna téhož roku vždy platilo (až na jednu výjimku loni v lednu), že zaměstnavatelé potřebují víc lidí, než kolik by jich na tuzemských úřadech práce mohli sehnat.
Útlum náboru potvrzují také čísla z pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz. „Trh zpomaluje, za celý loňský rok máme pokles objemu obsazovaných pozic o 15 procent,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, pod kterou oba weby patří.
Rok 2022 byl ale z pohledu náboru firem rekordní. Ve firmách převládal optimismus po covidové pandemii a ještě na jejich byznys naplno nedopadla energetická krize či pokles poptávky na trhu. Proto není překvapující, že loni k poklesu náboru v meziročním srovnání došlo.
Trend však pokračuje i letos – v lednu se snížil počet inzerovaných pozic v porovnání s loňskem o 11 procent. „Celý loňský rok jsem říkal, že se v náborové potřebě vracíme k roku 2019. Ale nepříjemné je, že ani v lednu čísla nejsou dobrá a pokles pokračuje. Je vidět že firmy jsou pořád dost opatrné a jsme teď v objemu obsazovaných míst pod rokem 2019,“ míní Dombrovský.
Podle něj to není dobrá zpráva pro zaměstnance ani pro lidi, kteří chtějí práci měnit. Kvůli nedostatku míst totiž nemají takovou vyjednávací pozici, aby si mohli případně říct o větší příjem s tím, že případně půjdou jinam.
Propad inzerovaných pozic je vidět i na datech Úřadu práce – zatímco před dvěma lety v lednu poptávaly podniky 351 tisíc lidí, dnes to je pouze 266 tisíc. Odborníci nicméně čísla z úřadů práce dlouhodobě zpochybňují, nejsou podle nich aktuální a struktura lidí, kteří firmám chybí, prý příliš neodpovídá realitě. Firmy například nemusí mazat inzeráty na již obsazené pozice a posily na úřadech práce hledají spíše výrobní firmy. Podnik, který shání třeba IT specialistu, ho na úřadu práce nehledá a v náboru používá jiné způsoby.
Největší změny v zaměstnávání lidí od revoluce. Stát plánuje měsíční výpovědní lhůty i delší zkušební dobu
Celková čísla počtu nabízených pozic však úplně mimo realitu nejsou. To potvrdil i průzkum ministerstva práce a sociálních věcí mezi 14 tisíci tuzemskými zaměstnavateli z loňského října. Podle něj firmám tehdy chybělo 249 tisíc zaměstnanců, Úřad práce tehdy uváděl o 33 tisíc volných míst víc. „Tyto závěry jsou velmi blízko odhadům Úřadu práce nejen v celkovém počtu volných míst, ale i v jejich odvětvové struktuře,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Kde je teď ochlazení náborových plánů cítit nejvíc? Podle Dombrovského se trend týká téměř všech oborů ekonomiky, vyčnívají ale technologické společnosti. „Jsou pod tlakem investorů a musí si udržet finanční zdraví, takže šláply na brzdu víc. Nabírají asi o třetinu méně lidí než dřív. Na druhou stranu tam lidé pořád schází a vhodných kandidátů je nedostatek.“ Náborové plány škrtají třeba také v gastronomii nebo administrativě.
Výjimkou jsou zejména tři profese – strojní inženýři a konstruktéři, zdravotníci a také někteří řemeslníci. „Třeba u elektrotechniků došlo dokonce k meziročnímu nárůstu poptávky,“ uvádí Dombrovský.
Expert zároveň nečeká, že by letos firmy náborové plány ještě dál utlumovaly. „Spíše budou stagnovat, k velkým otřesům nedojde. Někde se bude propouštět, jiné firmy zase pochopí, že teď mohou přetáhnout schopné lidi,“ odhaduje.
