Průzkumy jim dlouhodobě přisuzují dvouprocentní podporu. Lidovci proto před letošním sjezdem, na němž si mají zvolit nové vedení, hledají cestu z krize. Při tom se mezi nimi objevují obavy, že jestli strana něco neudělá, čeká ji podobný osud jako Křesťansko-demokratickou stranu.
Ta do české politiky v první polovině 90. let přivedla známé tváře, jako jsou současný šéf poslanců ODS Marek Benda nebo exministr financí či školství Ivan Pilip. Kvůli nízkým preferencím však byla nucená kandidovat do voleb opakovaně spolu s občanskými demokraty. Až se nakonec v roce 1996 přes odpor velké části členské základny s ODS i sloučila a zanikla.
Většina nespokojených tehdy přešla do větší KDU-ČSL. Skoro 30 let staré trauma křesťanskodemokratických politiků teď znovu ožívá. Opět jsou existenčně závislí na ODS, byť tentokrát v rámci širší koalice Spolu. Opět přemítají, jak dál.
HN měly příležitost účastnit se v úterý jedné takové interní schůze, na které se zástupci pětice jihočeských organizací KDU-ČSL setkali se senátorem a bývalým předsedou strany Jiřím Čunkem. Z emotivního sezení bylo jasně patrné, že byť strana „oficiálně“ do říjnového sjezdu stojí za předsedou Marianem Jurečkou, reálně už jeho vedení věří málokdo.
Řada místních politiků byla na vedení KDU-ČSL naštvaná už dávno předtím, než Jurečka dva týdny mlžil kolem večírku na ministerstvu práce a sociálních věcí v den střelby na Univerzitě Karlově.
Před lety, v roce 2018, dokonce situace v Českých Budějovicích došla tak daleko, že zde v komunálních volbách členové strany postavili dvě sobě konkurující si kandidátky a vedení nechalo celou místní organizaci v krajském městě zrušit.
Už tehdy se ve straně, byť jen na regionální úrovni, odehrával spor o to, zda se lidovci mají otevírat nestraníkům a liberálnějším partnerům. Ti, kteří s rozkročením strany nesouhlasili, si na protest založili nové místní organizace. A právě teď podle nich přichází osudová chvíle pro stranu i na celostátní úrovni. Spoluprací s Čunkem a eventuálními dalšími konzervativními postavami strany chtějí podle jejich slov vrátit KDU-ČSL ke kořenům.
Senátor od svého příjezdu uklidňuje místní, že je na jejich straně. „Jít do koalice Spolu byla chyba. Ta koalice neměla druhý plán. Jediný plán byl dostat z vlády Andreje Babiše. Ale co dál?“ ptá se Čunek.
Lidovci podle něho měli vládu Petra Fialy (ODS) radši tolerovat nebo zvolit jinou formu podpory. Členstvím v koalici Spolu podle něho strana ztrácí identitu. Podle svých slov by se ani nedivil, kdyby současné vedení KDU-ČSL nakonec nechalo stranu podobně jako zmíněnou KDS občanskými demokraty pohltit.
„A to v Senátu je ODS můj nejbližší spojenec,“ upozorňuje Čunek. „Třeba to, že jsme odmítli ratifikovat Istanbulskou úmluvu (dokument Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí), zachránila právě ODS. Dva lidovci dokonce tehdy byli pro ratifikaci. Istanbulská úmluva nebo manželství pro všechny, to přece absolutně nemůže být politika KDU-ČSL. Nechápu, co kolegové, kteří tohle podporují, u nás dělají. Tohle je přece politika Pirátů nebo STAN,“ má jasno Čunek a dostává se mu souhlasných reakcí.
Na přetřes několikrát padne jméno jihomoravského hejtmana Jana Grolicha nebo poslankyně Marie Jílkové, kteří oba podporují manželství pro všechny. A jihočeští konzervativci spolu s Čunkem to pokládají za příklad toho, kam strana nemá směřovat. „To je cesta zmaru,“ říká senátor. Kdo by měl lidovce na říjnovém plénu vést, se však plénum neshodne.
Ze čtveřice kandidátů, o kterých se mluví, pro přítomné logicky vypadává zmíněný Grolich. Velké podpoře se netěší ani další jihomoravský politik strany, ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten je podle konzervativců spojený se současnými neúspěchy strany a svými výroky, například o tom, že vedení strany potřebuje omladit, neukazuje moc politického důvtipu.
Ministr zemědělství Marek Výborný zase podle některých Jihočechů vystupuje spíše jako ministr za Spolu než za KDU-ČSL. „Například na pondělní demonstraci zemědělců, měli jste pocit, že tam mluví za nás? Já tam viděl jen hesla a politiku Spolu,“ říká jeden z účastníků schůze.
Názorově nejblíž ke konzervativnímu křídlu má Jihočech, místopředseda sněmovny i druhý muž strany Jan Bartošek. Také on však v minulosti mnohé jihočeské lidovce naštval, protože při zmíněném zrušení českobudějovické buňky byl na straně „široce rozkročených“. Takže někteří lidovci pochybují, zda mu současnou kritiku Jurečky a slova o tom, že strana pod jeho vedením „zajela do zeleno-liberálních vod“, mohou věřit jako upřímně míněná.
Konzervativci se tak po několika hodinách rozcházejí s tím, že svého kandidáta na předsedu ještě budou hledat. „Mají přijít noví lidé, garnitura, která se současným vedením není spojená,“ přikyvuje jim Čunek.
